Diplomat Korčok chce překonávat bariéry, z druhého kola potřebuje udělat referendum o Ficovi

Jeho volební heslo zní „Slušně, ale rázně“. Říká o sobě, že je liberálem i konzervativcem a že díky tomu může zemi spojit. Ivan Korčok (nestr.) vyhrál s nečekaně výrazným náskokem první kolo slovenských prezidentských voleb. Podle analytiků je papírovým favoritem pro kolo druhé stále spíše Peter Pellegrini (Hlas–SD). Korčok podle nich může uspět, pokud se mu podaří zmobilizovat voliče jiných kandidátů, nevoliče a nespokojené příznivce vládních stran, nebo přesvědčit potenciální příznivce Pellegriniho, aby zůstali doma. Z hlasování potřebuje udělat referendum o premiérovi Robertu Ficovi (Smer–SD).

Korčok po prvním kole prohlásil, že Slovensko je podle něj liberální i konzervativní a že i v něm samotném je kus liberála i konzervativce. „Myslím si, že lidé jsme takoví, že máme různá nastavení pro konkrétní životní situace. Pro mě je podstatné, že rozumím lidem, kteří přemýšlejí liberálně, i těm, kteří přemýšlejí konzervativně. A Slovensko se na tomto dá spojovat. Chci, abychom Slovensko dostali z barikád, neboť potřebujeme řešit jiné věci.“

„Já nenabízím klid, aby Slovensko dále stagnovalo,“ narážel na jeden z Pellegriniho předvolebních sloganů, podle nějž Slovensko potřebuje „klid“. „Já nabízím to, abychom překonávali bariéry, abychom si říkali pravdu,“ dodal s tím, že na mysli má pravdu o problémech, kterým Slovensko čelí.

Analytici se shodují, že nečekaně dobrý výsledek z prvního kola se odrazil na Korčokově vystupování a dojmu, který zanechává. „Kandidát působí po nečekaně silném úspěchu z prvního kola mnohem živěji,“ míní Pavol Hardoš z Fakulty sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského v Bratislavě.

„Po prvním kole a skvělém výsledku jako by proběhla proměna v jeho chování, uvolnil se, je vřelejší a srdečnější. Před prvním kolem často působil dost strnule, až akademicky, nezatajil v sobě diplomata,“ dodává Samuel Abrahám z Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií (BISLA).

Oba ale upozorňují, že i když nad očekávání dobrý výsledek z prvního kola může Korčokovi pomoct v kole druhém, na papíře je stále silnější jeho soupeř Pellegrini. Korčok tak bude muset získat na svou stranu nejen voliče neúspěšných kandidátů, ale i lidi, kteří první kolo vynechali, a také část vládních příznivců.

Podpora Ukrajiny či registrovaného partnerství

Korčok, který kandiduje jako nezávislý, už v prvním kole výrazně oslovil městské liberály a konzervativce. Podporují ho příznivci současné prezidentky Zuzany Čaputové a často také mladí lidé.

Na svou stranu získal většinu liberální opozice. Podporu mu vyjádřila strana Sloboda a solidarita (SaS), která ho v minulosti jako nestraníka nominovala do vlády, a také Progresívne Slovensko (PS), které je aktuálně nejsilnější opoziční stranou. Postavilo se za něj i Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a podpořilo ho rovněž deset ministrů bývalé úřednické vlády Ľudovíta Ódora.

Někdejší velvyslanec při EU je pro silnější Evropskou unii v oblasti zahraniční politiky, protože to je podle něj slovenský zájem. Zcela jasno má ohledně Ukrajiny: Rusko je pro něj agresor, Ukrajinci oběť a je jim třeba pomáhat, nikoliv falešně volat po míru s ústupky Rusům.

Svého největšího soupeře Pellegriniho bývalý šéf slovenské diplomacie obvinil, že nedělá nic pro mír na Ukrajině, nepředložil žádnou iniciativu. „Mír, o kterém mluvíte vy, je kapitulace,“ vytkl mu Korčok.

