Prezidentské volby strana 5 z 5

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí udělil pokutu 40 tisíc korun spolku Milion chvilek za vedení kampaně v prezidentských volbách bez registrace u úřadu. Uvedl to předseda úřadu František Sivera. Podle něj musejí mít subjekty zapojené do kampaně buď souhlas kandidáta, že náklady promítne kandidát ve svém účetnictví, nebo se musejí registrovat u úřadu jako třetí osoby. Spolek během vedení kampaně ani jedno neměl. Milion chvilek už dříve dostal pokutu v souvislosti s volbami do sněmovny. Na sankci upozornil Deník N.

Vítězem prezidentských voleb ve více než dvousetmilionové Nigérii byl vyhlášen vládní kandidát Bola Tinubu. S odvoláním na volební komisi o tom informovaly světové agentury. Dva hlavní opoziční kandidáti požadují opakování hlasování, Atiku Abubakar a Peter Obi podle AP výsledky voleb zřejmě napadnou u soudu.

Zvolený prezident Petr Pavel ve čtvrtek jednal ve Šluknově na Děčínsku se starosty okolních obcí. V České Kamenici, kde později vystoupil před občany, ho čekaly davy lidí. Zdůraznil, že transformace okrajových regionů Česka by se podle něj měla řešit komplexně, včetně zajištění pracovních míst a bydlení. Hovořil také o důchodové reformě, kterou plánuje vláda. Řešení uvažovaného prodloužení věku odchodu do penze podle něj musí být pružnější a vyhovovat lidem různých profesí a rovněž jejich schopnostem po zdravotní stránce. V pátek se Pavel setká s představiteli opozičního poslaneckého klubu ANO Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem, se kterými chce diskutovat o vládním návrhu na snížení valorizace penzí.

Krajský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl o tom, že referendum o hazardu v Kladně, které se konalo při lednových prezidentských volbách, bylo neplatné. Žalobu podala Iniciativa Kladno bez hazardu, jejíž členové jsou i kladenští opoziční zastupitelé. Na Twitteru to uvedla senátorka Adéla Šípová (Piráti), potvrdil to i mluvčí kladenské radnice Vít Heral. Referendum sice není platné, ale jeho případné opětovné vypsání soud nenařídil. Město se podle Herala sice s rozhodnutím soudu zcela neztotožňuje, ale respektuje ho.

Exprezident Spojených států Donald Trump má prvního potvrzeného soupeře do primárek Republikánské strany před prezidentskou volbou, která je na programu příští rok. Úmysl kandidovat v úterý oznámila Nikki Haleyová, která byla v letech 2017 a 2018 součástí Trumpovy administrativy jako velvyslankyně USA při OSN. V klipu oznamujícím vstup do kampaně prezentovala vlastenecký vzkaz a kritizovala „establishment“.

Před týdnem skončily prezidentské volby. Ministerstvo vnitra se už teď zabývá úpravou jejich pravidel, chce třeba zpřesnit podmínky pro kandidaturu. Ke změnám politiky vyzval Nejvyšší správní soud.

Dlouholetá spolupracovnice expremiéra a neúspěšného prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) Tünde Bartha a jeho mluvčí Vladimír Vořechovský ke konci února ukončí spolupráci s hnutím ANO. Marketér Marek Prchal oznámil ukončení spolupráce se šéfem hnutí ANO již ve středu. První místopředseda hnutí Karel Havlíček má za logické, že skončil volební tým, když se v blízké budoucnosti žádné volby nekonají.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v pořadu Interview ČT24 ocenil smířlivý, konstruktivní projev Petra Pavla po skončení prezidentských voleb. Do protikladu k tomu dal projev premiéra Petra Fialy (ODS), protože prý opět otevřel rány a neodpustil si poznámky o populismu a extremismu. Zároveň Vondráčka mrzí, že je narušena rovnováha ve společnosti, protože Senát, sněmovna, vláda a nyní i nový prezident jsou „jedna fronta“.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Zvolený prezident Petr Pavel pokračuje v naplánovaných schůzkách. Odpoledne se setkal s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Na středu pak má v plánu setkání s nejvyššími ústavními činiteli – předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Až do březnové inaugurace bude Petr Pavel úřadovat ve vládním Hrzánském paláci, který je v blízkosti Pražského hradu.

Policie obdržela několik podnětů kvůli tomu, že neúspěšný kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) na Twitteru pod příslibem zisku vyzval lidi, aby si vsadili na výsledek prezidentských voleb a odevzdali mu svůj hlas. Mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík České televizi řekl, že policie podněty předala ministerstvu financí, které se jimi bude zabývat.

