Ameriku zaplaví miliardové roje hlučných cikád. Letos vrcholí jejich sedmnáctiletý cyklus

Během letošního roku se v Severní Americe vynoří ze země miliardy cikád, které přinesou do velkoměst obří roje hmyzu a typické zvuky samců hledajících samice k páření. Právě letos totiž vrcholí sedmnáctiletý cyklus, podle něhož cikády řídí své životy.

Cikáda sedmnáctiletá je výrazný hmyz s nápadně rudýma očima, černým tělíčkem a výrazně oranžovými křídly. Ve stádiu nymfy se zavrtávají do země, kde se živí vysáváním živin z kořenů rostlin. Postupně sílí a rostou, až nakonec po sedmnácti letech života už jako dospělci synchronizovaně vylézají z půdy a v obrovských rojích vzlétnou nad Severní Ameriku. A právě rok 2021 je rokem této „biblické události“ – Američané ostatně tomuto hmyzu říkají faraonská cikáda.

Naposledy se to odehrálo roku 2004, kdy roje zaplavily významnou část severní Ameriky, včetně velkoměst ve státech New York, Ohio nebo Illinois. Očekává se, že letos se objeví, jakmile budou dny dostatečně teplé, tedy pravděpodobně v polovině května. 
„Mohou se shromažďovat v parcích, lesích, nebo obytných čtvrtích – mohou být prakticky všude v milionových rojích,“ uvedl pro deník Guardian entomolog Gary Parsons z Michiganské státní univerzity. „Když je jich tolik, létají, přistávají a procházejí se všude, včetně příležitostného přistání na lidech.“

Parsons uvedl, že cikády sice přímo pro člověka nemohou představovat žádnou hrozbu, ale onemocnět mohou domácí zvířata, pokud se jimi přecpou. Událost může mít také psychologický dopad na Američany – hejna „kobylek“ připomínající jednu z biblických deseti ran mohou být mnoha neinformovanými lidmi v době pandemie interpretována jako nějaká forma trestu.

Cikáda sedmnáctiletá
Zdroj: Wikimedia Commons

Zvuk je navíc tak hlasitý a nepříjemný (řada lidí ho přirovnává k zubařské vrtačce), že to může mít i psychické dopady na vystresované lidi. Právě proto na blížící se událost biologové upozorňují již nyní.

Proč to cikády dělají?

Délka i pravidelnost cyklu je pozoruhodná. Právě proto se ale také špatně sleduje a studuje, vědci si zatím nejsou zcela jistí jejími příčinami. Předpokládá se, že dlouhý podzemní vývoj pomáhá cikádám přežít predátory – a následný synchronizovaný výlet jim pak poskytuje ochranu díky množství. A také je během něj pro tento hmyz velmi snadné najít dostatek partnerů k páření.

Právě „namlouvací písně“ cikád se totiž zřejmě stanou zvukovou dominantu letošního severoamerického pozdního jara – hluk, který obrovské roje vydávají, bude slyšet všude. Samci ho vydávají pomocí dvou tuhých bubnovitých membrán na spodní straně břicha – slouží k přivolání samice. Hlasitost může dosáhnout až 100 decibelů, což je podobné jako třeba zvuk startující motorky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...