Hmyz cítí bolest, naznačuje nový výzkum

Vědci už desítky let spekulují, jestli hmyz cítí bolest. Až doposud se většina přikláněla k tomu, že ne, protože je na to zkrátka příliš jednoduchý. Nový výzkum ale našel pozoruhodné důkazy pro teorii, že i včely, motýli nebo mravenci opravdu bolestí trpí.

Trojice vědců, dva z londýnské Queen Mary University a další z Teheránské univerzity, našla důkazy, které naznačují, že hmyz může být schopen cítit bolest. Matilda Gibbonsová, Lars Chittka a Sajedeh Sarlak to popsali v článku v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Předchozí výzkum a neoficiální důkazy naznačovaly, že hmyz bolest necítí. I to byl jeden z důvodů, proč bylo pro lidi snadné těmto tvorům ublížit nebo je zabít. V této nové studii ale výsledky naznačují, že tyto předpoklady mohly být mylné.

Vědci vyšli z toho, že jak složitější zvířata, tak i hmyz mají fyziologické systémy, které reagují na to, co se popisuje jako „bolestivý zážitek“. Tyto zkušenosti autoři rozdělili na dvě různé kategorie: jednak na takzvané nocicepce, což je fyzická reakce na fyzické trauma, a pak na samotnou bolest spojenou s touto událostí. Hmyz jednoznačně reaguje na podněty, které mu škodí, například na uříznutou končetinu. Nebylo ale zatím jasné, jestli je to pro hmyz bolestivé.

I člověk umí vypnout bolest

Ví se, že lidé jsou schopní vypnout si reakci na bolest, pokud k ní dojde během mimořádné události – někteří lidé si například neuvědomují, že byli zraněni při autonehodě, až do doby, dokud nejsou ošetřeni v nemocnici. Předchozí výzkum ukázal, že je to možné, protože taková traumatická událost může mozek přimět k tomu, aby začal produkovat látky fungující podobně jako opiáty. 

Vědci teď v nové práci popsali, že hmyz sice opiáty nevyrábí, ale produkuje jiné neuropeptidy, které by mohly sloužit ke stejnému účelu. A když se na ně zaměřili, zjistili, že takové neuropeptidy u hmyzu opravdu vznikají během traumatických událostí. To podle nich dost silně naznačuje, že tento mechanismus má nějaký smysl. Tedy, že pokud je hmyz schopen pocity bolesti potlačovat, musí být nejprve schopný bolest cítit. 

Vědci naznačují, že je třeba provést další práce, aby se potvrdilo, jestli hmyz opravdu cítí bolest. A pokud ano, je pak další a stejně významnou otázkou, jak vlastně řešit etické otázky týkající se zacházení s ním ze strany lidí, kteří ho nějak úmyslně trápí nebo poškozují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 21 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.