Politický vývoj na Slovensku vedl k vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které jsou tam naplánovány na sobotu 30. září letošního roku. Ve volbách lze odevzdat hlas poštou. Tato možnost platí pro Slováky, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí nebo se v době voleb nacházejí mimo Slovensko. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace ohledně tohoto typu hlasování.
Předčasné volby Slováci nemusejí zmeškat ani ze zahraničí. Hlasování poštou má ale svá pravidla
Slováci v zahraničí nehlasují na ambasádách a velvyslanectvích, mají zavedenou korespondenční volbu, tedy hlasování poštou. S koncem července jich požádalo o tuto volbu zatím více než pětadvacet tisíc, značná část je z České republiky.
Události: Registrace k volbám na Slovensku (zdroj: ČT24)
Kdo může volit korespondenčně?
Hlasovat poštou může každý občan Slovenské republiky, který nejpozději v den konání voleb (30. září) dosáhl věku osmnácti let a který se v době voleb zdržuje v zahraničí. Nezáleží na tom, zda má nebo nemá trvalý pobyt na Slovensku. Nutné je ale mít platný slovenský občanský průkaz či cestovní pas.
„V případě, že volič má neplatný doklad, může požádat o vydání nového občanského průkazu, respektive cestovního pasu na kterémkoliv oddělení dokladů na Slovensku nebo zastupitelském úřadě Slovenské republiky,“ přiblížilo slovenské ministerstvo vnitra.
Občanský průkaz s čipem či biometrický pas není nutný, k podání žádosti stačí obyčejné doklady.
Jak o volbu poštou požádat?
O hlasování poštou musí volič požádat slovenské ministerstvo vnitra nejpozději do 9. srpna. Může tak učinit buď v papírové podobě podle vzoru ministerstva, nebo elektronicky přes informační systém pro volbu poštou.
Žádost v papírové podobě musí obsahovat údaje o voličovi, jako je jméno a příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu v zahraničí. Volič k žádosti musí připojit fotokopii občanského průkazu či části cestovního dokladu s osobními údaji v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo a číslo daného dokladu. Ostatní údaje anonymizuje začerněním.
Je třeba ale dát pozor, protože do uvedeného termínu 9. srpna již musí být žádost ministerstvu doručená, nestačí, že je do této doby podaná na poště. Z tohoto důvodu se doporučuje zažádat raději elektronicky přes oficiální web.
Pro tento způsob volič potřebuje občanský průkaz nebo cestovní pas, systém si jej hned na začátku prověří ve státních registrech podle rodného čísla a čísla dokladu. Následně zájemce o volbu poštou uvede adresu v zahraničí, kam resort zašle hlasovací obálku.
V posledním kroku je třeba ověřit do hodiny platnost e-mailové adresy. Jednu e-mailovou adresu je možné použít i na vícero žádostí, například rodinných příslušníků, kteří vlastní e-mailovou adresu nemají.
Elektronický systém voliči také umožňuje sledovat vyřízení žádosti, zrušit žádost o volbu poštou, pokud se ministerstvu zásilka vrátila jako nedoručená či znovupožádat o zaslání materiálů. Pokud zájemce o hlasování nemá adresu v zahraničí, kam se dá doručit pošta, je možné si nechat zásilku poslat na pobočku pošty (poste restante) nebo do P. O. Boxu.
Jak volit?
Ministerstvo vnitra volební materiály zájemci o hlasování poštou odešle nejpozději čtyřicet dní před volbami, tedy 21. srpna. