Nejen psi, rády aportují také kočky, zjistili britští vědci

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Přestože se jejich domestikace a přirozené chování velmi liší, mají kočky a psi mnoho společného. Oba typy zvířat jsou predátoři, žijí spolu s lidmi a užívají si s nimi zábavné chvíle. Vědci v nově publikované studii zjistili, že 40,9 procenta z 8224 zkoumaných koček a 77,8 procenta ze 73 724 psů „někdy, obvykle nebo vždy“ aportovaly.

Vědci navázali na výzkum z roku 2023, který zkoumal 924 koček, a zjistili, že se u všech objevily některé klíčové charakteristiky aportování. Domácí mazlíčci svým majitelům nosili zpět nejrůznější předměty od hraček přes papírové kuličky až po propisky, víčka od lahví, a dokonce i boty. Kočky ale k aportování většinou nikdo netrénoval, chovaly se tak zcela spontánně. Zároveň preferovaly, aby hru na aport začaly samy, a hrály si častěji, když hračku přinesly zpět svému páníčkovi, než když ji hodil.

Zásadní otázkou studie britského týmu bylo, proč některé kočky aportují častěji než jiné. U psů je aportování jednou z nejběžnějších forem hry, protože mnoho psích plemen lidé vyšlechtili speciálně k tomu, aby pomáhali při lovu a aportovali kořist. Co oba druhy šelem spojuje, je to, že po zabití si svou kořist odnesou, což může částečně vysvětlovat původ aportovacího návyku.

Z výsledků vyplývá, že u koček i psů častěji aportovali samci. Stáří a zdravotní problémy naopak snižovaly pravděpodobnost, že by si zvířata takto hrála, stejně jako v případech, kdy se v domácnosti s kteroukoliv šelmou vyskytoval pes. Co se týče kočičích plemen, vědci zjistili, že nejčastěji aportovaly siamské, tonkinské, barmské a bengálské kočky. To souviselo s jejich aktivitou: čím více kočky běhaly, skákaly, hrály si s novými předměty a iniciovaly hru se svými páníčky, tím častěji aportovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 18 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
před 19 hhodinami

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.