Donald Tusk strana 4 z 5

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

V Polsku naplno odstartovala kampaň před říjnovými volbami. Jedním z hlavních témat bude odpor proti evropské migrační dohodě nebo podpora Ukrajiny. Zástupci vlády oživili také spor o důl Turów. Liberální opozice sází na změnu stylu vládnutí, krajní pravice láká na výrazně nižší daně.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Ve Varšavě vyšli do ulic účastníci protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče v Polsku proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních třicet let“. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o tom, že protestovalo 150 tisíc lidí. Demonstrace se konaly také v dalších velkých městech včetně Krakova a Štětína, podotkl portál Onet.

Polský prezident Andrzej Duda navrhuje změnit zákon o posuzování ruského vlivu, který kritizuje opozice nebo polští ústavní právníci a výhrady k němu má i Evropská komise či Spojené státy. Duda normu o zřízení komise, která má vyšetřovat vlivy Ruska v letech 2007 až 2022, začátkem týdne podepsal, zároveň ale řekl, že ho pošle k posouzení ústavnímu soudu.

Nová polská speciální komise bude zkoumat ruský vliv na tamní politiky mezi lety 2007 a 2022. Pokud zjistí, že vyšetřovaný jednal v zájmu Moskvy, může mu zakázat další práci pro stát. Odpovídající zákon podepsal prezident Andrzej Duda. Prosadilo ho Právo a spravedlnost (PiS). Podle opozice jde o snahu vládnoucí strany zbavit se před podzimními parlamentními volbami politických konkurentů v čele s Donaldem Tuskem. Normu přezdívanou lex Tusk kritizovala Evropská komise i Washington.

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

Stal se lídrem polské opozice, dostal zákaz řízení auta, nacionalisti spálili jeho portrét. Donald Tusk má za sebou turbulentní rok. Vzkřísil k novému životu Občanskou platformu, ale ta i přesto v průzkumech ztrácí na vládnoucí Právo a spravedlnost.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Tisíce lidí vyšly v sobotu do ulic Varšavy a dalších polských měst na protest proti přísným protipotratovým zákonům poté, co nedávná smrt těhotné ženy obnovila veřejnou debatu o interrupcích v zemi. Informovala o tom agentura Reuters.

Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii, že na Varšavu klade požadavky a přitom jí „míří na hlavu pistolí“. Předseda polské vlády to řekl deníku Financial Times. V rozhovoru také vyzval Brusel, aby odvolal hrozby právními a finančními postihy, pokud chce, aby se v Polsku vyřešila krize kolem vlády práva. Varoval také, že EU svými kroky vyvolá třetí světovou válku, za což se mu dostalo pokárání od Evropské komise a od předáka polské opozice Donalda Tuska.

V polských městech v neděli demonstrovaly desítky tisíc lidí. Do ulic vyšly vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost evropské legislativy nad polským právem. Demonstrující podpořili také setrvání Polska v EU. Protest svolal předseda nejsilnější opoziční strany, Občanské platformy, bývalý předseda Evropské rady a bývalý premiér Donald Tusk.

Lidé v Polsku se v neděli vpodvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média. V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.

Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě. Prohlásil to francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Polsko může vystoupit z EU dříve, než se komukoliv zdá, varoval v televizi TVN 24 bývalý polský premiér, současný lídr opozice a někdejší předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská komise vede se současnou polskou národně-konzervativní vládou spory týkající se základních hodnot sedmadvacítky a zástupci polských vládních strany kvůli tomu na Brusel tvrdě útočí.

V úterý večer demonstrovaly po celém Polsku lidé na obranu svobody médií. Stalo se tak v předvečer rozhodování zákonodárců o návrhu zákona, který má podle odpůrců kabinetu umlčet televizní stanici vlastněnou americkou společností a kritickou vůči nynější polské vládě. „Svobodná média, svobodní lidé, svobodné Polsko“ zněla hesla demonstrací.

Polská Občanská koalice (KO) vedená nejsilnější Občanskou platformou postoupila v první polovině července na druhé místo, když předstihla stranu Polsko 2050. Zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé za tím vidí efekt Donalda Tuska, který se před dvěma týdny stal novým šéfem KO. Podle údajů serveru Politico dál s výrazným náskokem vede vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

V Polsku sílí spekulace o návratu Donalda Tuska do tamní politiky. Bývalý premiér, exšéf Evropské rady a nyní předseda Evropské lidové strany (EPP) by se podle nich mohl znovu stát předsedou Občanské platformy (PO). Obliba této donedávna nejsilnější opoziční strany u voličů klesá a Tusk je čím dál častěji vnímaný jako spasitel šancí liberální opozice vystřídat u moci konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která vládne zemi již druhé volební období za sebou.

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice. Nový systém postihů podle něho ohrožuje nezávislost polských soudců. Názor právního poradce ovšem není pro soud závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.

Za přísných hygienických opatření se úřadu ujala nová polská vláda. Už v červenci ohlášené změny v kabinetu opozdila krize, kterou se koaličním partnerům podařilo vyřešit. Místo dvaceti má nový kabinet 14 resortů, zato čtyři místopředsedy. Mezi nimi je nově i šedá eminence polské politiky: šéf nejsilnější strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.