Obyvatelé Venezuely rozhodovali o novém prezidentovi. O třetí mandát usiluje současná hlava státu Nicolás Maduro, velkou šanci má ale podle průzkumů i kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Výsledek podle agentury AP buď povede k zásadní změně v zemi potýkající se s masivní krizí, nebo prodlouží politiku, která způsobila nejhorší mírový hospodářský kolaps na světě.
Na 21 milionů oprávněných voličů se mohlo rozhodnout do půlnoci na pondělí středoevropského času. Autoritářský režim komplikoval hlasování Venezuelanům v zahraničí. Z téměř osmi milionů se podařilo zaregistrovat jen 69 tisícům.
Na volby nesměli dohlížet pozorovatelé třeba z Evropské unie. Policie zadržela i vysoce postavené politiky ze sousedních zemí. Kromě Madury a Gonzáleze se voleb účastnilo dalších osm kandidátů.
Pravicové političce Maríi Corině Machadové režim zakázal ucházet se o prezidentskou funkci. Je to ale ona, kdo plní náměstí opozičními demonstracemi. Svou oblibu dokázala přenést na náhradního kandidáta Jednotné demokratické platformy – Gonzáleze.
Podle posledních průzkumů má González náskok několika desítek procentních bodů nad Madurem a mohl by dostat padesát až šedesát procent hlasů. Podle médií je tak téměř vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez masivních podvodů.
Předání moci
„Kdyby zvítězil González, tak se nemění jen vláda, bude se měnit celý politický režim v zemi,“ řekl iberoamerikanista Radek Buben. Kdyby případné vítězství Gonzáleze venezuelský režim uznal, tak bude následovat téměř půl roku, než se 10. ledna 2025 ujme prezidentského úřadu.
Mimořádně mocná armáda není jediným faktorem, který by mohl nástup opozice překazit. Hnutí bývalého prezidenta Huga Cháveze, které je aktuálně u moci, je podle iberoamerikanisty postavené i na silné kriminální složce. „Jde o takzvané úderky colectivos, které režim ani nemá pod kontrolou,“ dodal.
Podle Bubna existuje i obava z vyprovokování konfliktu se sousední Guyanou. „Jsou to volby, které budou posledním momentem možné klidnější změny,“ domnívá se.
Obavy vyjádřil i brazilský prezident Lula da Silva. Svého ideového spojence Madura vyzval, aby respektoval výsledky voleb a v případě prohry v klidu odstoupil. „Vyděsilo mne Madurovo prohlášení, že pokud prohraje, hrozí Venezuele krveprolití,“ řekla brazilská hlava státu.
Ekonomika Venezuely
Vzhledem k ekonomické situaci jsou lidé ve Venezuele hodně závislí na vládních dávkách, aby si pořídili základní potraviny. Podle Bubna mohlo před volbami dojít k vydírání voličů ze strany vlády i opozice.
Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a kdysi se pyšnila nejvyspělejší ekonomikou v Latinské Americe. Po Madurově nástupu do čela země se však dostala do stále se prohlubující krize. Klesající ceny ropy, chudoba a hyperinflace vedly nejprve k sociálním nepokojům a poté k masové emigraci.
