Kontext slovenských voleb

Šéf parlamentu a předseda vládní strany Hlas–SD Peter Pellegrini chce ve druhém kole prezidentské volby obrátit výsledek kola prvního. Slovensko podle něj má být západně orientovanou zemí, která zároveň zastává hrdé a sebevědomé postoje. Deklaruje, že bude prezidentem všech občanů bez rozdílu a zemi by přinesl po letech konfliktů klid. Vymezuje se tak proti svému soupeři Ivanu Korčokovi, který by podle něj vystupoval proti vládě. Slováci o budoucím prezidentovi rozhodnou v sobotu.

Jeho volební heslo zní „Slušně, ale rázně“. Říká o sobě, že je liberálem i konzervativcem a že díky tomu může zemi spojit. Ivan Korčok (nestr.) vyhrál s nečekaně výrazným náskokem první kolo slovenských prezidentských voleb. Podle analytiků je papírovým favoritem pro kolo druhé stále spíše Peter Pellegrini (Hlas–SD). Korčok podle nich může uspět, pokud se mu podaří zmobilizovat voliče jiných kandidátů, nevoliče a nespokojené příznivce vládních stran, nebo přesvědčit potenciální příznivce Pellegriniho, aby zůstali doma. Z hlasování potřebuje udělat referendum o premiérovi Robertu Ficovi (Smer–SD).

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

V sobotu budou Slováci vybírat nového prezidenta. Předvolební sondáže dávají největší šance na postup do rozhodujícího druhého kola předsedovi parlamentu Petru Pellegrinimu (Hlas–SD) a bývalému ministru zahraničí Ivanu Korčokovi. I když se do předvolebního klání pustilo hned jedenáct kandidátů, kampaň před prvním kolem příliš viditelná nebyla – zastínily ji kroky vlády premiéra Roberta Fica, ať už ohledně změn v trestním právu, ve fungování veřejnoprávního rozhlasu a televize nebo slibu neposkytovat další vojenskou pomoc Ukrajině napadené ruským agresorem.

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.