V Řecku se uskutečnily desítky protestů za plné a nezávislé prošetření předloňské srážky vlaků u Soluně, při které zahynulo 57 lidí. Demonstrace provázela také generální stávka. V celé zemi protestovaly podle médií statisíce lidí. V Athénách a Soluni došlo ke střetům mezi policií a demonstranty. Menší manifestace uspořádali podle agentury AP i Řekové v zahraničí. V kostelech v Řecku se konaly vzpomínkové mše.
Demonstrace v Athénách byla podle AP jedna z největších za víc než deset let, podle agentury DPA se takové manifestace nekonaly ani za finanční krize v roce 2010. Při střetech s policií u parlamentu v hlavním městě muselo být podle AP ošetřeno nejméně dvacet lidí a policie zatkla několik desítek osob, které na policisty házely zápalné lahve. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.
Zaplněná byla náměstí i v dalších řeckých městech, jak ukazují fotografie z míst. Na pátek bylo ohlášeno přes dvě stě protestů. Generální stávku vyhlásily hlavní odborové svazy v soukromém i státním sektoru. Vysokou účast měla stávka mezi zaměstnanci v dopravě. Zrušeny byly letecké a vlakové spoje, zastavily se přívozy a výrazně omezena byla MHD. Mnoho obchodů v Athénách a dalších městech zůstalo zavřených a za výlohami se objevily vzkazy vyjadřující solidaritu s pozůstalými.
Někteří účastníci protestu skandovali „vrazi, vrazi“ a žádali rezignaci premiéra Kyriakose Mitsotakise, jehož vládu viní za zanedbávání železniční infrastruktury, což podle vyšetřovací zprávy zveřejněné ve čtvrtek přispělo ke srážce vlaků 28. února 2023.
Nedávné průzkumy ukázaly, že velká část Řeků je nespokojená s tím, jak po dvou letech od železniční tragédie, při které zemřelo mnoho studentů a mladých lidí, pokročilo vyšetřování nehody. „Najevo musí vyjít plná pravda, a lidé zodpovědní za nehodu musí pykat bez ohledu na to, v jak vysoké funkci jsou,“ řekl šéf největší odborové centrály v zemi (GSEE) Janis Panagopulos.
Zpráva o vlakovém neštěstí
Ve čtvrtek zveřejnil řecký úřad pro vyšetřování leteckých a železničních nehod a bezpečnost dopravy (EODASAAM) zprávu, v níž konstatoval, že za srážkou vlaků byla kombinace lidských chyb a systémových selhání, včetně dlouhodobého vládního zanedbávání železniční infrastruktury. „Řecký železniční sektor velmi ovlivnila ekonomická krize, která začala koncem roku 2009 a dosáhla vrcholu v roce 2010. To mělo za následek špatnou údržbu infrastruktury, jejíž stav se tak dále zhoršoval, a také strukturální nedostatek personálu,“ stojí ve zprávě.
Kritika EODASAAM dopadla i na státní firmu OSE, která spravuje řeckou železniční síť, a to kvůli nedostatečné kontrole infrastruktury. Zpráva zmiňuje i špatné školení zaměstnanců železnic či jejich přetěžování kvůli nedostatku personálu. Uvádí se v ní i již známá skutečnost, že nákladní vlak se s osobním krátce před půlnocí srazil poté, co přednosta stanice v Larise pustil oba vlaky proti sobě na stejnou kolej. Přednosta už předloni chybu přiznal. Nicméně i řecká vláda už dříve připustila, že k tragédii by nedošlo, kdyby správně fungoval automatizovaný bezpečnostní systém.
Vyšetřovací zpráva také konstatovala, že k masivní explozi a ztrátám na životech po srážce vlaků mohla přispět „neznámá látka“ v nákladním vlaku. Po kolizi se několik vagonů vzňalo a lidé v nich uhořeli. Podle některých spekulací vezl nákladní vlak nebezpečný materiál. Vyšetřování ale komplikuje ztráta videonahrávky z nádraží v Soluni, na níž byla zaznamenána nakládka vlaku.
Deník Kathimerini v pátek napsal, že v souvislosti se srážkou vlaků byla zahájena čtyři trestní vyšetřování, dvě z nich se pak sloučila v jedno. Z těchto tří zatím jen jedno skončilo u soudu. Ten nařídil státní firmě OSE a železničnímu dopravci Hellenic Train, jehož majitelem je italská státní železniční společnost Ferrovie dello Stato Italiane, zaplatit odškodné 800 tisíc eur (asi 20 milionů korun) rodině průvodčího, který při srážce vlaků zemřel. Soud uvedl, že obě firmy nesou díl zodpovědnosti a že jedním z hlavních důvodů kolize byla nedokončená modernizace signalizace a dálkových kontrolních systémů.
Kvůli snižování prostředků na údržbu železniční sítě, které způsobily rozpočtové škrty během finanční krize, byl totiž personál méně vycvičený a čelil velkému počtu dočasných či dlouhodobých technologických závad, což obsluhu zatěžovalo dalšími úkoly. Například zastaralá technika řízení provozu mohla u nedostatečně proškoleného personálu zvýšit pravděpodobnost chyby.
Podle úřadu nejsou poznatky, že by se na vzniku nehody podílely technické závady vlaků. Podle úřadu není zatím možné vysvětlit vznik „ohnivé koule“, kterou popsali svědci. „Simulace a zprávy expertů poukazují na možnou přítomnost dosud neznámého paliva,“ přiznává zpráva. Část přeživších a blízkých obětí se domnívá, že nákladní vlak převážel nepovolené chemické látky, jejichž výbuch důsledky střetu umocnil.
Šéf EODASAAM Christos Papadimitriu podle deníku Kathimerini prohlásil, že se nedomnívá, že by se někdo snažil úmyslně mařit vyšetřování a krýt vysoce postavené funkcionáře a manažery. Připustil ale, že vyšetřování bylo špatně vedené.
„Ztratily se důležité informace, protože místo nehody nebylo zabezpečeno,“ řekl šéf úřadu, který vznikl právě až v důsledku předloňské nehody. Kritizované bylo v tomto smyslu vytěžení zeminy z místa tragédie, což podle kritiků mohlo zničit stopy látek převážených nákladním vlakem.