Na složení svého týmu, programu či na přípravě výjezdů do regionů od pondělí začal pracovat nově zvolený prezident Petr Pavel. Hned na začátku týdne měl schůzku s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a také telefonicky hovořil s tchajwanskou prezidentkou. Sešel se i s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou, kterého plánuje co nejdříve jmenovat generálem, což nynější prezident Miloš Zeman opakovaně odmítal. V nejbližší době absolvuje Pavel i jednání s ústavními činiteli a předsedy politických stran.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Zastupitelka Královéhradeckého kraje i města Hradce Králové Monika Štayrová opustila kluby zastupitelů ANO. V prezidentské volbě podpořila Danuši Nerudovou. Z klubu ANO odešel i hradecký zastupitel Jindřich Outlý. Podporu Petru Pavlovi musí vysvětlovat také starosta Dvora Králové nad Labem za ANO Jan Jarolím. Za předsedou Andrejem Babišem nestál v prezidentské volbě ani místopředseda hnutí a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura.

Zvolení Petra Pavla novým českým prezidentem v rozhodujícím kole přímé volby zaznamenaly slovenské deníky na svých titulních stránkách. Podle komentátora Denníku N Martina Šimečky Slováci výsledek volby vesměs přivítali, i když některým vadila návštěva prezidentky Zuzany Čaputové v Pavlově volebním štábu.

Ve finále prezidentské volby získal předseda hnutí ANO Andrej Babiš téměř o jeden milion hlasů méně než budoucí hlava státu Petr Pavel a uspěl pouze ve třech ze čtrnácti krajů. I přes výraznou porážku ale i na základě většinového názoru vedení hnutí plánuje v politice zůstat. Uvnitř strany však také sílí kritika, a nejčastěji zaznívá od výrazných členů ze severu Moravy. O volbě bude začátkem února jednat předsednictvo hnutí, které by také mohlo být o poznání dramatičtější než obvykle.

„Předpokládám, že už nebudeme svědky excesů z prezidentského úřadu, které byly živnou půdou nejen pro média, ale i pro politickou scénu. Chci vyjádřit naději, že uvidím na Pražském hradě hlavu státu, která má před Ústavou pokoru,“ sdělil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pořadu Interview ČT24. Zdůraznil také, že i přes vysoký zájem lidí o přímou volbu prezidenta by se dle něj mělo neustále připomínat, že rozhodující roli hraje v českém politickém systému parlament a prezident podléhá vůli vlády.

Miloše Zemana čeká poslední měsíc ve funkci prezidenta. Jeho mandát totiž končí 8. března před inaugurací nové hlavy státu Petra Pavla. I během posledních dní na Pražském hradě ho ale jako úřadující hlavu státu čeká ještě několik státních návštěv – v neděli odletěl do Srbska a v únoru jeho poslední zahraniční cesta povede na Slovensko. Založení vlastního institutu nebo knihovny, jako tomu bylo v případě předchozích českých prezidentů, neplánuje. Po odchodu z úřadu by chtěl nadále bydlet v Lánech, kde má dům, a věnovat se čtení.

Podle profesionálního sázkaře Michala Sirového byly letošní prezidentské volby ze sázkařského pohledu unikátní, což se projevilo v rekordním objemu vsazených peněz. Sirový je přesvědčen, že na to měla vliv také výzva neúspěšného kandidáta Andreje Babiše (ANO), aby lidé vsadili na jeho vítězství. Konečná částka výrazně překonala předchozí volby v roce 2018.

Výsledek prezidentských voleb v Česku je odklon od toho, co vidíme ve střední Evropě, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce politolog Sciences Po Paris Jacques Rupnik. Profesor právní filozofie a sociologie na Cardiff University Jiří Přibáň je považuje za završení parlamentních voleb v roce 2021. A ústavní expert z pražských práv Jan Kysela se domnívá, že zvolení občanského kandidáta otvírá prostor pro diskusi o ústavním postavení prezidenta republiky.

Andreji Babišovi se ve volbách podařilo přesvědčit jen 41,7 procenta voličů, což mu na zisk Pražského hradu nestačilo. Jeho výsledek je horší než před pěti lety u Jiřího Drahoše a před deseti lety u Karla Schwarzenberga; Schwarzenberga sice na počet hlasů překonal, Drahoše ovšem nikoliv, a to i navzdory tomu, že ve druhém kole byla letošní volební účast rekordně vysoká. Kde se Andreji Babišovi dařilo přesvědčovat nové voliče?

Petr Pavel se chystá po nástupu do prezidentského úřadu přehodnotit některá rozhodnutí svého předchůdce Miloše Zemana. V Otázkách Václava Moravce řekl, že nejspíše jmenuje dva soudce, které Zeman jmenovat odmítl, dal také najevo, že nepovažuje za vhodné, aby prezident odmítl jmenovat navržené profesory. V rozhovoru také Pavel ujistil, že nebude mít problém s ratifikací obranné smlouvy se Spojenými státy, a vyzdvihl význam protiruských sankcí.

Nově zvoleného prezidenta republiky Petra Pavla čeká hned několik hlavních úkolů. Jedním z nich bude také jmenování nového předsedy Ústavního soudu a obměna soudců. Mezi strážci tuzemské konstituce by měla podle emeritního soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka převládat široká názorová škála – a Balík má za to, že na to nový prezident bude brát ohled.

Počasí má v některých zemích jasný vliv na volební účast. Je pouze jedním z mnoha faktorů, v kombinaci s dalšími ale může rozhodovat o výsledcích, jsou-li těsné.