Na některých místech už ubyla polovina hmyzu. Hlavní příčiny jsou dle studie klima a zemědělství

V některých částech světa kleslo množství hmyzu o polovinu, podle vědců z londýnské University College London (UCL) za to může globální oteplování a intenzivní zemědělství. Vyplývá to z nové studie, o které informoval server BBC.

Podle hlavní autorky studie Charlie Outhwaiteové může být úbytek hmyzu škodlivý nejen pro přírodní prostředí, ale i pro „lidské zdraví a potravinovou bezpečnost, zejména v důsledku úbytku opylovačů“.

Její zjištění zdůrazňují potřebu lepší ochrany přírodního prostředí, jeho zachování totiž může přispět k tomu, aby se životně důležitému hmyzu dařilo. Lidé podle vědkyně také musí zmírnit intenzivní zemědělství, které se snaží o co největší zisk na malé ploše, a snížit své emise.

Klesající populace hmyzu vyvolává obavy po celém světě. Vědecké údaje jsou ale smíšené, některé druhy vykazují drastický pokles, zatímco jiné zůstávají na stejné úrovni.

Vědci v poslední studii shromáždili údaje o výskytu téměř 20 tisíc druhů hmyzu, včetně včel, mravenců, motýlů, kobylek a vážek, na přibližně šesti tisících různých lokalitách.

Zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy může pomoci

Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature se v oblastech s intenzivním zemědělstvím a výrazným oteplováním snížil celkový počet hmyzu o 49 procent. Množství různých druhů se v těchto lokalitách zmenšilo o 27 procent ve srovnání s relativně nedotčenými místy, kterým se zatím nejzávažnější dopady klimatické změny vyhnuly.

Podle vědců je možné úbytku předcházet, například vyčleněním přírodních ploch sloužících jako útočiště pro hmyz, který potřebuje stín, aby přežil v horkém počasí.

„Pečlivé hospodaření v zemědělských oblastech, například zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy, může pomoci zajistit, aby se životně důležitému hmyzu stále dařilo,“ řekl vědec Tim Newbold.

„Musíme si uvědomit, jak důležitý je hmyz pro životní prostředí jako celek a pro lidské zdraví a pohodu, abychom se vypořádali s hrozbami, které pro něj představujeme, dříve než mnoho druhů navždy zanikne,“ dodal výzkumník Peter McCann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...