Nejen psi, rády aportují také kočky, zjistili britští vědci

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Přestože se jejich domestikace a přirozené chování velmi liší, mají kočky a psi mnoho společného. Oba typy zvířat jsou predátoři, žijí spolu s lidmi a užívají si s nimi zábavné chvíle. Vědci v nově publikované studii zjistili, že 40,9 procenta z 8224 zkoumaných koček a 77,8 procenta ze 73 724 psů „někdy, obvykle nebo vždy“ aportovaly.

Vědci navázali na výzkum z roku 2023, který zkoumal 924 koček, a zjistili, že se u všech objevily některé klíčové charakteristiky aportování. Domácí mazlíčci svým majitelům nosili zpět nejrůznější předměty od hraček přes papírové kuličky až po propisky, víčka od lahví, a dokonce i boty. Kočky ale k aportování většinou nikdo netrénoval, chovaly se tak zcela spontánně. Zároveň preferovaly, aby hru na aport začaly samy, a hrály si častěji, když hračku přinesly zpět svému páníčkovi, než když ji hodil.

Zásadní otázkou studie britského týmu bylo, proč některé kočky aportují častěji než jiné. U psů je aportování jednou z nejběžnějších forem hry, protože mnoho psích plemen lidé vyšlechtili speciálně k tomu, aby pomáhali při lovu a aportovali kořist. Co oba druhy šelem spojuje, je to, že po zabití si svou kořist odnesou, což může částečně vysvětlovat původ aportovacího návyku.

Z výsledků vyplývá, že u koček i psů častěji aportovali samci. Stáří a zdravotní problémy naopak snižovaly pravděpodobnost, že by si zvířata takto hrála, stejně jako v případech, kdy se v domácnosti s kteroukoliv šelmou vyskytoval pes. Co se týče kočičích plemen, vědci zjistili, že nejčastěji aportovaly siamské, tonkinské, barmské a bengálské kočky. To souviselo s jejich aktivitou: čím více kočky běhaly, skákaly, hrály si s novými předměty a iniciovaly hru se svými páníčky, tím častěji aportovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 4 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...