Letní blikání světlušek je působivé, ale současně záhadné. Řada pozorovatelů si už totiž všimla, že to občas vypadá, jako by světlušky svítily a poblikávaly koordinovaně. Jenže až doposud se tento fenomén nepodařilo pochopit ani popsat.
Biologové popsali, jak světlušky dokáží koordinovaně blikat. Vytváří obří síť vzruchů
Trojice vědců z Coloradské univerzity v Boulderu teď tvrdí, že zná odpověď na tuto hádanku. V časopise Science Advances popsali, jakým způsobem světlušky vytvářejí koordinované světelné efekty a proč se objevují jen za výjimečných okolností.
Teprve nedávno přírodovědci potvrdili, že světlušky, podobně jako hejna některých druhů ryb, jsou schopné synchronizovat své chování. Nové výzkumy ukázaly, že tento hmyz to dokáže, jen pokud je koncentrace světlušek na jednom místě dostatečně vysoká.
Vědci teď zkoumali světlušky v americkém národním parku Great Smokey Mountains, který je proslulý tím, jak moc světlušek zde žije a jak výrazně a synchronně blikají. Jejich chování sledovali pomocí dvou kamer umístěných na místa, kde bývají jejich koncentrace vůbec nejvyšší. Přístroje umístili tak, že zabíraly stejnou oblast, ale svíraly při tom úhel 90 stupňů – díky tomu získali dokonalý trojrozměrný obraz pohybu hmyzu.
Při následné laboratorní analýze se jasně ukázalo, že záblesky vznikají nejprve v jedné části roje, ale pak se kaskádovitě šíří jako vlna přes ostatní členy roje – podobně, jako probíhá synchronizovaný pohyb u některých druhů ryb žijících v obrovských hejnech.
Zjistili také, že někdy se synchronní záblesky objevují v sériích, kdy jedinec spustí řetězovou reakci. Podle autorů studie to naznačuje, že hmyz využívá jako prostředek synchronizace právě blízkost. To znamená, že jakmile jeden brouk uvidí, že jeden z jeho sousedů začal svítit, rozsvítí se také – a pak ho napodobí jeho další soused a spustí se celá kaskáda.
Vědci zatím ale netuší, co je spouštěcím momentem a smyslem této koordinace – doufají ale, že podrobnější a ještě rozsáhlejší výzkum by to mohl odhalit.
Proč a jak světlušky svítí?
Tento hmyz je aktivní jen v noci – během doby rozmnožování bliká. Svítí obě pohlaví, samci i samice, ale samice výrazněji. Frekvence, jas i světlo jejich svitu jsou specifické pro různé druhy, pravděpodobně jim tedy tyto informace pomáhají ve vyhledávání partnerů správného druhu.
Biologové pozorovali, že na světélkování má také významný vliv počasí – vyšší vlhkost vzduchu, nižší teplota a silnější vítr je ovlivňují negativně. Je tedy možné, že koordinované blikání může být také reakcí na nějaké okolní podmínky.
Světlušky jsou schopné toto světlo regulovat – když spustí do speciálních orgánů kyslík, světlo svítí, když přísun kyslíku zastaví, světlo zhasne.