Šéfové jihokorejské prezidentské ochranky odmítli přijít k výslechu

Dva nejvyšší představitelé jihokorejské prezidentské ochranky odmítli žádost policie, aby se v sobotu dostavili k výslechu. Protikorupční úřad nyní naléhá na úřadujícího prezidenta Čche Sang-moka, aby Prezidentskou bezpečnostní službu (PSS) přiměl ke spolupráci. Vyšetřovatelé chtěli v pátek zatknout prezidenta Jun Sok-jola a prezidentská služba jim v tom zabránila. V zemi mezitím pokračují masivní protesty. Do ulic znovu vyšli Junovi příznivci i odpůrci.

PSS ve zprávě pro média uvedla, že její šéf Pak Čchong-čun ani jeho zástupce Kim Song-hun nemohli „ani na okamžik“ opustit svá místa kvůli závažnosti situace, která souvisí se zajišťováním Junovy bezpečnosti. Policie proto podle agentury Jonhap požádala Paka, aby se k výslechu dostavil v úterý.

Šest parlamentních opozičních stran v čele s Demokratickou stranou požadovalo, aby byl Pak kvůli pátečnímu incidentu okamžitě odvolán ze své funkce. Zároveň chtějí šéfa PSS zatknout na základě obvinění z maření úředních povinností, ukrývání pachatele a zneužití pravomoci. Opozice Paka a ostatní členy prezidentské ochranné služby také obviňuje ze spoluúčasti na povstání, dodal Jonhap.

Vyšetřovatelé mají čas jen do 6. ledna, pokud chtějí využít platnosti nynějšího zatykače na Juna. Chtějí, aby ochranku přiměl ke spolupráci úřadující prezident Čche.

Politická krize

V pátek se jihokorejský Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) snažil Juna zatknout v jeho prezidentské rezidenci. Po zhruba šesti hodinách však stočlenný vyšetřovací a policejní tým, který výrazně početně převýšili Junovi strážci, akci odvolal.

Politická krize v Jižní Koreji vypukla 3. prosince, když prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé navíc chtějí prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. Jun však nereagoval ani na jedno ze tří předvolání k výslechu, a proto na něj soud na žádost CIO v úterý vydal zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 32 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...