Prezidentské volby strana 4 z 5

Bývalý americký prezident Donald Trump odmítl obvinění, že se pokusil protizákonně zvrátit výsledky prezidentských voleb ve státě Georgie. Vyplývá to podle tiskových agentur z příslušného soudního dokumentu. Podle agentury AP se Trump nezúčastní slyšení, jehož termín stanovil soud v Georgii na příští středu. Na něm se měli exprezident a dalších osmnáct spoluobviněných po čtení obžaloby vyjádřit právě k otázce viny. Trump je z pokusu o volební podvod v Georgii obžalován také na federální úrovni.

Policie odložila prověřování výhrůžného dopisu, který obdržel Andrej Babiš (ANO) před druhým kolem prezidentských voleb. Nepodařilo se jí zjistit pachatele. České televizi informaci potvrdila mluvčí středočeských policistů Vlasta Suchánková. Babiš na tiskové konferenci v lednu oznámil, že mu přišel anonymní dopis. V něm se psalo, že pokud vyhraje prezidentské volby, zemře.

V první republikánské předvolební debatě převážná většina možných kandidátů na příštího amerického prezidenta uvedla, že v případě, že strana do klání nominuje někdejší hlavu státu Donalda Trumpa, by ho podpořila. Učinili by tak i v případě, že bude odsouzen v jedné z řady soudních kauz. Trump, republikánský favorit do voleb v roce 2024, se k osmi kolegům v debatě na stanici Fox News nepřipojil, přednost dal rozhovoru s moderátorem Tuckerem Carlsonem.

Nedělní první kolo předčasných prezidentských voleb v Ekvádoru vyhrála levicová kandidátka Luisa Gonzálezová. Nezískala ale dostatečný počet hlasů pro okamžité vítězství a dojde na druhé kolo. V tom se zřejmě utká s podnikatelem Danielem Noboou. V zemi platí výjimečný stav kvůli nedávné vraždě jednoho z prezidentských kandidátů.

Bývalý americký prezident Donald Trump byl obviněn velkou porotou, že se pokusil zvrátit svou těsnou volební porážku v klání s Joem Bidenem v roce 2020 v americkém státu Georgia. Trump, který je s náskokem před ostatními soupeři předním uchazečem o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce, je obviněn už ve čtvrtém případu, uvedly tiskové agentury, spolu s ním je obviněno 18 kompliců. Hlavní prokurátorka v případu dala Trumpovi a dalším čas do příštího pátku, aby se vydali úřadům.

Zavražděného prezidentského kandidáta Fernanda Villavicenciu v nadcházejících volbách v Ekvádoru nahradí novinář Christian Zurita. Rozhodlo o tom hnutí Construye (MC25). Zvrátilo tak předchozí rozhodnutí o tom, že do voleb půjde jako hlavní kandidátka Andrea Gonzálezová, již si Villavicencio vybral coby viceprezidentku, píše Reuters. Villavicencio v kampani sliboval boj s kriminalitou a násilím v zemi. Tisíce policistů a vojáků v sobotu dohlížely na převoz vězněného šéfa nejmocnějšího ekvádorského kartelu, který čelí obvinění, že Villavicenciovi vyhrožoval smrtí. Vdova po zabitém politikovi viní i stát.

V Ekvádoru zastřelili kandidáta prezidentských voleb Fernanda Villavicencia. Současný ekvádorský prezident Guillermo Lasso kvůli tomu vyhlásil v celé zemi na šedesát dní výjimečný stav, který už od minulého měsíce platil ve třech oblastech kvůli vlně násilí, jež zemi sužuje dlouhodobě. Villavicencio, který podle průzkumů nebyl favoritem voleb, byl zastřelen v metropoli Quito, když odjížděl z předvolebního mítinku. Lasso řekl, že prezidentské a parlamentní volby se uskuteční v původním termínu 20. srpna, zpřísněna budou ale bezpečnostní opatření.

Místo klíčových politických témat se ve Spojených státech před prezidentskými volbami řeší hlavně soudní líčení bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. V pořadu Události, komentáře to uvedla novinářka a editorka prestižního časopisu New Yorker Tyler Foggattová, která přednáší v Praze na mezinárodní letní škole žurnalistiky. Podle Foggattové panuje mezi Američany nedůvěra ohledně možných volebních podvodů. Dezinformace v této oblasti se dají očekávat i po hlasování v roce 2024, obává se novinářka.

Floridský soud zamítl žalobu bývalého prezidenta Donalda Trumpa na stanici CNN, ve které se politik domáhal odškodnění ve výši 475 milionů dolarů (přes deset miliard korun). Trumpovi se nelíbilo, že stanice označila jeho tvrzení, že mu bylo odcizeno vítězství v prezidentských volbách v roce 2020, za „velkou lež“. Bývalý prezident tvrdil, že se tím stanice snažila vytvořit spojitost mezi ním a Adolfem Hitlerem, což však federální soudce odmítl, napsala v sobotu agentura Reuters.

