Protest strana 4 z 5

Podle slovenského premiéra Roberta Fica se ruský vůdce Vladimir Putin zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to sdělil poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před nimiž hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Fico také znovu kritizoval Ukrajinu. Ta reagovala, že neochota „jistých politiků“ ukončit závislost na ruském plynu je skutečným problémem.

Palestinské teroristické hnutí Hamás podle zdroje agentury Reuters schválilo seznam 34 rukojmí, jejichž propuštění požaduje Izrael v případě dosažení dohody o příměří. Úřad izraelského premiéra nicméně uvedl, že hnutí zatím jmenný seznam neposkytlo. Zdroj Reuters z Hamásu rovněž potvrdil, že propuštění rukojmí je podmíněno dosažením dohody o stažení izraelské armády z Pásma Gazy a o trvalém příměří. Dle stanice BBC není jasné, kolik z rukojmí zůstává naživu.

Jihokorejský soud zamítl námitku prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači, který na něj byl vydán a jehož platnost vyprší v pondělí 6. ledna. Policie se pokusila Juna zadržet v jeho rezidenci v pátek, ale po šestihodinovém napjatém střetu s prezidentskou ochrankou se stáhla. Junovi byly pozastaveny jeho prezidentské pravomoci po neúspěšném pokusu zavést v zemi stanné právo.

Dva nejvyšší představitelé jihokorejské prezidentské ochranky odmítli žádost policie, aby se v sobotu dostavili k výslechu. Protikorupční úřad nyní naléhá na úřadujícího prezidenta Čche Sang-moka, aby Prezidentskou bezpečnostní službu (PSS) přiměl ke spolupráci. Vyšetřovatelé chtěli v pátek zatknout prezidenta Jun Sok-jola a prezidentská služba jim v tom zabránila. V zemi mezitím pokračují masivní protesty. Do ulic znovu vyšli Junovi příznivci i odpůrci.

Jihokorejští vyšetřovatelé a policisté se v pátek bez úspěchu pokusili v sídle prezidenta Jun Sok-jola o jeho zatčení kvůli tomu, že se v prosinci snažil zavést stanné právo. Jejich záměr, který je podle prezidentových advokátů nezákonný, překazila prezidentská ochranná služba.

Soud v Bělehradu vynesl rozsudek nad Vladimirem a Miljanou Kecmanovičovými, rodiči chlapce, který loni na jaře zastřelil deset lidí na základní škole. Otec útočníka má strávit 14,5 roku za mřížemi, jeho manželka pak tři roky. Odsouzeni byli za trestný čin obecného ohrožení a nedovolené držení zbraní, uvedla srbská televize B92. Rozsudek je zatím nepravomocný. Státní zástupce uvedl, že se proti němu odvolá.

V gruzínském parlamentu v neděli složil přísahu a byl inaugurován prezidentem kritik Západu Michail Kavelašvili, kterého do této role vybrali zákonodárci a regionální zastupitelé vládnoucí strany Gruzínský sen. Opozice volby bojkotovala. Dosavadní prezidentka Salome Zurabišviliová, kterou vybrali v přímé volbě Gruzínci, se v neděli podle agentur označila za jedinou legitimní hlavu státu, ale zároveň uvedla, že prezidentský palác opustí.

Tisíce Gruzínců v sobotu vytvořily v Tbilisi lidský řetěz na podporu členství své země v Evropské unii, napsala agentura AFP. Pokračovaly tak podle ní každodenní protivládní akce, které v kavkazské zemi začaly před měsícem, kdy stále více autoritářská vláda tvořená stranou Gruzínský sen rozhodla pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s EU.

„Vladimir Putin při pohledu na kyjevské dění bezmocně zuřil. Vůbec nechápal, proč Kučma lidi na Majdanu nerozehnal a proč Janukovyč pořád ještě není prezident.“ Takto popsal ruský novinář Michail Zygar události Oranžové revoluce. Byla reakcí na první velký ruský pokus o manipulaci ukrajinských voleb, jejímž cílem bylo prosadit Kremlu nakloněného Viktora Janukovyče do prezidentské funkce. Tehdejší ukrajinské vedení v čele s dosluhující hlavou státu Leonidem Kučmou výsledky hlasování zfalšovalo, ale statisíce demonstrantů na kyjevském Majdanu si vynutily opakované druhé kolo. Konalo se přesně před dvaceti lety, 26. prosince 2004. Oranžová revoluce zhatila Putinův pokus dosadit do Kyjeva dostatečně tvárného politika, což ruský vládce Ukrajině nikdy nezapomněl.

