Dáme deset miliard zlotých na obranu hranice s Ruskem a Běloruskem, oznámil Tusk

Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard korun) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk při představování plánu na zlepšení obrany asi čtyři sta kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.

Polsko v posledních letech investuje velké sumy do posílení své obranyschopnosti. Tempo přezbrojování polských vojsk se ještě výrazně zvýšilo poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině.

Varšava patří k předním spojencům Kyjeva. Argumentuje, že je lepší porazit ruská vojska na Ukrajině než jim čelit na polských hranicích, které představují i hranice Evropské unie a Severoatlantické aliance.

„Přijali jsme rozhodnutí investovat do naší bezpečnosti a především do bezpečné východní hranice deset miliard zlotých. Zahajujeme velký projekt budování bezpečné hranice, včetně systému opevnění, a také takového formování terénu, které způsobí, že touto hranicí potenciální nepřítel nepronikne,“ řekl Tusk podle serveru Wirtualna Polska. Práce podle šéfa vlády již začaly, o detailech se nezmínil.

Obrana před případnou ruskou agresí

Polsko, které sousedí s nejzápadnější ruskou enklávou, Kaliningradskou oblastí, a Běloruskem, se obává, že by se mohlo stát příštím cílem ruské agrese. Na obranu vynakládá okolo čtyř procent hrubého domácího produktu, což je nejvíce z členských zemí NATO, napsala agentura AFP a připomněla polské nákupy zbraní zejména americké a jihokorejské výroby.

Polská hranice s Běloruskem je neklidná od doby, kdy přes ni v roce 2021 začali proudit migranti poté, co Minsk, blízký spojenec Moskvy, otevřel na Blízkém východě cestovní kanceláře nabízející novou neoficiální cestu do západní Evropy. Tento krok byl podle Evropské unie podniknut, aby vyvolal migrační krizi.

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy ještě zhoršily, Varšava zvýšila výdaje na obranu a obvinila Minsk a Moskvu z pokusů o destabilizaci Polska. Již za předchozí polské vlády byl na polsko-běloruské hranici postaven plot dlouhý 180 kilometrů a vysoký 5,5 metru s cílem ochránit zemi před nelegální migrací. Plot doplňuje systém kamer a senzorů.

Pokusy překonat tuto bariéru ale neustávají, jen v dubnu jich bylo více než 5300, což je značný nárůst oproti březnu, kdy jich bylo přibližně 3400, dodala Wirtualna Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 26 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 39 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 42 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 2 hhodinami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 5 hhodinami
Načítání...