Na některých místech už ubyla polovina hmyzu. Hlavní příčiny jsou dle studie klima a zemědělství

V některých částech světa kleslo množství hmyzu o polovinu, podle vědců z londýnské University College London (UCL) za to může globální oteplování a intenzivní zemědělství. Vyplývá to z nové studie, o které informoval server BBC.

Podle hlavní autorky studie Charlie Outhwaiteové může být úbytek hmyzu škodlivý nejen pro přírodní prostředí, ale i pro „lidské zdraví a potravinovou bezpečnost, zejména v důsledku úbytku opylovačů“.

Její zjištění zdůrazňují potřebu lepší ochrany přírodního prostředí, jeho zachování totiž může přispět k tomu, aby se životně důležitému hmyzu dařilo. Lidé podle vědkyně také musí zmírnit intenzivní zemědělství, které se snaží o co největší zisk na malé ploše, a snížit své emise.

Klesající populace hmyzu vyvolává obavy po celém světě. Vědecké údaje jsou ale smíšené, některé druhy vykazují drastický pokles, zatímco jiné zůstávají na stejné úrovni.

Vědci v poslední studii shromáždili údaje o výskytu téměř 20 tisíc druhů hmyzu, včetně včel, mravenců, motýlů, kobylek a vážek, na přibližně šesti tisících různých lokalitách.

Zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy může pomoci

Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature se v oblastech s intenzivním zemědělstvím a výrazným oteplováním snížil celkový počet hmyzu o 49 procent. Množství různých druhů se v těchto lokalitách zmenšilo o 27 procent ve srovnání s relativně nedotčenými místy, kterým se zatím nejzávažnější dopady klimatické změny vyhnuly.

Podle vědců je možné úbytku předcházet, například vyčleněním přírodních ploch sloužících jako útočiště pro hmyz, který potřebuje stín, aby přežil v horkém počasí.

„Pečlivé hospodaření v zemědělských oblastech, například zachování přírodních stanovišť v blízkosti zemědělské půdy, může pomoci zajistit, aby se životně důležitému hmyzu stále dařilo,“ řekl vědec Tim Newbold.

„Musíme si uvědomit, jak důležitý je hmyz pro životní prostředí jako celek a pro lidské zdraví a pohodu, abychom se vypořádali s hrozbami, které pro něj představujeme, dříve než mnoho druhů navždy zanikne,“ dodal výzkumník Peter McCann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.