Protest strana 5 z 5

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Zkušení lékaři ve velkých jihokorejských nemocnicích začali podávat výpovědi na podporu několikatýdenní stávky mladých lékařů. Ti protestují proti vládnímu plánu zvýšit počet zájemců přijímaných na lékařské fakulty, což podle nich povede ke zhoršení úrovně zdravotnictví v zemi.

Výrazná omezení včetně noční uzavírky čekají řidiče o víkendu na dálnici D1 východně od Jihlavy. Omezení začnou již v pátek večer, zcela uzavřena bude dálnice od sobotních devíti hodin večer do nedělních devíti ráno. Objízdná trasa povede po souběžných silnicích II. třídy. Ředitelství silnic a dálnic nechá při uzavírce zbourat nadjezd u Řehořova, přičemž má zaniknout bez náhrady. Obyvatelům obce se to ovšem nelíbí, sepisují petici za stavbu nového mostu přes dálnici. ŘSD však tvrdí, že za stavbu spojnic polních cest utrácet nemůže.

Jsme znepokojeni, že poté, co se několik let opatření připravovala a měla se stát součástí dotačního systému, se začíná uvažovat o tom, že by se tyto klíčové podmínky ze zemědělských dotací opět vyškrtaly, uvedl v pořadu 90’ Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí. Evropská komise v pátek přišla s návrhem na oslabení podmínek v dotacích. Snížit by se tak měly například požadavky na ochranu a obnovu půdy, krajiny a biodiverzity. Předseda představenstva zemědělské skupiny JTZE Jan Šimek zmínil, že zemědělci se o půdu nestarají hůře než v zahraničí, a dodal, že změny by měly být připravovány s delším časovým horizontem a nestačí, když je to rok dopředu.

Lidé v Malých Svatoňovicích nechtějí plánovaný provoz linky na zpracování gumárenského odpadu společnosti Saar Gummi. Petici proti ní už podepsalo dvě stě padesát místních obyvatel, podali i námitku proti stavebnímu řízení a rozklad proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí.

Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.

V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.

Čeští zemědělci budou 20. března protestovat. Připojí se k celoevropským farmářským demonstracím. Po celé republice se uskuteční jízdy traktorů a další techniky, budou i na hranicích. Oznámil to předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který není spokojen s tím, co na podporu odvětví schválila vláda. Hodnotí sice změny jako posun správným směrem, k výraznému zlepšení situace českých farmářů podle něj ale nepřispějí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) farmáře vyzval, aby při protestech neblokovali dopravu.

Přijít hlasovat v prezidentských „volbách“ v Rusku v neděli 17. března přesně v pravé poledne – tak má vypadat protest Rusů, kterým se nelíbí politika současného vládce Vladimira Putina a ruská invaze na Ukrajinu. Akci před svou smrtí z vězení podpořil vůdce opozice Alexej Navalnyj.

Zemědělci budou moci osít neprodukční plochy jetelem či vojtěškou. Snížit by se jim měla také administrativa, žadatelé o platby budou předkládat méně dokladů a zautomatizují se kontroly. Návrh ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) přijala vláda na středečním zasedání v Jablonci nad Nisou. Změnit se podle ministerstva mají také podmínky poskytování dotací, aby byly srozumitelnější. Nespokojení zemědělci se s Výborným v Jablonci nad Nisou také potkali.

Pokud se neprotestuje, o problémech zemědělců se nemluví, poznamenal ke čtvrtečnímu protestu farmářů prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. To je podle něj hlavním důvodem, proč traktory opět vyjely do ulic. „Je nám líto, jestli působíme Pražanům potíže, nicméně my je zažíváme od vlády,“ podotkl. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) si je kabinet problémů farmářů vědom, prohlášení o tom, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory, ho mrzí. Premiér Petr Fiala (ODS) protest označil za vydírání, kabinet podle něj tlaku ustupovat nebude.

Protest zemědělců před Úřadem vlády skončil, organizátoři vyzvali účastníky, aby se v klidu rozešli. Během odpoledne k protestujícím promluvil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj si vláda problémy v zemědělství uvědomuje, mrzí ho proto prohlášení organizátorů akce, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory. Zemědělci zaparkovali svou techniku na silnici od Čechova mostu ke Strakově akademii a v centru Prahy způsobili dopravní kolaps. Kvůli přestupkům během protestů policie zajistila dva lidi.

Po jedné hodině odpoledne začaly z Prahy postupně odjíždět traktory zemědělců, kteří v metropoli protestovali proti politice vlády, později odpoledne už území metropole opustily úplně. Část zemědělské techniky stála přímo před Úřadem vlády a blokovala průjezd částí nábřeží Edvarda Beneše, většina parkovala na Letenské pláni. Odpoledne se jeden z traktorů střetl v Letenském tunelu s osobním autem. Na Letné a u Strakovy akademie zaparkovali zemědělci po jedenácté dopoledne, předtím několik hodin jezdili pražskými ulicemi. V ranní špičce proto kolabovala doprava na magistrále a na nábřeží v Holešovicích, později byly potíže hlavně na Letné.

Ve Varšavě opět demonstrovali polští zemědělci, kteří se bouří proti klimatické politice Evropské unie a proti dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Při střetech s farmáři u sídla parlamentu bylo zraněno několik policistů, asi dvanáct lidí bylo zadrženo, sdělila policie. Protestující také pálili pneumatiky, vlajky EU i rakev s nápisem Rolník. Demonstrace mají trvat do pátku.

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem šesté hodiny ráno. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před Úřad vlády, uvedla v úterý odpoledne pražská policie na webu. Policisté odhadují, že přijet mohou stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru Prahy.

V hlavním městě karibského Haiti vypukly ve čtvrtek protesty, místní ozbrojené gangy chtějí dosáhnout sesazení premiéra Ariela Henryho. Kabinet v Port-au-Prince ovládá sotva vládní čtvrť, ozbrojenci útočí na policejní stanice i mezinárodní letiště. Desítky tisíc lidí se kvůli událostem zapojily do exodu na venkov. O situaci už jednala i OSN.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Příslušník amerického letectva, který se na protest proti válce v Pásmu Gazy pokusil v neděli před ambasádou Izraele ve Washingtonu upálit, na následky zranění zemřel. Podle agentury AP to v pondělí oznámila washingtonská policie. Mrtvého identifikovala jako 25letého Aarona Bushnella z texaského San Antonia.

Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.