Donald Tusk strana 5 z 5

Koronavirus zabil svou první demokracii, napsal koncem března americký deník Washington Post o dění v Maďarsku a třináct členských států EU v otevřeném dopise vyjádřilo vážné znepokojení nad vývojem v zemi. Stalo se tak poté, co maďarský parlament přijal takzvaný koronavirový zákon, který opozice nazývá zmocňovací a který umožňuje vládě řídit zemi po dobu pandemie bez jasně stanovéného konce prostřednictvím dekretů bez schválení parlamentem. Reportéři ČT se snažili zjistit, jaký je současný stav v zemi. Do Maďarska kvůli zavřeným hranicím odjet nemohli, reportáž vznikala ve spolupráci s maďarským štábem.

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk v úterý vyzval k bojkotu nadcházejících polských prezidentských voleb, které se mají kvůli koronavirové krizi konat korespondenčně. Takto organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování. Květnové volby se v takovém případě odmítá účastnit i nejsilnější opoziční kandidátka Malgorzata Kidawová-Blońská.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Pro vyloučení strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána z Evropské lidové strany (EPP) se kvůli kontroverznímu „protikoronavirovému“ zákonu vyslovili šéfové 13 členských stran, včetně předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. V dopise zaslaném předsedovi EPP Donaldu Tuskovi vyjádřili „hluboké znepokojení nad politickým vývojem v Maďarsku“.

Donald Tusk se rozloučil s funkcí předsedy Evropské rady, které se přezdívá evropský prezident. Předal ji bývalému belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. Během pěti let předsedal 48 summitům, na nichž se řešily dozvuky řecké dluhové krize, postoj Unie k migraci, reakce na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině nebo problémy v obchodě se Spojenými státy způsobené izolacionistickou politikou Donalda Trumpa.

Po pěti letech střídá Donalda Tuska v čele Evropské rady Charles Michel. Bývalý belgický premiér se ujímá funkce v době, kdy EU zažívá vnitřní turbulence. Michel tvrdí, že je hlavně třeba si začít vzájemně věřit a najít kompromis. Z Unie chce udělat světového lídra v zelené ekonomice. V minulosti tento liberál kritizoval země V4 za přístup k migrační krizi. Zároveň se ozývají kritické hlasy, že 43letý Michel nemá dostatek politických schopností.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

Britská Dolní sněmovna schválila návrh zákona o předčasných volbách, které mají ukončit brexitový pat. Konat se mají 12. prosince. Pro se vyslovilo 438 poslanců, proti jich hlasovalo pouze 20. Návrh zákona musí schválit ještě Sněmovna lordů, její souhlas se ale dá podle britských médií považovat jen za formalitu. Sedmadvacet členských zemí Evropské unie mezitím formálně stvrdilo další odklad brexitu.

Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že Spojené království souhlasí s odkladem brexitu o tři měsíce. Tento krok však v dopise šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi označil za škodlivý pro demokracii a vztah s EU. Po Bruselu žádá záruky, že k dalšímu posunutí termínu již nedojde. Unijní země se v pondělí dohodly na pružném odkladu do konce ledna 2020. Britská opozice i napotřetí zablokovala plán premiéra Borise Johnsona na vypsání předčasných voleb.

Spojené království má podle současných předpokladů opustit Evropskou unii už za šest dní. Zda k brexitu 31. října skutečně dojde, však stále není jasné a na definitivní odpověď si budou muset nejen Britové podle všeho ještě pár dní počkat. V Bruselu o posunu termínu brexitu jednali velvyslanci unijních zemí. Na novém datu se neshodli, chtějí počkat až na vývoj dění v Londýně. Tam by měla v pondělí Dolní sněmovna hlasovat o vypsání předčasných voleb. Britská opozice svůj souhlas s volbami ovšem podmiňuje unijním ujištěním o delším odkladu.

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.

Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.

Předseda Dolní komory britského parlamentu John Bercow odmítl návrh vlády, aby poslanci hlasovali o nové brexitové dohodě. Tu premiér Boris Johnson dojednal ve čtvrtek s Evropskou unií. Podle šéfa sněmovny ji nemůže předložit ke schválení, protože poslanci o ní už jednali v sobotu. Tehdy rozhodli, že schvalování dohody musí předcházet další kroky, které se dosud neuskutečnily. Současný termín brexitu je 31. října. Johnson nejednoznačným způsobem požádal EU o odklad do konce ledna.

