Donald Tusk strana 2 z 5

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Polští představitelé odmítají tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého proniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohlo být omylem. Polsko a jeho spojenci poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu sestřelili nad polským územím cizí bezpilotní letouny.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Česká republika je kvůli středečnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě, uvedlo večer ministerstvo obrany. Polsko o jejich vyslání požádalo. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohou české vrtulníky pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru během několika dnů.

Při ruských útocích na Ukrajinu v noci opakovaně narušily polský vzdušný prostor drony. Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky šestnácti ruských dronů, uvedla ve středu večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Vystoupení Tuska a von der Leyenové před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, sledovali přes hraniční bariéru ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.

Nový polský prezident Karol Nawrocki se na společném zasedání dolní a horní komory parlamentu oficiálně ujal úřadu, když složil přísahu. V prezidentském paláci ve Varšavě vystřídá Andrzeje Dudu, který stejně jako on nemá blízko k současné vládě Donalda Tuska. Nawrocki ve svém prvním projevu jako hlava státu řekl, že bude hlasem obyvatel, kteří chtějí suverénní Polsko, a odmítl přijetí eura.

Provoz na polské hranici s Německem už tři týdny komplikují zavedené policejní kontroly. Ty mají bránit ilegální migraci, zdržují však i řidiče a dopadají na podnikatele. Vlády v Berlíně i Varšavě přitom daly najevo, že kontroly prodlouží o další měsíc.

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.

Polský premiér Donald Tusk oznámil změny ve vládě. Šéf diplomacie Radoslaw Sikorski bude vicepremiérem, končí ministr spravedlnosti Adam Bodnar. Personální obměna čeká i resorty vnitra či zdravotnictví. Zároveň vzniká ministerstvo hospodářství, pod které se sloučí hned několik resortů.

Koalice polského premiéra Donalda Tuska vstřebává porážku z prezidentských voleb a čelí poklesu preferencí. Premiér už oznámil rekonstrukci, to se ale nelíbí menším koaličním stranám. Předseda jedné z nich se dokonce potají sešel s lídrem opozice kvůli možné budoucí spolupráci. V koalici za to sklidil tvrdou kritiku.

Nové reciproční hraniční kontroly, které Polsko zavádí od půlnoci, potrvají nejméně třicet dní. Pohraniční stráž doplní pět tisíc vojáků. Opatření se dotkne i hranic s Litvou. Vládu k němu vedou rostoucí obavy z nelegální migrace a napětí na domácí politické scéně.

Polsko dočasně obnoví kontroly na hranicích s Německem a Litvou, oznámil premiér Donald Tusk. Opatření začne platit od pondělí 7. července. Německo podle kancléře Friedricha Merze spolupracuje v migrační politice se sousedy. Spolupráce s Varšavou je velmi dobrá a přátelská, řekl Merz předtím, než Tusk oznámil znovuzavedení kontrol.

Na polsko-německé hranici vykonává nezákonné kontroly samozvaná milice. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza, podle nějž příslušníci milice blokují dopravu a zastavují auta. Sami přitom tvrdí, že „chrání západní hranici před migranty, které Německo odesílá do Polska“. Kontrolu nad děním podle listu převzaly hlídky dobrovolníků, uniformované strážce pořádku není vidět.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země uvažuje nad zavedením vlastních policejních kontrol na pomezí s Německem. Reaguje tak na snahu sousedního státu vracet nelegální migranty, kteří dřív překročili východní hranici Evropské unie. Kontroly na přejezdech pravidelně způsobují dopravní kolapsy. Spor začíná nepříznivě doléhat na vzájemné vztahy.

Polské soudy projednávají přes pět tisíc podezření na možné podvody během nedávných prezidentských voleb. Jde o záležitosti lokálního charakteru, které výsledek nejspíš neovlivní. V hlasování uspěl začátkem měsíce konzervativec Karol Nawrocki. Centristickou vládní koalici ještě před jeho nástupem do úřadu postihl pokles popularity.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil podle zpřesněných odhadů kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle dat agentury IPSOS získal 50,7 procenta hlasů. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski je aktuálně druhý se 49,3 procenta. Původní odhady jej však označovaly za vítěze. Další data mají být známá v průběhu noci na pondělí. Výsledek však nemusí být s ohledem na statistickou chybu konečný. Volební účast se podle prvotních dat pohybuje okolo 72 procent.

V druhém kole polských prezidentských voleb může k urnám dorazit rekordní počet voličů. Právě účast podle zpravodajů ČT v Polsku Lukáše Mathého a Andrease Papadopulose výsledek v očekávaném těsném souboji mezi primátorem Varšavy a vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a zástupcem opoziční strany Právo a spravedlnost Karolem Nawrockým určí. Oba kandidáti o hlasy dosud nerozhodnutých lidí podle Mathého usilovali do posledního momentu. Vítězné jméno podle Papadopulose ukáže, zda Poláci v prezidentovi chtějí vidět protiváhu k vládě Donalda Tuska, či nikoliv.

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.