Donald Tusk strana 5 z 5

Lidé v Polsku se v neděli vpodvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média. V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.

Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě. Prohlásil to francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Polsko může vystoupit z EU dříve, než se komukoliv zdá, varoval v televizi TVN 24 bývalý polský premiér, současný lídr opozice a někdejší předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská komise vede se současnou polskou národně-konzervativní vládou spory týkající se základních hodnot sedmadvacítky a zástupci polských vládních strany kvůli tomu na Brusel tvrdě útočí.

V úterý večer demonstrovaly po celém Polsku lidé na obranu svobody médií. Stalo se tak v předvečer rozhodování zákonodárců o návrhu zákona, který má podle odpůrců kabinetu umlčet televizní stanici vlastněnou americkou společností a kritickou vůči nynější polské vládě. „Svobodná média, svobodní lidé, svobodné Polsko“ zněla hesla demonstrací.

Polská Občanská koalice (KO) vedená nejsilnější Občanskou platformou postoupila v první polovině července na druhé místo, když předstihla stranu Polsko 2050. Zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé za tím vidí efekt Donalda Tuska, který se před dvěma týdny stal novým šéfem KO. Podle údajů serveru Politico dál s výrazným náskokem vede vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

V Polsku sílí spekulace o návratu Donalda Tuska do tamní politiky. Bývalý premiér, exšéf Evropské rady a nyní předseda Evropské lidové strany (EPP) by se podle nich mohl znovu stát předsedou Občanské platformy (PO). Obliba této donedávna nejsilnější opoziční strany u voličů klesá a Tusk je čím dál častěji vnímaný jako spasitel šancí liberální opozice vystřídat u moci konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která vládne zemi již druhé volební období za sebou.

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice. Nový systém postihů podle něho ohrožuje nezávislost polských soudců. Názor právního poradce ovšem není pro soud závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.

Za přísných hygienických opatření se úřadu ujala nová polská vláda. Už v červenci ohlášené změny v kabinetu opozdila krize, kterou se koaličním partnerům podařilo vyřešit. Místo dvaceti má nový kabinet 14 resortů, zato čtyři místopředsedy. Mezi nimi je nově i šedá eminence polské politiky: šéf nejsilnější strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.

Koronavirus zabil svou první demokracii, napsal koncem března americký deník Washington Post o dění v Maďarsku a třináct členských států EU v otevřeném dopise vyjádřilo vážné znepokojení nad vývojem v zemi. Stalo se tak poté, co maďarský parlament přijal takzvaný koronavirový zákon, který opozice nazývá zmocňovací a který umožňuje vládě řídit zemi po dobu pandemie bez jasně stanovéného konce prostřednictvím dekretů bez schválení parlamentem. Reportéři ČT se snažili zjistit, jaký je současný stav v zemi. Do Maďarska kvůli zavřeným hranicím odjet nemohli, reportáž vznikala ve spolupráci s maďarským štábem.

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk v úterý vyzval k bojkotu nadcházejících polských prezidentských voleb, které se mají kvůli koronavirové krizi konat korespondenčně. Takto organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování. Květnové volby se v takovém případě odmítá účastnit i nejsilnější opoziční kandidátka Malgorzata Kidawová-Blońská.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Pro vyloučení strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána z Evropské lidové strany (EPP) se kvůli kontroverznímu „protikoronavirovému“ zákonu vyslovili šéfové 13 členských stran, včetně předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. V dopise zaslaném předsedovi EPP Donaldu Tuskovi vyjádřili „hluboké znepokojení nad politickým vývojem v Maďarsku“.

Donald Tusk se rozloučil s funkcí předsedy Evropské rady, které se přezdívá evropský prezident. Předal ji bývalému belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. Během pěti let předsedal 48 summitům, na nichž se řešily dozvuky řecké dluhové krize, postoj Unie k migraci, reakce na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině nebo problémy v obchodě se Spojenými státy způsobené izolacionistickou politikou Donalda Trumpa.

Po pěti letech střídá Donalda Tuska v čele Evropské rady Charles Michel. Bývalý belgický premiér se ujímá funkce v době, kdy EU zažívá vnitřní turbulence. Michel tvrdí, že je hlavně třeba si začít vzájemně věřit a najít kompromis. Z Unie chce udělat světového lídra v zelené ekonomice. V minulosti tento liberál kritizoval země V4 za přístup k migrační krizi. Zároveň se ozývají kritické hlasy, že 43letý Michel nemá dostatek politických schopností.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

Britská Dolní sněmovna schválila návrh zákona o předčasných volbách, které mají ukončit brexitový pat. Konat se mají 12. prosince. Pro se vyslovilo 438 poslanců, proti jich hlasovalo pouze 20. Návrh zákona musí schválit ještě Sněmovna lordů, její souhlas se ale dá podle britských médií považovat jen za formalitu. Sedmadvacet členských zemí Evropské unie mezitím formálně stvrdilo další odklad brexitu.

Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.

Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.