Dmitrij Peskov strana 3 z 5

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Nejméně šest lidí v pondělí zahynulo v Kryvém Rihu, kde dvě ruské střely zasáhly civilní budovy, informovaly agentury AP a Ukrinform. Čtyři lidé zemřeli také při ruském ostřelování Chersonu. Terčem raket se stal i Charkov. Výbuchy zaznamenali i v příhraničních oblastech Ruska, poblíž Taganrogu v Rostovské oblasti a nedaleko Brjansku. Tamní úřady předpokládají, že útočily ukrajinské drony. Ukrajinci podle okupační správy též podnikli vzdušný útok na okupovaný Doněck, zemřeli při něm dva lidé.

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS nebude zastupovat vůdce Vladimir Putin, nýbrž ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dříve požádal Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nemusel dát během summitu zatknout šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten čelí zatykači právě ze strany ICC kvůli únosům ukrajinských dětí během ruské agrese na Ukrajině. Ramaphosa se odvolával na tvrzení, že by zatčení podle něj vyvolalo válku. Kreml později uvedl, že Putin se schůzky zúčastní virtuálně a Lavrov dorazí do JAR osobně.

Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořské obilné dohodě. Ta od loňského léta umožňovala i přes pokračující boje na Ukrajině, kam vpadla ruská vojska, vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly naplněny části dohody týkající se Ruska. Platnost smlouvy, kterou obě strany prodloužily naposledy v květnu, s pondělím končí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je třeba udělat vše pro to, aby koridor mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se v sobotu z Turecka vrátil domů s pěti veliteli, kteří bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal. Z ruského zajetí se dostali v září při výměně válečných vězňů a dle dohody s Moskvou měli žít do konce války v Turecku. Dle ruskojazyčného webu BBC Zelenskyj zřejmě přesvědčil tureckého prezidenta, aby je nechal odejít. Podle Kremlu Turecko porušilo propuštěním ukrajinských vojáků dohodu s Ruskem, uvedla agentura RIA Novosti.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve středu požádala o zpřístupnění všech budov Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují Rusové. Cílem MAAE je potvrdit, že se „v elektrárně nenacházejí miny ani výbušniny“, uvedla agentura AFP. O umístění cizích předmětů, které vypadají jako výbušná zařízení, na střechu dvou bloků elektrárny v minulých dnech mluvil Kyjev. Moskva odmítla tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

U Minsku přistálo v úterý ráno před osmou místního času soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina, tvrdí s odvoláním na službu Flightradar24 agentura Reuters i běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že wagnerovci předají svou těžkou armádní techniku jednotkám ruské armády. Zpravodajská služba FSB zastavila podle ruské státní agentury TASS Prigožinovo stíhání.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června, píše německý deník Süddeutsche Zeitung. Snížení počtu německých státních zaměstnanců v Rusku potvrdil agentuře AFP i zdroj z německé vlády, podle něhož jde o „vyhlášení diplomatické války“.

Americká tajná služba CIA zahájila novou kampaň. Napříč sociálními sítěmi vyzývá Rusy, aby poskytli informace o dění v zemi. Cílí nejen na skryté odpůrce režimu Vladimira Putina, ale také na lidi, kteří nesouhlasí s dobyvačnou válkou proti sousední Ukrajině. Kampaň přichází v době, kdy se v Rusku zvedá vlna udavačství vůči spoluobčanům, především kvůli výrokům o válce na Ukrajině a nesouhlasu s Kremlem.

Běloruská státní média zveřejnila fotografie a video, které podle Minsku zachycují vůdce Alexandra Lukašenka na aktuální návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Stalo se tak v době spekulací o jeho zdravotním stavu. Představitelka opozice Svjatlana Cichanouská v reakci na dohady o vůdcově údajné vážné nemoci uvedla, že je třeba se připravit „na jakýkoli scénář“.

Velká Británie dodala Ukrajině několik střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Informace serveru CNN potvrdil britský ministr obrany Ben Wallace. Střely mají dosah přes 250 kilometrů. Reakce Moskvy na britský krok je odmítavá. Londýn ale podle jednoho ze zdrojů Ukrajinci ujistili, že zbraně využijí pouze na svém svrchovaném území, tedy včetně okupovaných částí včetně Krymu.

Vyhnout se mobilizaci je pro ruské muže čím dál obtížnější. Do předních linií jsou posíláni elektronickými rozkazy, přičemž postihy za jejich nevyslyšení jsou čím dál přísnější. Moskevské úřady navíc k hledání těch, kteří se mobilizaci vyhýbají, používají kamerové sítě se systémy na rozpoznávání obličejů. Kreml tak identifikuje své kritiky i protiválečné aktivisty.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Únik tajných dokumentů o rusko-ukrajinské válce, které podle západních médií pocházejí z Pentagonu, nebude mít na pohyby ukrajinských vojsk vliv. V rozhovoru pro ČT24 to prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Důvěryhodnost materiálů Kyjev zpochybňuje a situaci označuje za zpravodajskou hru protistrany – stejně ovšem hovoří i Moskva.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.