Venezuela si volila prezidenta

Nahrávám video

Obyvatelé Venezuely rozhodovali o novém prezidentovi. O třetí mandát usiluje současná hlava státu Nicolás Maduro, velkou šanci má ale podle průzkumů i kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Výsledek podle agentury AP buď povede k zásadní změně v zemi potýkající se s masivní krizí, nebo prodlouží politiku, která způsobila nejhorší mírový hospodářský kolaps na světě.

Na 21 milionů oprávněných voličů se mohlo rozhodnout do půlnoci na pondělí středoevropského času. Autoritářský režim komplikoval hlasování Venezuelanům v zahraničí. Z téměř osmi milionů se podařilo zaregistrovat jen 69 tisícům.

Na volby nesměli dohlížet pozorovatelé třeba z Evropské unie. Policie zadržela i vysoce postavené politiky ze sousedních zemí. Kromě Madury a Gonzáleze se voleb účastnilo dalších osm kandidátů.

Pravicové političce Maríi Corině Machadové režim zakázal ucházet se o prezidentskou funkci. Je to ale ona, kdo plní náměstí opozičními demonstracemi. Svou oblibu dokázala přenést na náhradního kandidáta Jednotné demokratické platformy – Gonzáleze.

Podle posledních průzkumů má González náskok několika desítek procentních bodů nad Madurem a mohl by dostat padesát až šedesát procent hlasů. Podle médií je tak téměř vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez masivních podvodů.

Nahrávám video

Předání moci

„Kdyby zvítězil González, tak se nemění jen vláda, bude se měnit celý politický režim v zemi,“ řekl iberoamerikanista Radek Buben. Kdyby případné vítězství Gonzáleze venezuelský režim uznal, tak bude následovat téměř půl roku, než se 10. ledna 2025 ujme prezidentského úřadu.

Mimořádně mocná armáda není jediným faktorem, který by mohl nástup opozice překazit. Hnutí bývalého prezidenta Huga Cháveze, které je aktuálně u moci, je podle iberoamerikanisty postavené i na silné kriminální složce. „Jde o takzvané úderky colectivos, které režim ani nemá pod kontrolou,“ dodal.

Podle Bubna existuje i obava z vyprovokování konfliktu se sousední Guyanou. „Jsou to volby, které budou posledním momentem možné klidnější změny,“ domnívá se.

Obavy vyjádřil i brazilský prezident Lula da Silva. Svého ideového spojence Madura vyzval, aby respektoval výsledky voleb a v případě prohry v klidu odstoupil. „Vyděsilo mne Madurovo prohlášení, že pokud prohraje, hrozí Venezuele krveprolití,“ řekla brazilská hlava státu.

Nahrávám video

Ekonomika Venezuely

Vzhledem k ekonomické situaci jsou lidé ve Venezuele hodně závislí na vládních dávkách, aby si pořídili základní potraviny. Podle Bubna mohlo před volbami dojít k vydírání voličů ze strany vlády i opozice.

Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a kdysi se pyšnila nejvyspělejší ekonomikou v Latinské Americe. Po Madurově nástupu do čela země se však dostala do stále se prohlubující krize. Klesající ceny ropy, chudoba a hyperinflace vedly nejprve k sociálním nepokojům a poté k masové emigraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 1 hhodinou

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
16:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 4 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 6 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 6 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.