Slovenský ústavní soud ve čtvrtek potvrdil, že ve středu pozastavil platnost novely trestního zákoníku i několika dalších změn v trestním právu, nikoliv ovšem rozhodnutí sněmovny o zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), informovala mluvčí soudu Martina Ferencová. O verdiktu už ve středu psala některá slovenská média. Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a například i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ta podobně jako poslanci opozičních stran nechala novelu přezkoumat ústavnímu soudu.
Slovenský ústavní soud potvrdil pozastavení novely trestního zákona
„Rozhodnutí ústavního soudu je dobrou zprávou pro demokracii a právní stát na Slovensku,“ napsala v prohlášení Čaputová.
„Dosáhli jsme hlavního politického cíle, že úřad speciální prokuratury tu už nebude. Já jsem z pohledu rozhodnutí ústavního soudu velmi spokojen,“ řekl premiér Robert Fico. ÚSP vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD). Podle schváleného zákona elitní útvar prokuratury zanikne k 20. březnu.
Soud ve zdůvodnění svého rozhodnutí pozastavit vybrané části schváleného balíčku zákonů uvedl, že jeho uplatňování by mohlo ohrozit základní práva a svobody a způsobit nenapravitelný následek v podobě narušení principů právního státu.
Slovenský ústavní soud považuje část změn v trestní novele za ohrožení právního státu (zdroj: ČT24)
Speciální prokuratura svůj zánik očekávala
Vláda změny zdůvodňovala snahou přiblížit ukládané tresty na Slovensku právní úpravě v jiných evropských zemích, zrušení elitního útvaru ÚSP zase jeho údajnou podjatostí. Opozice tvrdí, že cílem změn je dosáhnout beztrestnosti stíhaných osob s vazbami na nynější vládní koalici.
Prokurátoři ÚSP v prohlášení uvedli, že očekávali, že rozhodnutí o zániku tohoto útvaru ústavní soudci nepozastaví, protože otázka jeho fungování není součástí slovenské ústavy. ÚSP vznikl změnou příslušného zákona před téměř dvaceti lety, instituce se zabývala nejzávažnější kriminalitou a případy organizovaného zločinu.
Novela trestního zákoníku, kterou vládní koalice premiéra Fica navrhla bez předchozí širší odborné diskuse a pak prosadila ve sněmovně ve zrychleném režimu, počítala od poloviny března se snížením trestů za korupci a zpravidla také za ekonomickou kriminalitu, stejně jako se zkrácením promlčecích dob trestných činů.
„Ústavní soud vyslal jasný signál, že vítěz nemůže všechno. V kritických chvílích se ukázal jako instituce, která umí demokracii chránit. Jeho rychlost a včasnost je třeba zvlášť ocenit,“ řekla ve čtvrtek exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany Sloboda a Solidarita Mária Kolíková, která se podílela na přípravě jednoho z podnětů na přezkoumání změn v trestním právu ústavním soudem. Opozice proti novele také svolávala demonstrace, na které od prosince opakovaně přišly tisíce lidí.
O tom, zda novela trestního zákoníku a dalších zákonů je v rozporu se slovenskou ústavou, bude ústavní soud rozhodovat později.
Další rozhodnutí ústavního soudu
Ústavní soudci pozastavili také platnost ustanovení trestního řádu, podle něhož policie a soudy by v trestním řízení nově musely zohledňovat nezákonně získané důkazy, pokud by byly ve prospěch obviněného. Pozastavili rovněž schválenou možnost zpětného přezkoumávání dohod o vině a trestu, které výměnou za doznání a nižší trest uzavírají se žalobcem obvinění; tuto možnost využili například i ti stíhaní, kteří pak spolupracovali s policií na vyšetřování kauz lidí s vazbami na Smer–SD.
Slovenský ústavní soud pozastavil změny v trestním právu neobvykle ještě předtím, než byl schválený balíček trestněprávních změn zveřejněn ve Sbírce zákonů. Opozice dříve tvrdila, že vláda záměrně oddaluje publikaci zákona, aby omezila možnost ústavních soudců zákony přezkoumat. Prezidentka Čaputová podepsala zákon už zhruba před dvěma týdny.
Rozhodnutí ústavního soudu bude závazné až jeho zveřejněním ve Sbírce zákonů. Podle Kolíkové by se tak s ohledem na termín rozhodnutí soudu a doručení jeho verdiktu zúčastněným stranám mělo stát ještě do poloviny března. Pokud by zmíněná novela trestního zákoníku nabyla právní moci byť jen na jeden den, vztahovala by se podle odborníků i na případy, které soudy dosud pravomocně neuzavřely. Při rozhodování o vině a o výši trestu se uplatňuje nejmírnější právní úprava z doby od spáchání trestného činu po odsouzení pachatele.