Jako prezident by chtěl také nanovo začít budovat vztah Slováků k vlasti. „Nechali jsme si vzít z rukou například téma vlastenectví, základního postoje nás všech vůči vlastní zemi. Jsem si jistý, že se to dá změnit, protože mám takovou odezvu ze slovenských měst, která navštěvuji,“ popsal kandidát. Deklaroval také, že by jako prezident podepsal zákon o registrovaném partnerství.

Experti: Korčok potřebuje oslovit i nevoliče a jede na mobilizační vlně

Dosavadní Korčokovi příznivci, tedy především liberálové a konzervativci, mu ale k vítězství stačit nebudou. Důležitou skupinu voličů představují podporovatelé Štefana Harabina (nestr.), který v prvním kole skončil třetí s necelými dvanácti procenty voličů a mluvil mimo jiné o ochraně tradiční rodiny, nezatažení Slovenska do mezistátních konfliktů, co nejrychlejším ukončení rusko-ukrajinské války či vystoupení z NATO.

U jeho voličů je pravděpodobnější, že pokud k urnám přijdou, podpoří Pellegriniho. „Na papíře by voliči Harabina nevolili Korčoka, ovšem ani jeden kandidát nenabízí to, co jejich favorit,“ podotýká nicméně Abrahám.

„Nejlepší strategií proti jejich rozhodujícímu hlasu je pro Korčoka jejich demobilizace zdůrazňováním malého rozdílu mezi ním a Pellegrinim: mnoho z voličů Harabina – podobně jako Harabin sám – má podezření, že mezi Pellegrinim a Korčokem jsou rozdíly minimální, že jsou to oba ‚pro-američtí, pro-bruselští liberálové,‘“ doplnil Hardoš.

Korčok podle něj musí oslovit rovněž nevoliče, samozřejmě i voliče jiných neúspěšných kandidátů z prvního kola – Igora Matoviče (Slovensko), Patrika Dubovského (Za ľudí) či zástupce maďarské menšiny Krisztiána Forróa (Aliancia-Szövetség).

„Ten už doporučil Pellegriniho a jeho zvolení si zřejmě přeje i maďarský Fidesz (vládnoucí strana v Maďarsku), ale maďarští voliči na Slovensku nejsou v této otázce vůbec jednotní. Ti, kteří slyší na orbánovskou rétoriku, však budou převážně podporovat Pellegriniho. Korčok tak pro své vítězství musí mobilizovat i voliče, kteří první kolo vynechali – z druhého kola musí udělat další referendum o Ficovi,“ vysvětlil politolog.

Podle Abraháma se Korčok veze na vlně probuzení té části občanské společnosti, která ostře nesouhlasí s kroky Ficovy vlády, a mobilizovat potenciální voliče se mu daří. „Vidíme, kolik tisíc občanů dostane na náměstí. To je nevídané, lidé jsou dnes spíše na mobilu než na náměstích. On, jakož i opozice dříve, dokážou dostat lidi na náměstí, a je to tak malý, ale permanentní Majdan na Slovensku,“ dodal s odkazem na vzedmutí občanské společnosti na Ukrajině, která jsou zpravidla spojena s kyjevským Náměstím nezávislosti (Majdanem).

Vládu kritizuje, ale chce s ní i spolupracovat

Právě nynější vládní koalici Korčok dlouhodobě kritizuje za její některé kroky. Třeba rozhodnutí české vlády přerušit mezivládní konzultace označil za důsledek zahraniční politiky Bratislavy, když premiér Fico například zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a tvrdil, že strategie západních zemí na Ukrajině selhala. „Zodpovědnost je jednoznačně na Slovensku. To, co se stalo, je v neprospěch Slovenské republiky. Pálíme mosty k našim sousedům,“ uvedl v jedné z debat před prvním kolem.

Rozsáhlé změny v trestním právu a vládní snahu ovládnout veřejnoprávní rozhlas a televizi zase komentoval slovy: „Země nejde dobrým směrem. Současná státní moc chce vzít do rukou celou společnost.“ Politici současné slovenské vládní koalice, která nastoupila do úřadu po předčasných volbách z konce loňského září, jsou podle Korčoka opojeni mocí.

