Vlci, medvědi hnědí a orli mořští se podle odborníků pomalu vrací do Evropy, kde byli dříve běžnými druhy, ale kvůli lidské činnosti se ocitli v ohrožení. Odborníci ve své nové zprávě o návratu druhů do volné přírody ukázali, že zásluhu na růstu populace těchto zvířat má jejich důsledná ochrana, obnova jejich přirozeného prostředí a řízený návrat do přírody, napsal deník The Guardian.
„Většina (druhů) se vzpamatovala díky lidskému úsilí. Pro mě jako pro výzkumnici, která se věnuje globální biodiverzitě a sleduje celosvětové trendy, můžou být statistiky leckdy depresivní, ale tato zpráva je opravdu skvělá a povzbuzující a inspiruje lidi, jako jsem já, aby pokračovali v práci,“ řekla Louise McRaeová z londýnské zoologické společnosti (ZSL), která se na vzniku zprávy podílela.
Mezi masožravci zažívá v Evropě největší comeback vlk. Po celá století lidé vlky zabíjeli, až se v 70. letech minulého století jejich populace smrskla na historické minimum a dál přežívaly jen jednotlivé smečky na jihovýchodě a severovýchodě kontinentu. Od chvíle, kdy se objevily první zákony na jejich ochranu a lidé začali jejich přítomnost více tolerovat, se počet jedinců zvýšil o 1800 procent a odhaduje se, že jich nyní v Evropě žije asi sedmnáct tisíc.
Podobně optimisticky to vypadá s populací orlů mořských (Haliaeetus albicilla), kterých nyní žije v Evropě asi 12 500 párů. Mezi lety 1970 a 2018 jich přibylo 445 procent, zejména díky jejich ochraně a zákazu nebezpečných pesticidů. O něco menší vzestupnou tendenci má počet medvědů hnědých (Ursus arctos), kterých od roku 1960 v Evropě přibylo 44 procent.
„Pro lidi je soužití s divokými šelmami stále velká výzva, ale celkový postoj se mění – životu s těmito druhy v prostředí se přitom stále učíme,“ říká McRaeová.
Dalším úspěšným druhem je bobr. Ve 20. století se jeho populace v Evropě snížila až na 1200 kusů kvůli tomu, že se tato zvířata často lovila kvůli srsti a kastoreu, což je výměšek z pachových žláz používaný při výrobě parfémů. Od roku 1955 se ale počet jedinců zvýšil o 16 tisíc procent. Mezi ptáky se úspěšně obnovují populace bernešek, supů bělohlavých či volavek bílých.
Zpráva mapovala data týkající se 24 druhů savců, 25 druhů ptáků a jednoho plaza. Hmyz ani rostliny vědci nezahrnuli zejména proto, že neexistují informace o dlouhodobých trendech a velikosti populací. „Tyto druhy jsme vybrali, protože se jim tak dobře daří; u monitorování a ochrany se totiž často straní druhům, které jsou větší a přitažlivější,“ přiznává McRaeová.
Předchozí analýzy ukázaly, že právě na ochranu medvědů, vlků, ale i rysů a bukačů míří podle směrnice EU stejná částka jako na ochranu všech bezobratlých dohromady. Někdy je to sice tak, že ochrana klíčových druhů, jako jsou například bobři a vlci, pomáhá i dalším druhům v daném prostředí, ale neplatí to vždy. Například některé druhy hmyzu jsou co do ochrany velmi specifické.
Druhy stále vymírají rekordním tempem
Ačkoli tato zpráva o návratu některých druhů do Evropy vyznívá optimisticky, na planetě druhy vymírají rekordním tempem. Zhruba jednomu milionu druhů hrozí vyhynutí a ty, které se vzpamatovávají, mají za sebou dlouhá desetiletí úpadku a žádnému se dosud nepodařilo dosáhnout velikosti populace, kterou měl kdysi.
Nejúčinnějšími nástroji pro ochranu druhů jsou zákony o ochraně. Funguje i rozšiřování a propojování chráněných území, řízený návrat druhů do volné přírody a snahy o zlepšování přirozeného prostředí. „Nová zpráva nám ukazuje nejen to, kterým druhům se v Evropě daří, ale také to, proč to tak je,“ říká Frans Schepers, šéf organizace Rewilding Europe, která vznik zprávy iniciovala.
