Slovenské prezidentské volby potvrdily geopolitický obrat země proti Západu a byly referendem o vládě Roberta Fica (Smer–SD), kterou výsledek povzbudí a „jejíž válec teď pojede naplno“, hodnotí hlasování sociologové a politologové ve vysílání ČT24. Vítěznému Peteru Pellegrinimu se podle nich podařilo zmobilizovat voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola. Významným hlasem byli i slovenští Maďaři, kteří poprvé volili jinak než dosud. Experti upozornili i na obzvlášť negativní kampaň plnou zastrašování a lží.
Pellegrinimu pomohla k vítězství nadprůměrná účast, míní sociolog Ivan Gabal. „Slovenští voliči potvrdili linii Roberta Fica jako protizápadní a jako geopolitický obrat, ale to potvrzení má strašně malou převahu několika málo procent. Ten mandát není na žádné razantní změny, potvrzení dosavadního postupu kabinetu premiéra Fica to ale je.“
„Je to obraz vymknuté země, která uvěřila lžím a všechno vsadila na jeden narativ, s kterým přišel Peter Pellegrini, tedy bezpečnost. Většina lidí uvěřila, že Ivan Korčok je válečný štváč a zatáhne zemi do konfliktu. S lehkou dávkou nadsázky říkám, že to se může stát, a v daleko tragičtějších podobách, pokud bude Slovensko součástí ‚ruského světa‘. Potom možná Slováci zjistí, co právě včera udělali,“ komentoval sobotní volby sociolog Michal Vašečka (Bratislava Policy Instititute).
Vládní koalice podle něj vsadila vše na jednu kartu. „Od prvního kola, které vyhrál Korčok, to byla mimořádně lživá kampaň plná mimořádně nefér prostředků. Takhle to na Slovensku v kampaních naposledy vypadalo za Vladimira Mečiara. A je otázka, jestli tato kampaň nepřekročila i tyto hranice,“ dodal Vašečka.
Také podle Gabala přispěla k mobilizaci voličů negativní kampaň a zastrašování. „Kampaň byla o geopolitice a strašení Západem na jedné straně, a na druhé straně nabídka kooperativní vnější politiky i vůči nám, kterou dával pan Korčok, je vždy slabší než strachová reakce. Tedy strach mobilizoval.“
„Byla to z velké míry dezinformační antikampaň, odehrávala se ve velké míře v on-line prostředí,“ popsal Pellegriniho kampaň slovenský marketingový stratég Richard Mareček. Korčok měl podle něj navíc výrazně menší prostor v médiích než jeho vítězný soupeř. „Například v televizi byl třikrát až čtyřikrát méně, což je strašně moc. V bulváru nebyl prakticky vůbec, tam byl jen Pellegrini s pozitivními zprávami.“
Vítěz přesvědčil voliče neúspěšných, Maďaři poprvé volili protizápadně
Pellegrinimu se zřejmě povedlo přesvědčit příznivce neúspěšných kandidátů, kterých bylo po prvním kole dvacet procent a dominovali mezi nimi voliči Štefana Harabina, řekl ředitel výzkumné agentury AKO Václav Hřích. Právě proto byla hlavním tématem druhého kola ruská válka na Ukrajině. „Bylo to z toho důvodu, že jde o téma, na které slyší právě voliči Štefana Harabina, protože pro něj je to jedno z hlavních témat. Bylo to zaměřené na ně a zdá se, že to vyšlo.“
„Spekulovalo se, jestli vůbec Harabinovi voliči přijdou k druhému kolu. Mělo se víceméně za to, že pokud přijdou, tak podpoří Pellegriniho, ale nevědělo se, jestli přijdou. Evidentně přišli a skutečně Pellegriniho podpořili,“ konstatoval politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.
Významným faktorem byla i podpora maďarské národnostní menšiny. „V jižních regionech Slovenska obývaných převážně Maďary vzrostla účast a výrazně i podpora pro Pellegriniho,“ upozornil Just na rozdíly oproti prvnímu kolu.
„Maďarský volič poprvé volil jinak než za posledních třicet let, tedy ne kandidáty proevropské, protransatlantické, ale nechal se strhnout propagandou z Budapešti, neboť maďarští voliči sledují především maďarské televize přicházející z Budapešti,“ dodal Vašečka.
„Myslím, že se na datech ukáže, že v geopolitice jsou pod větším vlivem Budapešti než Bratislavy, a to se také prosadilo,“ shoduje se s ním Gabal. Připomněl, že vliv na hlasování měla rovněž skutečnost, že Slováci nemohou volit ze zahraničí, jinak by byl výsledek velmi těsný, ať už na jednu nebo na druhou stranu.