Prezentace úřadu prezidenta jako protiváhy současné vládě je jedním z témat Korčokovy kampaně. „Myslím si, že dnes je již naprosto jasné, o co v těchto volbách jde. A tedy, zda jedna vládní moc ovládne všechny pozice v našem státě, nebo bude v prezidentském úřadě někdo, kdo zajistí mocenskou rovnováhu,“ uvedl před druhým kolem.

Kromě toho zdůrazňuje třeba také problém odchodu mladých lidí za studiem a prací do zahraničí a tvrdí rovněž, že vláda neřeší nedostatky ve zdravotnictví či školství. Současně podotkl, že je připraven s vládou spolupracovat, neboť je to podle něj povinnost každého prezidenta. „Je zde legitimně zvolená vláda. Vidím mnohé věci kriticky, ale v mé DNA je spolupráce,“ zdůraznil hned po prvním kole.

Experti: Korčok potřebuje získat i část vládních příznivců a „uspat“ některá témata

Právě část příznivců vládních stran bude muset Korčok pro úspěch v druhém kole také mobilizovat, konkrétně ty, kteří pochybují o některých krocích kabinetu, upřesňuje Hardoš.

„To znamená oslovit paradoxně i voliče, kteří možná sympatizují s Hlasem, mají rádi Pellegriniho, ale kroky vlády jim přijdou příliš vyhraněné a polarizující,“ přibližuje s tím, že Korčok by proto neměl zdůrazňovat hodnotové spory, ale soustředit se právě na konání vlády, její skandály a ohrožování slovenské reputace v zahraničí.

Podle Abraháma zanedbal Korčok voliče z řad národnostních menšin, kterých je téměř milion. „Neoslovuje je, a když ano, tak je neumí oslovit přesvědčivě. Zcela vypustil vzdělané Romy, a Maďary oslovuje na poslední chvíli. Právě Maďaři na Slovensku mohou být zásadní při těsném výsledku,“ upozornil politolog. Připustil, že Korčok může stále výrazně vyhrát.

„Korčok se musí vyhýbat tématům, která iritují voliče Harabina, Fica a (předsedy vládní SNS a místopředsedy parlamentu Andreje) Danka, již přijdou volit. Pokud je dokáže uspat, vyhraje. Uškodit mu může vysoká volební účast – paradoxně bude vysoká kvůli jeho voličům. Pokud koalice a Pellegrini zmobilizují své, jsou na papíře silnější,“ dodal Abrahám.

„Pellegrini je stále papírovým favoritem, Korčokovi však může hodně pomoci, jak se Pellegriniho kampaň vypořádá se svým slabým výsledkem. Budou-li v panice příliš tlačit na harabinovské voliče, mohou zaplašit umírněnější sympatizanty,“ uzavřel Hardoš.

Narodil se 4. dubna 1964 v Banské Bystrici, vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě a postgraduálně i Institut mezinárodních vztahů na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Na ministerstvo zahraničí nastoupil již během postgraduálního studia v roce 1992, prošel řadou funkcí. Pracoval na ambasádách v Německu a Švýcarsku, ve slovenské misi při NATO a v roce 2003 vedl přístupové rozhovory Slovenska s Aliancí. Byl velvyslancem v Německu (2005 až 2009), stálým představitelem Slovenska při Evropské unii (2009 až 2015) a velvyslancem v USA (2018 až 2020).

V letech 2015 až 2018 působil za vlády Roberta Fica (Smer–SD) jako státní tajemník (náměstek) na ministerstvu zahraničí, podle slovenských médií se ale politicky neangažoval.

V letech 2021 a 2022 byl ministrem zahraničí za vlád Igora Matoviče (Slovensko, tehdy pod názvem OĽaNO) a později Eduarda Hegera (OĽaNO, Demokrati).

Za svého působení v úřadu ministra zahraničních věcí v roce 2021 otevřeně vyjádřil své obavy z politických rozhodnutí vlády, když tehdejší premiér Matovič objednal dvě stě tisíc dávek vakcíny Sputnik V z Ruska. Tuto vakcínu Korčok nazval „nástrojem hybridní války“.

Zdroje: ČTK, ČT24

Ivan Korčok
Zdroj: Reuters/Radovan Stoklasa

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...