Britská libra v pondělí dopoledne smazala své počáteční ztráty a její kurz vůči americkému dolaru poprvé za pět měsíců překonal hranici 1,30 USD. Britská měna těží z poklesu obav z toho, že Británie opustí Evropskou unii bez dohody.

Předseda Evropské rady Donald Tusk dostal ještě v sobotu večer oficiální žádost Londýna o další odklad brexitu. Britský premiér Boris Johnson ovšem nejenže dal formou žádosti najevo, že je mu proti vůli a ani ji nepodepsal, ale navíc k ní připojil dopis, ve kterém dodal, že i když o odklad žádá, považuje jej za chybu. K žádosti jej dotlačili poslanci, kteří odsunuli schválení brexitové dohody. Johnson poté řekl, že stále věří, že se mu podaří vše dotáhnout do konce října.

Britský tisk žije netradičními dopisy premiéra Borise Johnsona, který požádal Unii o odklad brexitu, zároveň však zdůraznil, že si takový scénář nepřeje. Zatímco některé listy události popisují jako ponižující porážku Johnsona, jiné ho za odvážné dopisy chválí a z chaosu viní britské poslance.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Předseda Evropské rady Donald Tusk v pátek prohlásil, že pro návrh byla velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Zástupci obou států dávají najevo zklamání, stejně jako český premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého je to špatný signál pro celý region západního Balkánu.

Dohodu o vystoupení Velké Británie z EU se nepodařilo dojednat ani ve středu, ačkoli zástupci obou stran našli shodu na většině sporných bodů. Zástupci unijních zemí vidí optimisticky možnost, že by mohla být uzavřena v nejbližších dnech. Není však podle nich příliš pravděpodobné, že by ji schválil summit EU začínající ve čtvrtek. Pokud se Londýn s Unií na smlouvě nedohodne, premiér Boris Johnson podle ministra pro brexit Stephena Barclayho požádá o další odklad.

Muž, který neusiluje o premiérský post, přesto chce mít nad vším kontrolu. V Polsku slaví mimořádný úspěch konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v čele s jejím dlouholetým lídrem Jaroslawem Kaczyńským. Zapřisáhlý starý mládenec a milovník koček je šedou eminencí polské politiky. Cílevědomý a neústupný nepsaný vůdce Polska slibuje budovat „stát blahobytu“ a odmítá ustoupit Bruselu v otázce soudní reformy.

Je stále možné dohodnout se včas na podmínkách odchodu Velké Británie z Evropské unie, řekl předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker europoslancům. Předstoupil před ně spolu s hlavním unijním brexitovým vyjednavačem Michelem Barnierem, aby je informoval, jak postupují rozhovory s britskou vládou. Barnier je ovšem skeptičtější, dohoda se podle něj nerýsuje. Podkladem pro ni nemůže být návrh, který předložil Londýn minulý týden. K němu má Unie zásadní výhrady.

Baltské Westerplatte, kde padly první výstřely druhé světové války, se v Polsku stává předmětem právní a politické bitvy. Vláda totiž prosadila speciální zákon, jímž převádí poloostrov nedaleko Gdaňsku pod kontrolu státu, aby tam mohla vytvořit muzeum. Dosud ho spravovala gdaňská radnice, která se o něj podle vlády nestarala důstojně. Podle starostky Aleksandry Dulkiewiczowé hlásící se k opozici nemá kabinet na vyvlastnění pozemků právo.

V souvislosti se summitem vyspělých světových ekonomik G7 v jihofrancouzském městě Biarritz se konaly protesty. Odpůrci globalizace, ekologičtí aktivisté i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest se sešli v městečku Hendaye u španělské hranice. Protesty byly po většinu dne poklidné. Při manifestaci ve městě Bayonne však došlo podle zpravodajů k prvním potyčkám mezi policií a pořádkovými silami, které nasadily slzný plyn i vodní dělo. Zranění hlášeni nejsou. Summit samotný začal v sobotu večer.

Velká Británie má opustit Evropskou unii na konci října. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu. Hlavní – a zásadní – spor se stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.