Donald Tusk strana 4 z 5

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle dřívějšího oznámení prezidentské kanceláře zahájil povolební konzultace s politickými uskupeními o nové vládě. Hlava státu pozvala do prezidentského paláce jejich zástupce v pořadí podle výsledků hlasování. Schůzky mají trvat do středy. Trojice opozičních uskupení Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice před konzultacemi avizovala, že chce utvořit nový kabinet v čele s expremiérem Donaldem Tuskem.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Polské volby podle exit pollů vyhrála dosavadní vládní strana Právo a spravedlnost. Odhady výsledků jí ale v Sejmu nepřisuzují většinu, šanci skládat vládu by tak mohl mít lídr proevropské opozice a předseda Občanské koalice Donald Tusk. Po celé zemi se nyní sčítají hlasy, výsledky budou známy v pondělí, oficiálně až ve středu.

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Stovky tisíc lidí se účastnily protivládní demonstrace v centru Varšavy. Podle radnice města dorazil protestovat zhruba milion lidí. Opoziční lídr Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO) svolal „Pochod milionu srdcí“ dva týdny před parlamentními volbami. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v neděli pořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích nazvanou „Bezpečné Polsko“.

Do hlasování o novém složení polského parlamentu zbývá osmnáct dní a v kampani se vyostřují spory o migraci nebo se diskutuje o vztazích s Ukrajinou. Letošní volby zároveň experti označují za nejvyhrocenější v historii. Klíčovým tématem je zpomalující tempo hospodářství a inflace, která tlačí na ceny zboží i služeb.

Do parlamentních voleb v Polsku zbývá jednadvacet dní. Náskok si drží vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Průzkumy ale ukazují, že většina v Sejmu bude záviset na každém získaném mandátu. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński chce letos místo Varšavy kandidovat ve Svatokřížském vojvodství, tradiční baště strany.

V Polsku vrcholí kampaň před říjnovými volbami. V týdnu musely strany uzavřít kandidátky a postupně představují konkrétní programové body. Vládní Právo a Spravedlnost sází na další sociální příspěvky. Lídr opozice Donald Tusk kritizuje nejen plánované výdaje ale i guvernéra centrální banky, který prý středeční nečekaně výrazné snížení úrokové sazby načasoval tak, aby vyšel vstříc pravicovému kabinetu.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

V Polsku naplno odstartovala kampaň před říjnovými volbami. Jedním z hlavních témat bude odpor proti evropské migrační dohodě nebo podpora Ukrajiny. Zástupci vlády oživili také spor o důl Turów. Liberální opozice sází na změnu stylu vládnutí, krajní pravice láká na výrazně nižší daně.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Ve Varšavě vyšli do ulic účastníci protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče v Polsku proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních třicet let“. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o tom, že protestovalo 150 tisíc lidí. Demonstrace se konaly také v dalších velkých městech včetně Krakova a Štětína, podotkl portál Onet.

Polský prezident Andrzej Duda navrhuje změnit zákon o posuzování ruského vlivu, který kritizuje opozice nebo polští ústavní právníci a výhrady k němu má i Evropská komise či Spojené státy. Duda normu o zřízení komise, která má vyšetřovat vlivy Ruska v letech 2007 až 2022, začátkem týdne podepsal, zároveň ale řekl, že ho pošle k posouzení ústavnímu soudu.

Nová polská speciální komise bude zkoumat ruský vliv na tamní politiky mezi lety 2007 a 2022. Pokud zjistí, že vyšetřovaný jednal v zájmu Moskvy, může mu zakázat další práci pro stát. Odpovídající zákon podepsal prezident Andrzej Duda. Prosadilo ho Právo a spravedlnost (PiS). Podle opozice jde o snahu vládnoucí strany zbavit se před podzimními parlamentními volbami politických konkurentů v čele s Donaldem Tuskem. Normu přezdívanou lex Tusk kritizovala Evropská komise i Washington.

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

Stal se lídrem polské opozice, dostal zákaz řízení auta, nacionalisti spálili jeho portrét. Donald Tusk má za sebou turbulentní rok. Vzkřísil k novému životu Občanskou platformu, ale ta i přesto v průzkumech ztrácí na vládnoucí Právo a spravedlnost.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.