Ameriku zaplaví miliardové roje hlučných cikád. Letos vrcholí jejich sedmnáctiletý cyklus

Během letošního roku se v Severní Americe vynoří ze země miliardy cikád, které přinesou do velkoměst obří roje hmyzu a typické zvuky samců hledajících samice k páření. Právě letos totiž vrcholí sedmnáctiletý cyklus, podle něhož cikády řídí své životy.

Cikáda sedmnáctiletá je výrazný hmyz s nápadně rudýma očima, černým tělíčkem a výrazně oranžovými křídly. Ve stádiu nymfy se zavrtávají do země, kde se živí vysáváním živin z kořenů rostlin. Postupně sílí a rostou, až nakonec po sedmnácti letech života už jako dospělci synchronizovaně vylézají z půdy a v obrovských rojích vzlétnou nad Severní Ameriku. A právě rok 2021 je rokem této „biblické události“ – Američané ostatně tomuto hmyzu říkají faraonská cikáda.

Naposledy se to odehrálo roku 2004, kdy roje zaplavily významnou část severní Ameriky, včetně velkoměst ve státech New York, Ohio nebo Illinois. Očekává se, že letos se objeví, jakmile budou dny dostatečně teplé, tedy pravděpodobně v polovině května. 
„Mohou se shromažďovat v parcích, lesích, nebo obytných čtvrtích – mohou být prakticky všude v milionových rojích,“ uvedl pro deník Guardian entomolog Gary Parsons z Michiganské státní univerzity. „Když je jich tolik, létají, přistávají a procházejí se všude, včetně příležitostného přistání na lidech.“

Parsons uvedl, že cikády sice přímo pro člověka nemohou představovat žádnou hrozbu, ale onemocnět mohou domácí zvířata, pokud se jimi přecpou. Událost může mít také psychologický dopad na Američany – hejna „kobylek“ připomínající jednu z biblických deseti ran mohou být mnoha neinformovanými lidmi v době pandemie interpretována jako nějaká forma trestu.

Cikáda sedmnáctiletá
Zdroj: Wikimedia Commons

Zvuk je navíc tak hlasitý a nepříjemný (řada lidí ho přirovnává k zubařské vrtačce), že to může mít i psychické dopady na vystresované lidi. Právě proto na blížící se událost biologové upozorňují již nyní.

Proč to cikády dělají?

Délka i pravidelnost cyklu je pozoruhodná. Právě proto se ale také špatně sleduje a studuje, vědci si zatím nejsou zcela jistí jejími příčinami. Předpokládá se, že dlouhý podzemní vývoj pomáhá cikádám přežít predátory – a následný synchronizovaný výlet jim pak poskytuje ochranu díky množství. A také je během něj pro tento hmyz velmi snadné najít dostatek partnerů k páření.

Právě „namlouvací písně“ cikád se totiž zřejmě stanou zvukovou dominantu letošního severoamerického pozdního jara – hluk, který obrovské roje vydávají, bude slyšet všude. Samci ho vydávají pomocí dvou tuhých bubnovitých membrán na spodní straně břicha – slouží k přivolání samice. Hlasitost může dosáhnout až 100 decibelů, což je podobné jako třeba zvuk startující motorky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...