Guvernér Floridy a jeden z uchazečů o republikánskou nominaci na prezidentského kandidáta Ron DeSantis čelí ostré kritice vlády i části republikánů za to, jak jeho stát upravil školní osnovy. Nově se totiž má ve výuce vyzdvihovat to, že si otroci v rámci nucených prací osvojili řadu dovedností a řemesel.

Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner vypovídal před velkou porotou federálního soudu o chování politika po prohraných prezidentských volbách v roce 2020. Napsaly to list The New York Times a server stanice CNN. Podle médií před porotou svědčili za zavřenými dveřmi i další lidé, kteří měli po volební porážce k Trumpovi blízko. Kushner ani Trump informace tisku nekomentovali.

Spojené státy zrušily otrokářství před téměř 160 lety, ale dodnes se s tímto dědictvím vyrovnávají. Například potomci otroků si stěžují na systematické znevýhodňování a někteří mluví o nutnosti odškodnění. Agentura Reuters prozkoumala rodokmeny amerických elit. Zjistila, že rodiny téměř pětiny současných členů Kongresu vlastnily otroky. Stejně jsou na tom i všichni žijící prezidenti kromě jediného, Donalda Trumpa. Jeho předci přišli do Ameriky z Německa a Skotska až po zrušení otroctví.

Prezident Petr Pavel řekl, že chápe a přijímá rozhodnutí hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové, která napřesrok nebude obhajovat mandát. Oba prezidenti se sešli v zahradách vil Tugendhat a Löw-Beer v rámci festivalu Meeting Brno. Čaputová zdůraznila, že je její rozhodnutí definitivní, Slovensko podle ní potřebuje někoho s novými silami.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Policisté odložili případ dezinformace z období prezidentských voleb o tom, že kandidát na hlavu státu Petr Pavel zemřel. Konkrétního pachatele se nepodařilo vypátrat, stopy vedou do Ruska. Policie o vývoji v kauze v pátek informovala na Twitteru.

Ministerstvo vnitra připravuje úpravu prezidentských voleb. Pracovní skupina probere návrhy, které reagují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten měl výhrady k podmínkám pro kandidáty, konkrétně ke sběru podpisů i k jejich kontrole. Politici se zatím neshodnou, zda je nutná i změna zákona, nebo bude dostačovat změna praxe.

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Turci půjdou v neděli vůbec poprvé k druhému kolu prezidentských voleb. Dlouholetého autoritářského vůdce Recepa Tayyipa Erdogana se v něm pokusí porazit kandidát šesti opozičních stran Kemal Kilicdaroglu. Zatímco před prvním kolem slibovaly průzkumy vyrovnaný souboj a některé naznačovaly, že by už v něm mohl Kilicdaroglu Erdogana sesadit, nyní je trend zcela opačný. Erdoganovi nahrává úspěšné první kolo, zatímco Kilicdaroglu se kromě levicových a kurdských voličů snaží zaujmout i nacionalisty.

Guvernér amerického státu Florida Ron DeSantis podal potřebné dokumenty, aby mohl vstoupit do boje o nominaci Republikánské strany do prezidentských voleb. Čtyřiačtyřicetiletý politik se zviditelnil odporem vůči pandemickým opatřením i zákony, které prosazují omezování práv sexuálních menšin nebo naopak uvolňování regulace zbraní. Kandidaturu oznámil na Twitteru, rozhovor s majitelem platformy ale provázely rozsáhlé technické potíže.

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Turecký nacionalistický politik a neúspěšný prezidentský kandidát Sinan Ogan v pondělí oznámil, že ve druhém kole prezidentských voleb podpoří současnou hlavu státu Recepa Tayyipa Erdogana. Ogan v prvním kole skončil třetí s pěti procenty hlasů. Turecko čeká druhé kolo hlasování v neděli 28. května a Erdogan se v něm utká s lídrem opozice Kemalem Kilicdarogluem.

Milo Djukanovič prosadil za 30 let působení ve vysokých patrech černohorské politiky odtržení od Srbska nebo větší integraci do Evropského společenství. Zájem o úplné odříznutí od vlivu Bělehradu včetně církve už ale voliči neprojevili. I proto Djukanovič, jenž čelil na přelomu tisíciletí podezření z pašování cigaret, začátkem dubna prohrál v prezidentských volbách. V sobotu jej vystřídá o generaci mladší ekonom Jakov Milatovič. Černohorci navíc půjdou za necelý měsíc k urnám znovu, budou volit nový parlament, který Djukanovič v březnu rozpustil. A strana letitého politického hegemona míří k porážce.

Tvrdou kritikou postupů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) skončilo čtyřleté šetření údajného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. FBI neměla pro prověření prezidentské kampaně Donalda Trumpa „skutečné důkazy“ a příliš se spoléhala na tipy, které jí poskytli Trumpovi političtí oponenti, uvedl americký prokurátor John Durham, který ovšem nevznesl žádná obvinění, informovala agentura AP.

V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes padesát procent hlasů. Oznámil to nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května, podle analytiků je favoritem Erdogan. Mezinárodní pozorovatelé některé aspekty voleb kritizovali.