Slovenská metropole zažila v úterý třetí protivládní demonstraci během posledních necelých dvou týdnů. Protestů proti kabinetu premiéra Roberta Fica, které se postupně rozšířily také do dalších měst v zemi, se podle médií opět zúčastnily tisíce lidí. Shromáždění organizuje opozice kvůli vládním návrhům změn v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Podle Úřadu evropského veřejného žalobce mohou změny v trestním právu ohrozit právní stát na Slovensku.
„Je nás stále více. Musíme jim ukázat, že spravedlnost a demokracii ubráníme i v zimě,“ prohlásil na demonstraci v Bratislavě předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka.
„Premiér Robert Fico zatím na protesty nijak nereagoval,“ informoval ze Slovenska zpravodaj ČT David Miřejovský. Podle informací od organizátorů se akce na náměstí Slovenského národního povstání zúčastnilo přibližně patnáct až osmnáct tisíc lidí. Tuto informaci potvrdil i slovenský Denník N, který je k Ficovi dlouhodobě velmi kritický. Podle něj minulý týden na podobnou akci přišlo v Bratislavě přes deset tisíc demonstrantů; tehdy bylo shromáždění na menším náměstí u budovy Úřadu vlády.
„Lidé si slibovali, že sem budou chodit tak dlouho, i po vánočních svátcích, dokud Robert Fico nezmění svoji strategii a nerozhodne, že stáhne návrh na zrušení speciální prokuratury,“ pokračoval Miřejovský.
Protesty se konaly i v dalších slovenských městech, podle informací listu Sme například v severoslovenské Žilině přišlo na protivládní protest 2500 lidí, v Nitře asi dvě tisícovky demonstrantů.
Protesty proti vládě sílí, míní šéfredaktor Bárdy
Šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy míní, že protivládní protesty na Slovensku sílí. „Část opozice odvádí velmi kvalitní práci v mobilizaci veřejnosti, která je nespokojená s kroky vlády. Lidí na ulicích přibývá, i když se blíží čas Vánoc, a různí dezinformátoři z konspiračního prostředí se snaží vnášet do veřejné diskuse pochybnost, zda je správné protestovat v době adventu,“ vylíčil.
Vývoj ve slovenských bezpečnostních složkách nečekali ani někteří Ficovi koaliční partneři, řekl Bárdy s odkazem na předsedu strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho, který prosadil, aby se ministrem vnitra stal Matúš Šutaj Eštok.
„Bylo to ministerstvo vnitra, které začalo Ficovu čistku nejsilněji. Šli po vyšetřovatelích, kteří pracovali na největších korupčních kauzách, které jsou spojené i se stranou Smer – sociálna demokracia,“ dodal novinář a připomněl i odvolání policejního prezidenta Štefana Hamrana, který byl podle něj zárukou nezávislosti policie.
Speciální prokuratura
„Tím, že by Robert Fico speciální prokuraturu zrušil, respektive by ji začlenil do generální prokuratury, tak by se snížila akceschopnost státních zástupců, kteří se zabývají specifickým druhem trestné činnosti. Napříště by se prohloubila debata o tom, zda jejich práce nemůže být zpolitizovaná,“ řekl Bárdy.
V roce 2004 rozhodla tehdejší vláda Mikuláše Dzurindy, že je potřeba se vypořádat s korupcí a trestnou činností, ze které policie podezřívala tehdejší politickou reprezentaci, připomněl novinář.
„Vláda proto vytvořila jakousi nadstavbu generální prokuratury – to je právě speciální prokuratura, která se od roku 2004 zabývá závažnou trestnou činností i trestnou činností ústavních činitelů,“ shrnul a dodal, že je to do jisté míry samostatná složka prokuratury, která má specifické kompetence.
Aktuální dění Bárdy přirovnal k devadesátým letům, kdy na Slovensku vládl Vladimír Mečiar.
Ficův kabinet dělá řadu kontroverzních kroků, soudí europoslanec
„Kroky, které vláda premiéra (Fica) udělala velmi rychle bez velkých analýz, asi oprávněně na Slovensku slibují velké emoce,“ soudí europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). V pořadu Události, komentáře připomněl, že předchozí Ficův kabinet skončil „vyvrcholením řady skandálů“ a spousta oněch kauz ještě není dořešena.
„Vláda dělá řadu kroků, které jsou kontroverzní,“ podotkl, ať s odkazem na debatu o zrušení generální prokuratury, či některé zásahy proti vedoucím funkcionářům policie. „Je to ale velmi agresivní politika vůči médiím, kdy není některým médiím poskytován přístup k informacím fungování vlády.“ Podle Niedermayera se jedná o účelové kroky.
Naopak místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) bere Ficovy kroky jako „depolitizaci“. Poukázal na to, že v čele generální prokuratury stojí Daniel Lipšic – bývalý ministr ve dvou slovenských vládách a předseda parlamentních i neparlamentních uskupení.
Upozornil na to, že Ficova vláda dělá kroky, které slibovala už ve volební kampani a s nimiž zářijové hlasování také vyhrála.
Prezidentské volby
Pellegrini kvůli otázce speciální prokuratury může ztratit část podpory v prezidentských volbách, ve kterých bude zřejmě kandidovat, míní Bárdy.
„I mezi voliči strany Hlas–SD jsou lidé, kterým vadí, jakým způsobem se čtvrtý Ficův kabinet ujal vlády na Slovensku a co zde podniká za kroky směřující proti právnímu státu,“ řekl Bárdy. „Neextremističtí voliči, levicoví voliči a lidé, kteří volí sociální demokracii, vidí, že je to problém. Že to může překračovat únosnou hranici,“ upozornil.
Kvůli obstrukcím ze strany opozice speciální prokuratura nebude zrušena dříve než 15. ledna. Je však možné, že současná vláda s tímto krokem počká až po prezidentských volbách, které se uskuteční v první polovině roku 2024, aby neuškodila Pellegriniho kandidatuře, domnívá se Bárdy.
Úterní demonstrace se účastnil také jeden z možných kandidátů na slovenského prezidenta – Ivan Korčok.
