Orli, jejichž migrační cesty vedou přes Ukrajinu, změnili své trasy. Snaží se vyhnout oblastem postiženým konfliktem. Prokázala to data z GPS, která ornitologové detailně prostudovali a analyzovali. Od začátku plnohodnotné ruské invaze se orli tomuto území nejen více vyhýbali, ale současně tam i omezili zastávky k odpočinku.
Migrující orli se snaží vyhýbat Ukrajině. Může to ohrozit jejich hnízdění, varuje studie
Orli jsou ohrožení dravci, kteří trpí spoustou změn, jež v moderním světě probíhají. Ruská agrese na Ukrajině vede podle vědců k tomu, že těmto zvířatům trvalo déle, než se dostali na svá hnízdiště, protože na to pravděpodobně vynaložili více energie, a tím pádem ohrozili svou schopnost úspěšně se rozmnožit.
„Je to podobné, jako kdybyste běželi maraton, ale neměli přestávky na vodu. A na konci vás někdo požádá, abyste uběhli dalších deset nebo dvanáct kilometrů,“ popsal výsledky studie jeden z autorů práce Charlie Russell z University of East Anglia.
Podle něj by to mohlo vést ke zpoždění rozmnožování orlů – delší cesta jim znemožní dostat se na hnízdiště včas a starat se pak o vejce a později o mláďata tak, jak byli zvyklí z minulosti. Největší hrozbou je podle výzkumu znepokojující možnost, že v době, kdy mláďata budou potřebovat nejvíce zdrojů, už z oblasti hnízdišť odmigruje potenciální kořist.
O 85 kilometrů delší cesta
V odborném časopise Current Biology vědci popsali analýzu migračních tras celkem devatenácti orlů volavých, kteří v březnu a dubnu 2022, tedy jen několik týdnů po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, letěli přes Ukrajinu na svá hnízdiště v jižním Bělorusku. Zatímco samice létají ze zimovišť v Řecku, samci tam míří z lokalit ve východní Africe.
- Orel volavý je středně velký orel, který je rozšířený především v Asii a východní Evropě. Živí se menšími savci, plazy, žábami a ptáky. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ho vede jako zranitelný druh. Celková populace je odhadována na 5000 až 13 200 jedinců, z toho žije 25 až 49 procent v Evropě. Jedná se o velmi přibližná čísla.
- V České republice se orel volavý vyskytuje extrémně vzácně, jedná se o náhodné nepravidelné zálety jedinců.
Vědci porovnali průběh těchto letů s 65 migracemi stejného druhu ptáků v letech 2018 až 2021. Po zahájení ruské invaze měřila jejich cesta v průměru o 85 kilometrů více než před ní – u některých zvířat byly ale rozdíly ještě větší. Jeden ze sledovaných orlů si prodloužil let o 240 kilometrů.
Orel je poměrně rychlý letec, který k cestování využívá vzdušných proudů. Průměrných 85 kilometrů navíc ale znamenalo průměrně o 55 hodin delší cestu. A zdá se také, že to přinejmenším část zvířat vyčerpávalo.
Významné rozdíly vědci popsali také u zastávek. Ukrajinské území se stalo místem, kde se orli snažili raději nezastavovat. Před konfliktem si tam alespoň na čas odpočinulo devadesát procent těchto dravců, ale po začátku invaze už to bylo pouze 32 procent zvířat. Přitom některým dříve oblíbeným regionům se ptáci vyhýbali zcela – podle očekávání se jednalo o místa s nejvyšší vojenskou aktivitou.
Mnoho zvířat se v tom ale individuálně značně lišilo, zřejmě podle jejich osobní citlivosti a zkušeností z minulosti. Autoři popsali, že jednomu z orlů například nevadily boje kolem Kyjeva a proletěl přímo nad nimi, zatímco jiný změnil svou trasu poté, co se dostal kilometr daleko od střelby.
Russell dodal, že výsledky mohou dopady konfliktu spíše podceňovat. Někteří orli totiž mohou být vystaveni stresu nejen z letu nad válkou zasaženým územím, ale i během samotného hnízdění – když se třeba k jejich hnízdištím přiblíží fronta. To ale vědci nedokázali prozkoumat, takže se o tom mohou zatím jen dohadovat.
