Nejen psi, rády aportují také kočky, zjistili britští vědci

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Přestože se jejich domestikace a přirozené chování velmi liší, mají kočky a psi mnoho společného. Oba typy zvířat jsou predátoři, žijí spolu s lidmi a užívají si s nimi zábavné chvíle. Vědci v nově publikované studii zjistili, že 40,9 procenta z 8224 zkoumaných koček a 77,8 procenta ze 73 724 psů „někdy, obvykle nebo vždy“ aportovaly.

Vědci navázali na výzkum z roku 2023, který zkoumal 924 koček, a zjistili, že se u všech objevily některé klíčové charakteristiky aportování. Domácí mazlíčci svým majitelům nosili zpět nejrůznější předměty od hraček přes papírové kuličky až po propisky, víčka od lahví, a dokonce i boty. Kočky ale k aportování většinou nikdo netrénoval, chovaly se tak zcela spontánně. Zároveň preferovaly, aby hru na aport začaly samy, a hrály si častěji, když hračku přinesly zpět svému páníčkovi, než když ji hodil.

Zásadní otázkou studie britského týmu bylo, proč některé kočky aportují častěji než jiné. U psů je aportování jednou z nejběžnějších forem hry, protože mnoho psích plemen lidé vyšlechtili speciálně k tomu, aby pomáhali při lovu a aportovali kořist. Co oba druhy šelem spojuje, je to, že po zabití si svou kořist odnesou, což může částečně vysvětlovat původ aportovacího návyku.

Z výsledků vyplývá, že u koček i psů častěji aportovali samci. Stáří a zdravotní problémy naopak snižovaly pravděpodobnost, že by si zvířata takto hrála, stejně jako v případech, kdy se v domácnosti s kteroukoliv šelmou vyskytoval pes. Co se týče kočičích plemen, vědci zjistili, že nejčastěji aportovaly siamské, tonkinské, barmské a bengálské kočky. To souviselo s jejich aktivitou: čím více kočky běhaly, skákaly, hrály si s novými předměty a iniciovaly hru se svými páníčky, tím častěji aportovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...