Nejen psi, rády aportují také kočky, zjistili britští vědci

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Přestože se jejich domestikace a přirozené chování velmi liší, mají kočky a psi mnoho společného. Oba typy zvířat jsou predátoři, žijí spolu s lidmi a užívají si s nimi zábavné chvíle. Vědci v nově publikované studii zjistili, že 40,9 procenta z 8224 zkoumaných koček a 77,8 procenta ze 73 724 psů „někdy, obvykle nebo vždy“ aportovaly.

Vědci navázali na výzkum z roku 2023, který zkoumal 924 koček, a zjistili, že se u všech objevily některé klíčové charakteristiky aportování. Domácí mazlíčci svým majitelům nosili zpět nejrůznější předměty od hraček přes papírové kuličky až po propisky, víčka od lahví, a dokonce i boty. Kočky ale k aportování většinou nikdo netrénoval, chovaly se tak zcela spontánně. Zároveň preferovaly, aby hru na aport začaly samy, a hrály si častěji, když hračku přinesly zpět svému páníčkovi, než když ji hodil.

Zásadní otázkou studie britského týmu bylo, proč některé kočky aportují častěji než jiné. U psů je aportování jednou z nejběžnějších forem hry, protože mnoho psích plemen lidé vyšlechtili speciálně k tomu, aby pomáhali při lovu a aportovali kořist. Co oba druhy šelem spojuje, je to, že po zabití si svou kořist odnesou, což může částečně vysvětlovat původ aportovacího návyku.

Z výsledků vyplývá, že u koček i psů častěji aportovali samci. Stáří a zdravotní problémy naopak snižovaly pravděpodobnost, že by si zvířata takto hrála, stejně jako v případech, kdy se v domácnosti s kteroukoliv šelmou vyskytoval pes. Co se týče kočičích plemen, vědci zjistili, že nejčastěji aportovaly siamské, tonkinské, barmské a bengálské kočky. To souviselo s jejich aktivitou: čím více kočky běhaly, skákaly, hrály si s novými předměty a iniciovaly hru se svými páníčky, tím častěji aportovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled