Prezidentské volby strana 5 z 5

Argentina, osmá největší země světa, o víkendu volí novou hlavu státu. A průzkumy naznačují, že největší podporu má ultrakonzervativní kandidát Javier Milei, který je považován za jihoamerickou obdobu Donalda Trumpa. Na popularitě rychle získal i díky tomu, že země prochází hlubokou hospodářskou krizí.

U soudu v americké Georgii v pátek přiznal vinu další z lidí obžalovaných po boku amerického exprezidenta Donalda Trumpa z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb v jihovýchodním státě USA. Někdejší poradce Trumpova volebního štábu Kenneth Chesebro podle dohody s prokurátory dostane pětiletou podmínku a mohl by být nucen svědčit v procesech s dalšími obžalovanými, informují americká média.

Bývalá právnička amerického prezidenta Donalda Trumpa přiznala vinu v kauze údajných snah o zvrácení výsledků prezidentských voleb ve státě Georgia, informovala ve čtvrtek agentura AP. Advokátka Sidney Powellová se tak stala druhým obviněným v rozsáhlém případu, který se dohodl s prokuraturou. Dostane šestiletý podmíněný trest, má zaplatit náhradu škody ve výši 2700 dolarů (přes 63 tisíc korun) a bude muset pravdivě vypovídat proti svým spoluobviněným, pokud k tomu bude vyzvána.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby poslanci a senátoři mohli ve volbě prezidenta v budoucnu podpořit jen jednoho kandidáta. Lidé by pak měli dostat možnost podepisovat petice občanských kandidátů také on-line. V případě překročení potřebné hranice padesáti tisíc on-line podpisů a splnění dalších náležitostí by úřady kandidáta automaticky do voleb zaregistrovaly. Vnitro v tiskové zprávě informovalo, že návrh předložilo ostatním ministerstvům k připomínkám, poté ho projedná vláda a případně parlament.

Republikánští uchazeči o nominaci pro prezidentské volby se střetli v druhé televizní debatě. Donald Trump, který má ve straně jasně nejvyšší preference, se nezúčastnil a vyrazil do Michiganu. Bývalého šéfa Bílého domu za to kritizoval floridský guvernér Ron DeSantis i někdejší guvernér New Jersey Chris Christie, jenž Trumpa obvinil z toho, že se bál dorazit. Výtky mířily v debatě, která se točila mimo jiné kolem imigrace, ekonomiky či zdravotnictví, také na nynějšího prezidenta Joea Bidena.

Kdyby americká Republikánská strana vybírala svého kandidáta do prezidentských voleb na konci srpna, exprezident Donald Trump by deklasoval soupeře ziskem 59 procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ). Několikanásobně obžalovaný Trump v něm měl náskok na druhého guvernéra Floridy Rona DeSantise téměř padesáti procentních bodů.

Bývalý americký prezident Donald Trump odmítl obvinění, že se pokusil protizákonně zvrátit výsledky prezidentských voleb ve státě Georgie. Vyplývá to podle tiskových agentur z příslušného soudního dokumentu. Podle agentury AP se Trump nezúčastní slyšení, jehož termín stanovil soud v Georgii na příští středu. Na něm se měli exprezident a dalších osmnáct spoluobviněných po čtení obžaloby vyjádřit právě k otázce viny. Trump je z pokusu o volební podvod v Georgii obžalován také na federální úrovni.

Policie odložila prověřování výhrůžného dopisu, který obdržel Andrej Babiš (ANO) před druhým kolem prezidentských voleb. Nepodařilo se jí zjistit pachatele. České televizi informaci potvrdila mluvčí středočeských policistů Vlasta Suchánková. Babiš na tiskové konferenci v lednu oznámil, že mu přišel anonymní dopis. V něm se psalo, že pokud vyhraje prezidentské volby, zemře.

V první republikánské předvolební debatě převážná většina možných kandidátů na příštího amerického prezidenta uvedla, že v případě, že strana do klání nominuje někdejší hlavu státu Donalda Trumpa, by ho podpořila. Učinili by tak i v případě, že bude odsouzen v jedné z řady soudních kauz. Trump, republikánský favorit do voleb v roce 2024, se k osmi kolegům v debatě na stanici Fox News nepřipojil, přednost dal rozhovoru s moderátorem Tuckerem Carlsonem.

Nedělní první kolo předčasných prezidentských voleb v Ekvádoru vyhrála levicová kandidátka Luisa Gonzálezová. Nezískala ale dostatečný počet hlasů pro okamžité vítězství a dojde na druhé kolo. V tom se zřejmě utká s podnikatelem Danielem Noboou. V zemi platí výjimečný stav kvůli nedávné vraždě jednoho z prezidentských kandidátů.

Bývalý americký prezident Donald Trump byl obviněn velkou porotou, že se pokusil zvrátit svou těsnou volební porážku v klání s Joem Bidenem v roce 2020 v americkém státu Georgia. Trump, který je s náskokem před ostatními soupeři předním uchazečem o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce, je obviněn už ve čtvrtém případu, uvedly tiskové agentury, spolu s ním je obviněno 18 kompliců. Hlavní prokurátorka v případu dala Trumpovi a dalším čas do příštího pátku, aby se vydali úřadům.

