Na některých místech už ubyla polovina hmyzu. Hlavní příčiny jsou dle studie klima a zemědělství

V některých částech světa kleslo množství hmyzu o polovinu, podle vědců z londýnské University College London (UCL) za to může globální oteplování a intenzivní zemědělství. Vyplývá to z nové studie, o které informoval server BBC.

Podle hlavní autorky studie Charlie Outhwaiteové může být úbytek hmyzu škodlivý nejen pro přírodní prostředí, ale i pro „lidské zdraví a potravinovou bezpečnost, zejména v důsledku úbytku opylovačů“.

Její zjištění zdůrazňují potřebu lepší ochrany přírodního prostředí, jeho zachování totiž může přispět k tomu, aby se životně důležitému hmyzu dařilo. Lidé podle vědkyně také musí zmírnit intenzivní zemědělství, které se snaží o co největší zisk na malé ploše, a snížit své emise.

Klesající populace hmyzu vyvolává obavy po celém světě. Vědecké údaje jsou ale smíšené, některé druhy vykazují drastický pokles, zatímco jiné zůstávají na stejné úrovni.

Vědci v poslední studii shromáždili údaje o výskytu téměř 20 tisíc druhů hmyzu, včetně včel, mravenců, motýlů, kobylek a vážek, na přibližně šesti tisících různých lokalitách.

Zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy může pomoci

Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature se v oblastech s intenzivním zemědělstvím a výrazným oteplováním snížil celkový počet hmyzu o 49 procent. Množství různých druhů se v těchto lokalitách zmenšilo o 27 procent ve srovnání s relativně nedotčenými místy, kterým se zatím nejzávažnější dopady klimatické změny vyhnuly.

Podle vědců je možné úbytku předcházet, například vyčleněním přírodních ploch sloužících jako útočiště pro hmyz, který potřebuje stín, aby přežil v horkém počasí.

„Pečlivé hospodaření v zemědělských oblastech, například zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy, může pomoci zajistit, aby se životně důležitému hmyzu stále dařilo,“ řekl vědec Tim Newbold.

„Musíme si uvědomit, jak důležitý je hmyz pro životní prostředí jako celek a pro lidské zdraví a pohodu, abychom se vypořádali s hrozbami, které pro něj představujeme, dříve než mnoho druhů navždy zanikne,“ dodal výzkumník Peter McCann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.