Dmitrij Peskov strana 5 z 5

Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa ve středu v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že firma do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné – ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá.

Boris Johnson oznámil, že odstupuje z pozice lídra britské Konzervativní strany. Před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový šéf strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy.

Ruský vůdce Vladimir Putin na mezinárodním právnickém fóru v Petrohradu prohlásil, že Moskva je otevřená dialogu o strategické stabilitě a nešíření zbraní hromadného ničení. Text Putinova videovystoupení ve čtvrtek zveřejnil Kreml, rozhovory s Washingtonem o této otázce se však nyní nechystají. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k tomu nicméně uvedl, že mezi Rusko a Západ se spouští nová železná opona.

Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy. Jde o druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti zatím nové opatření mít nebude. Vláda nepočítá ani s úpravou cen, vyzvala ale k šetření. Kabinet se navíc hodlá ještě víc zaměřit na plnění zásobníků, uvolnil na to dalších v přepočtu víc než 370 miliard korun.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl v pondělí zahájit dvoudenní návštěvu. Moskva a Bělehrad jsou blízcí spojenci. Přestože Srbsko únorovou ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo, k západním sankcím se nepřipojilo.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.

Ukrajinský soud potrestal ruského vojáka doživotním vězením za zavraždění neozbrojeného civilisty, informovaly o tom tiskové agentury. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO. Současně ale varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině. Z Aliance zní směrem k Finsku hlasy vítající jeho rozhodnutí.

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Šéf Kremlu Vladimir Putin v projevu na přehlídce k výročí konce druhé světové války v Moskvě prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní bojují ruská vojska v Donbasu. Invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Ukrajinští představitelé v reakci na Putinův projev uvedli, že invaze je jen důsledek ruských imperiálních ambic a šéf Kremlu je k smrti vyděšený.

Ruský prezident Vladimir Putin neodmítá schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Musí před ní ale vzniknou text dohody k situaci na Ukrajině. V souvislosti s konfliktem zvažují Finsko a Švédsko vstup do Severoatlantické aliance, Kreml k možnému rozšíření NATO zaujal negativní postoj. Dmitrij Medvěděv ve čtvrtek varoval, že pokud severské země podají přihlášku do Aliance, nebude již možné hovořit o „bezjaderném Pobaltí“. Do bezpečí za hranice Ukrajiny utíká mnoho Ukrajinců, jen do Polska už přišlo přes 2,7 milionu uprchlíků.

Severoatlantickou alianci (NATO) podle britského listu The Times čeká rozšíření. Pod vlivem nynější ruské agrese na Ukrajině se k NATO chtějí už v létě údajně připojit Švédsko a Finsko. Na to už reagoval Kreml, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova rozšiřování Aliance nepřispěje k bezpečnosti v Evropě. Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD) považuje vstup Švédska a Finska do Aliance za realistický.

Vstoupit do Severoatlantické aliance se pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu již v létě chystají Finsko a Švédsko, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu učinil „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření Aliance z 30 na 32 členských států. Podle Kremlu by vstup zemí do NATO Evropě nepřinesl stabilitu.

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.

Rusko nezastaví prvním aprílovým dnem dodávky plynu do Evropy, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. V pátek to uvedl na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech, a to přes účty v ruských bankách. Podle listu Kommersant zároveň ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl ČT, že Česko má aktuálně zásoby plynu na 26 dnů a zásoby ropy na více než 90 dnů.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Základní vojenská služba v Rusku trvá dvanáct měsíců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá další vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí. V reakci na ně Rusko rozšířilo seznam představitelů EU, kterým se zakazuje vstup do Ruska.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ruského opozičního politika Borise Němcova, který byl v roce 2015 zastřelen v Moskvě, téměř rok před smrtí sledoval agent ruské tajné služby FSB. Zjistili to investigativní novináři serverů Bellingcat, BBC a The Insider. Zavražděného opozičníka podle nich sledoval agent patřící ke stejnému oddělení FSB, které Bellingcat už dříve spojil s otravou dalších výrazných opozičních postav, včetně Alexeje Navalného. Úřady zapojení odmítají.