Na Slovensku lékařské odbory dál jednaly se zástupci vlády, jak vyřešit financování tamního zdravotního systému a předejít stovkám výpovědí, které na protest podali slovenští lékaři. Podle komentátora Seznam Zpráv Martina Čabana se situace může obdobným způsobem vyhrotit i v Česku. O paralelách mezi oběma zeměmi debatovali hosté čtvrtečních Událostí, komentářů.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Ani teploty pod bodem mrazu neodradily stoupence gruzínské opozice od protestů proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Po předchozích brutálních zásazích policie se do čela protestů nově postavila nečekaná skupina – senioři. Obviňují vládu, že se kavkazskou republiku snaží plně ovládnout a přivádí ji stále těsněji k Rusku. Příští týden má kandidát vládnoucí strany Michail Kavelašvili převzít prezidentský úřad. Stoupenci opozice za rostoucí mocí Gruzínského snu vidí Rusko. Lidé v ulicích jsou přesvědčeni, že říjnové parlamentní volby byly zmanipulované a novou vládní většinu neuznávají.

V hlavním městě Gruzie, probíhají už několik týdnů masivní protivládní protesty. Demonstranti v ulicích se vymezují proti pozastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií a odmítají i výsledky říjnových parlamentních voleb, které byly podle nich zfalšované. V sobotu navíc gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kritika Západu a kandidáta vládní strany Gruzínský sen Michaila Kavelašviliho. Protesty zároveň odhalily další problém – časté útoky na novináře. Tématu se věnoval pořad Newsroom ČT24.

Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.

Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označila zvolení Kavelašviliho za výsměch demokracii.

Zhruba několik tisíc lidí přišlo v Bratislavě na občanský průvod a následné shromáždění za budoucnost kultury, na kterém vyjadřovali nespokojenost se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a žádali její rezignaci. Odvolání ředitelů předních kulturních institucí a další rozhodnutí Šimkovičové už dříve vyvolala na Slovensku nespokojenost části umělců a veřejnosti.

Srbský prezident Aleksandar Vučić odmítá tlak z ulic po pokračujících protestech. Demonstranti požadují systémové změny, které by bojovaly proti korupci. Prezidenta a jemu blízkou vládu viní mimo jiné také z havárie v Novém Sadu, kde při pádu střechy zemřelo patnáct lidí. Hlava státu si kritiku veřejnosti nepřipouští a z destabilizace viní cizí mocnosti.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským činitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Restrikce už dříve schválilo také Pobaltí. Podle experta Jana Šíra gruzínská vláda de facto uzurpovala moc a sankce budou hrát důležitou roli v přístupu mezinárodního společenství. Rusko se v Gruzii snaží dokončit to, co se mu nepodařilo během války v roce 2008, tedy dostat pod kontrolu celou zemi, míní Šír.

Tisíce Gruzínců v úterý znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí takto rozháněli demonstranty, téměř tři stovky jich zadrželi. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Podle serveru Civil Georgia dochází i k potyčkám s maskovanými muži bez viditelného označení. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové hrozí Gruzii ukrajinský scénář z roku 2014, kdy protesty na Majdanu vedly k pádu proruské vlády.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Na sto tisíc protestujících odsoudilo v sobotu ve Valencii postup úřadů při povodních na konci října, kdy v oblasti zemřelo 222 lidí. Požadují odstoupení šéfa regionu Carlose Mazóna. Ten sice přiznal možné chyby, odejít z funkce se ale nechystá.

Policie v Tbilisi v sobotu ráno znovu násilím rozehnala demonstranty, kteří se tam celou noc účastnili desetitisícových protestů vyvolaných rozhodnutím vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit do konce roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Informuje o tom server Civil Georgia. Gruzínské ministerstvo vnitra uvedlo, že policie v hlavním městě za uplynulou noc zadržela 107 lidí. Mezitím Spojené státy pozastavily strategické partnerství s Gruzií – například kvůli „nadměrnému použití síly“.

Gruzínská policie v noci na pátek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kteří protestovali proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s EU. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová se přidala k demonstrantům.

V Gruzii se v pondělí poprvé sešel parlament v novém složení. Část poslanců ale chyběla, protože opozice jednání bojkotuje a výsledky říjnových voleb neuznává. Podle agentury AFP v zemi na Kavkaze pokračuje politický chaos. Prezidentka Salome Zurabišviliová označila zahajovací zasedání zákonodárného sboru za protiústavní i kvůli tomu, že ústavní soud zatím nerozhodl o její stížnosti na volby. Budovu rovněž obklopili demonstranti.