Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Postup hlavy státu kritizovala vládní strana Hlas–SD, opozice ho naopak uvítala.
Čaputová podepsala trestní novelu. Pošle ji ale na ústavní soud a požádá o pozastavení účinnosti
Prezidentka Čaputová podepsala změny v slovenském trestním právu (zdroj: ČT24)
Nevyužití práva veta k zákonu Čaputová zdůvodnila tím, že ústavní soud bude mít více času na prozkoumání novely.
Zákon počítá až na výjimky se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu a se zkrácením promlčecích lhůt trestných činů, a to už od poloviny března. O pět dnů později by pak měl být zrušen elitní útvar prokuratury ÚSP, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz, mimo jiné z doby dřívějšího vládnutí strany Smer–SD nynějšího premiéra Roberta Fica.
Pokud schválená novela trestního zákoníku a souvisejících zákonů nabude právní moci, budou se například nižší tresty vztahovat také na kauzy, které soudy dosud nestihly pravomocně uzavřít. To platí i pro případ, že by až později byla ustanovení schváleného zákona zrušena či zpřísněna nebo jejich platnost pozastavena.
„Napadáme tu novelu jako celek z procesních důvodů. Jsem přesvědčena, že nebyly přítomné důvody ke zkrácenému legislativnímu řízení. Zároveň v podání k ústavnímu soudu ovšem upozorňuji na konkrétní nedostatky, kde protiústavnost dosahuje značné intenzity,“ řekla Čaputová. Už po schválení zákona ve sněmovně uvedla, že udělá všechno pro to, aby nenabyl právní moci; dříve zase řekla, že je připravena novelu vetovat.
Čaputová uvedla, že ve sporu o nabytí právní moci změn v trestním právu se hraje o čas. Dodala, že k posouzení dostala zákon nestandardně až po šesti dnech od jeho schválení.
Zákon bude po prezidentčině podpisu odeslán ke zveřejnění ve sbírce zákonů, což má na starosti ministerstvo spravedlnosti. V případě, že ústavní soud vyhoví návrhu Čaputové na pozastavení právních účinků změn v trestním právu, bude toto rozhodnutí závazné až po jeho zveřejnění ve sbírce zákonů.
Šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy míní, že šance prezidentčiny žádosti jsou zhruba padesátiprocentní. „Už jsem slyšel takové názory, že je to do jisté míry precedent, že bude ústavní soud rozhodovat o zákoně, který ještě není ani zapsaný ve sbírce zákonů, ještě předtím, než nabyde účinnosti,“ řekl Bárdy. Čaputová se podle něj rozhodla správě, neboť trestní novela je „obludná, nelidská a cynická“.
Po dřívější kritice opozice i odborníků, že obecné zkrácení promlčecích lhůt se bude vztahovat také na trestný čin znásilnění, Fico dopisem vyzval Čaputovou, aby zákon vetovala, a zároveň hlavě státu předložil úpravy ohledně nového nastavení promlčeních lhůt u násilné kriminality.
Vládní Hlas–SD krok Čaputové kritizuje, opozice ho vítá
Strana Hlas–SD předsedy parlamentu a prezidentského kandidáta Petera Pellegriniho rozhodnutí Čaputové ve věci zákona kritizovala. „Svým postupem znemožnila prezidentka Národní radě případnou opravu ustanovení, která by mohla přinést vyšší pocit bezpečnosti lidí, znejistěných neustálým strašením a voděním za nos ze strany opozice,“ uvedla strana v prohlášení.
Exministryně spravedlnosti za opoziční stranu Sloboda a Solidarita (SaS) Mária Kolíková postup hlavy státu uvítala. „Jediná šance, jak zastavit tento zákon, je včas ho dostat k ústavnímu soudu,“ řekla Kolíková. Podobně reagoval i předseda nejsilnější opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka.
Vláda obhajuje změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, ÚSP zase považuje za podjatou instituci. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Novela trestního zákoníku například umožní viníkům, aby za některé trestné činy dostali od soudu pouze podmínku i v případě, že nyní jim hrozí dlouholeté vězení.
V kauzách z doby dřívějšího vládnutí Smeru–SD byly obviněny nebo odsouzeny desítky osob. Stíhání čelí také dva poslanci Smeru–SD, včetně bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. Vyšetřování řady těchto případů začalo, když byl Smer–SD v opozici. Až tehdy Ficova strana kritizovala vysoké trestní sazby na Slovensku a činnost ÚSP, který v zemi funguje od roku 2004.
Podle opozice i médií schválené změny v trestním právu pomohou také Gašparovi a v některých sledovaných kauzách bude muset být stíhání zastaveno, mimo jiné v případu obžalovaného guvernéra slovenské centrální banky (NBS) a bývalého ministra financí za Smer–SD Petera Kažimíra.
Novelu kritizuje i evropský veřejný žalobce, proti zákonu se protestovalo
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil vůči Slovensku kritickou rezoluci. Evropská komise dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.
Proti změnám v trestním právu, které prosadila Ficova vláda bez předchozí širší odborné diskuse, od prosince opakovaně protestovaly v ulicích slovenských měst tisíce lidí. V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice upravila předlohu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi EU či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu. Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak navrhovala vláda.
Vládní koalici kvůli obstrukci opozice při jednání sněmovny nevyšel původní plán zrušit ÚSP už k polovině ledna.
