Toto je svět mravenců a lidé jsou zde pouhými návštěvníky, tvrdí část vědců. Podle jejich studie obývá planetu Zemi téměř 20 biliard mravenců. Položeni naráz na váhu by byli těžší než všichni divoce žijící ptáci a savci dohromady. Na jednoho člověka jich připadá 2,5 milionu. Napsal to deník The Washington Post, který cituje z materiálu zveřejněném v pondělí v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Zemi údajně obývá na 20 biliard mravenců, na každého člověka jich tak připadá 2,5 milionu
Vědci z univerzity v Hongkongu analyzovali 489 vědeckých prací týkajících se mravenců. „Je to nepředstavitelné. Nedokážeme si představit 20 biliard mravenců na jedné hromadě,“ řekl Patrick Schultheiss, který studii vedl a který působí na univerzitě ve Würzburgu.
Aby bylo možné tento druh hmyzu spočítat, bylo podle něj nutné zkombinovat údaje z mnoha zemí z období jednoho století. Počítat něco tak hojně se vyskytujícího se dá buď spočtením jedinců z listu položeného na zem, nebo z nastražených pastí, do nichž mravenci spadnou. Počítalo se ve všech koutech světa, byť z některých částí Afriky a Asie údaje chybí.
Mravenci jsou skoro všude
Mravenci stejně jako lidé osídlili všechny kontinenty a nejrůznější druhy prostředí. Ti, co žijí na zemi, jsou hojnější v tropech a subtropech, ale je možné je najít i jinde s výjimkou mimořádně chladných oblastí. „Ať jdu kamkoli, asi jen s výjimkou Antarktidy a Arktidy, a tam já nechodím, protože tam nejsou mravenci, najdete mravence bez ohledu na to, jak odlišné jsou lidské kultury a přírodní prostředí,“ řekl kdysi uznávaný myrmekolog E. O. Wilson.
Mravenci hloubí chodby, provětrávají půdu a tahají pod ni semena. Jsou zdrojem potravy členovců, ptáků i savců. Mravenci dřevokazi otravují majitele domů, bez hmyzu urychlujícího rozklad by byly lesy plné mrtvého dřeva.
Až na mravence zaznamenávají entomologové úbytek hmyzu v Německu, Portoriku a jinde. Přispívá k tomu zánik původního prostředí, pesticidy i změna klimatu. Podle studie z roku 2019 může zaniknout až čtyřicet druhů hmyzu, přičemž nejvíc ohroženi jsou motýli a brouci. Jak je to s mravenci, si věda není jistá.
„Abych byl upřímný, nemáme tušení,“ přiznal Schultheiss. Na tuto otázku se chtějí odborníci zaměřit příště. „Ještě jsme se nepokusili zjistit dočasnou změnu ve výskytu mravenců, na to dojde příště,“ řekla spoluautorka studie Sabine Nootenová.
Wilson, který loni zemřel, se snažil výzkumem mravenců vysvětlit genetický základ spolupráce zvířat a obhájit nutnost chránit různorodost živočišné říše. S kolegou Bertem Hölldoblerem v devadesátých letech odhadl, že je na planetě deset biliard mravenců.