Voliči vlády nemají s jejími kroky problém
Politolog a slovakista Pavel Hynčica uvedl, že výsledky prezidentských voleb je třeba vnímat v těsné souvislosti s parlamentními, které byly před půl rokem. Jde podle něj o pokračování projevů nespokojenosti s minulými vládami, které se promítly ve výsledku parlamentních voleb.
„Když se podíváme na data o výzkumu míry spokojenosti s některými kroky vládní koalice nebo preference politických stran, tak vidíme, že u stran vládní koalice, zejména Smeru–SD a Hlasu–SD, jsou podobná jako ve volbách, nebo dokonce v případě Hlasu–SD je i mírně stoupající. Dá se říct, že prezidentské volby byly ve znamení nálad, které byly ve společnosti podobné, jako u voleb parlamentních,“ konstatoval Hynčica.
„Ne nevýznamná část lidí se identifikuje s kroky současné slovenské vlády a toto je jen potvrzení,“ dodal s tím, že stejně výsledky interpretuje i Pellegriniho tábor.
Politolog Pavol Baboš z Univerzity Komenského zdůraznil, že tato většina je ale velmi těsná. „Odmítám takové zevšeobecnění, že si Slovensko přeje Pellegriniho nebo že si Slovensko vybralo. Vybrala si mírně větší část Slovenska, ale je tu stále obrovská masa lidí, která s tím nesouhlasí, stejně jako to bylo v parlamentních volbách.“
„Bylo to referendum o současné moci a proběhlo tak, že sice jemná, ale přece jen většina to chce takto, jak to vypadalo posledního půl roku. Lidé s tím mohou nesouhlasit, Bratislava a velká města s tím nesouhlasí, ale to je také všechno, co se s tím dá dělat,“ konstatoval Vašečka.
Také Hřích míní, že volby byly referendem o Ficově vládě. „Peter Pellegrini získal o zhruba dvě stě tisíc voličů víc, než získaly strany Smer–SD, Hlas–SD a SNS v parlamentních volbách před pár měsíci. Bylo to tak trochu referendum o vládě, které nám ukázalo minimálně tu věc, že ti, kteří volili strany současné vládní koalice, nemají problém s tím, co se děje,“ narážel na kroky současné vlády.
Kabinet provedl třeba zásadní změny v trestním zákoníku včetně zmírnění trestů za korupci a další trestné činy, jejichž část pozastavil ústavní soud, a zrušil protikorupční prokuraturu. Chystá rovněž změny ve veřejnoprávních médiích, které podle kritiků povedou k jejich ovládnutí.
Mareček s tvrzením o „referendu o Ficovi“ souhlasí jen částečně. „Je možné, že tu existuje velká část lidí z toho ‚tekutého středu‘, kteří se vystrašili a uvěřili tomu, že se Ivan Korčok skutečně chystá poslat naše vojáky na Ukrajinu. Na konci kampaně ministři Hlasu–SD sdíleli na sociálních sítích fotografii, která byla o tom, že ‚nechceme, aby naši synové umírali na Ukrajině‘. Použili tam obrázek ukrajinského vojáka, kterému vyretušovali ukrajinskou vlajku.“
Vládní změny budou pokračovat „velkou rychlostí“
Vašečka se domnívá, že v osobě Pellegriniho bude v prezidentském paláci sedět člověk naprosto poslušný vůči vládní koalici. „Nepřítelem bude občanská společnost, nezávislá média, budou označováni za agenty cizích mocností. Tímto způsobem se Slovensko přidá k autoritářským a autokratickým státům, které si vytvářejí vnitřního nepřítele a neustále do společnosti zasévají strach a obavy o bezpečnost,“ obává se sociolog.
„Slovensko začíná být vykolejované nejen z liberální demokracie, ale hlavně začíná ztrácet půdu pod nohama v otázkách právního státu. A to teď bude pokračovat velkou rychlostí,“ varoval Vašečka. Teď si (vládní politici) řeknou: lidé to takto chtějí, lidé nám to tak schválili, toto je to, na co je objednávka. Takže ten válec spustí naplno.“
Podle Baboše se dá očekávat, že Pellegrini bude velmi pasivním prezidentem. „Kritických hlasů vůči vládě Roberta Fica bude určitě méně, než kolik jsme jich slýchávali za Zuzany Čaputové nebo Andreje Kisky. Dá se rovněž očekávat méně vetovaných zákonů. Velmi těžce se odhaduje, jak bude využívat další kompetence, ať už jde o jmenování funkcionářů, státní vyznamenání či amnestie. Ale pasivita je charakteristickým prvkem jeho dosavadního působení.“