Zavražděného prezidentského kandidáta Fernanda Villavicenciu v nadcházejících volbách v Ekvádoru nahradí novinář Christian Zurita. Rozhodlo o tom hnutí Construye (MC25). Zvrátilo tak předchozí rozhodnutí o tom, že do voleb půjde jako hlavní kandidátka Andrea Gonzálezová, již si Villavicencio vybral coby viceprezidentku, píše Reuters. Villavicencio v kampani sliboval boj s kriminalitou a násilím v zemi. Tisíce policistů a vojáků v sobotu dohlížely na převoz vězněného šéfa nejmocnějšího ekvádorského kartelu, který čelí obvinění, že Villavicenciovi vyhrožoval smrtí. Vdova po zabitém politikovi viní i stát.

V Ekvádoru zastřelili kandidáta prezidentských voleb Fernanda Villavicencia. Současný ekvádorský prezident Guillermo Lasso kvůli tomu vyhlásil v celé zemi na šedesát dní výjimečný stav, který už od minulého měsíce platil ve třech oblastech kvůli vlně násilí, jež zemi sužuje dlouhodobě. Villavicencio, který podle průzkumů nebyl favoritem voleb, byl zastřelen v metropoli Quito, když odjížděl z předvolebního mítinku. Lasso řekl, že prezidentské a parlamentní volby se uskuteční v původním termínu 20. srpna, zpřísněna budou ale bezpečnostní opatření.

Místo klíčových politických témat se ve Spojených státech před prezidentskými volbami řeší hlavně soudní líčení bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. V pořadu Události, komentáře to uvedla novinářka a editorka prestižního časopisu New Yorker Tyler Foggattová, která přednáší v Praze na mezinárodní letní škole žurnalistiky. Podle Foggattové panuje mezi Američany nedůvěra ohledně možných volebních podvodů. Dezinformace v této oblasti se dají očekávat i po hlasování v roce 2024, obává se novinářka.

Floridský soud zamítl žalobu bývalého prezidenta Donalda Trumpa na stanici CNN, ve které se politik domáhal odškodnění ve výši 475 milionů dolarů (přes deset miliard korun). Trumpovi se nelíbilo, že stanice označila jeho tvrzení, že mu bylo odcizeno vítězství v prezidentských volbách v roce 2020, za „velkou lež“. Bývalý prezident tvrdil, že se tím stanice snažila vytvořit spojitost mezi ním a Adolfem Hitlerem, což však federální soudce odmítl, napsala v sobotu agentura Reuters.

Guvernér Floridy a jeden z uchazečů o republikánskou nominaci na prezidentského kandidáta Ron DeSantis čelí ostré kritice vlády i části republikánů za to, jak jeho stát upravil školní osnovy. Nově se totiž má ve výuce vyzdvihovat to, že si otroci v rámci nucených prací osvojili řadu dovedností a řemesel.

Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner vypovídal před velkou porotou federálního soudu o chování politika po prohraných prezidentských volbách v roce 2020. Napsaly to list The New York Times a server stanice CNN. Podle médií před porotou svědčili za zavřenými dveřmi i další lidé, kteří měli po volební porážce k Trumpovi blízko. Kushner ani Trump informace tisku nekomentovali.

Spojené státy zrušily otrokářství před téměř 160 lety, ale dodnes se s tímto dědictvím vyrovnávají. Například potomci otroků si stěžují na systematické znevýhodňování a někteří mluví o nutnosti odškodnění. Agentura Reuters prozkoumala rodokmeny amerických elit. Zjistila, že rodiny téměř pětiny současných členů Kongresu vlastnily otroky. Stejně jsou na tom i všichni žijící prezidenti kromě jediného, Donalda Trumpa. Jeho předci přišli do Ameriky z Německa a Skotska až po zrušení otroctví.

Prezident Petr Pavel řekl, že chápe a přijímá rozhodnutí hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové, která napřesrok nebude obhajovat mandát. Oba prezidenti se sešli v zahradách vil Tugendhat a Löw-Beer v rámci festivalu Meeting Brno. Čaputová zdůraznila, že je její rozhodnutí definitivní, Slovensko podle ní potřebuje někoho s novými silami.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Policisté odložili případ dezinformace z období prezidentských voleb o tom, že kandidát na hlavu státu Petr Pavel zemřel. Konkrétního pachatele se nepodařilo vypátrat, stopy vedou do Ruska. Policie o vývoji v kauze v pátek informovala na Twitteru.

Ministerstvo vnitra připravuje úpravu prezidentských voleb. Pracovní skupina probere návrhy, které reagují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten měl výhrady k podmínkám pro kandidáty, konkrétně ke sběru podpisů i k jejich kontrole. Politici se zatím neshodnou, zda je nutná i změna zákona, nebo bude dostačovat změna praxe.

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Turci půjdou v neděli vůbec poprvé k druhému kolu prezidentských voleb. Dlouholetého autoritářského vůdce Recepa Tayyipa Erdogana se v něm pokusí porazit kandidát šesti opozičních stran Kemal Kilicdaroglu. Zatímco před prvním kolem slibovaly průzkumy vyrovnaný souboj a některé naznačovaly, že by už v něm mohl Kilicdaroglu Erdogana sesadit, nyní je trend zcela opačný. Erdoganovi nahrává úspěšné první kolo, zatímco Kilicdaroglu se kromě levicových a kurdských voličů snaží zaujmout i nacionalisty.