Jihlava - Tuny těl uhynulých zvířat musí každý rok na vlastní náklady odklízet města v regionu. Zatímco malé obce podobné starosti skoro neřeší, třeba Brno za likvidaci zaplatí desítky tisíc ročně.
Telefonátů lidí, kteří požadují uklizení uhynulého zvířete, mají pracovníci jihlavského útulku každý týden několik. Obracejí se na ně lidé nebo městští strážníci, kteří na ulici našli mrtvé zvíře. Město má totiž povinnost se o uhynulé zvíře, které nikomu nepatří, postarat. Kdysi tuhle práci vykonával obecní ras. „Pracovníci útulku jsou vyškoleni na sběr ostatků zvířat. Používají gumové rukavice, případně respirátor, igelitový pytel,“ popsal ne příliš příjemnou povinnost svých podřízených ředitel jihlavského útulku Aleš Toman.
V Jihlavě se o sběr uhynulých zvířat už dvanáct let stará Radek Fila. Nejčastěji prý sbírá uhynulé toulavé kočky, holuby a psy, občas ale dojde i na větší zvíře, jako ovce. A nedávno narazil dokonce i na přejetou vydru. Na ostatky nalezených zvířecích těl mají v jihlavském útulku speciální boxy. Ty se pak podle potřeby vyvážejí.
Jen v Jihlavě se ročně sesbírá více než pět set kilogramů uhynulých zvířat, v Brně jsou to dokonce téměř tři tuny. Likvidace specializovanou firmou stojí okolo deseti korun za kilogram. V Brně, stejně jako v Jihlavě, se o likvidaci uhynulých zvířat stará útulek provozovaný městskou policií. „V roce 2013 vynaložilo město Brno prostřednictvím městské policie, respektive Útulku pro opuštěná zvířata a odchytové a asanační služby, na bezpečnou likvidaci odpadů živočišného původu částku 34 tisíc korun,“ upřesnil mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
K tomu je ale ještě potřeba připočíst například náklady na dojezd pro zvíře a jeho odvoz, energii za provoz chladícího boxu, nebo plat člověka, který pro zvíře jede. Náklady se naopak netýkají lesní zvěře, tu totiž mají ze zákona povinnost likvidovat myslivci. A to včetně zvířat, která například srazí auto.
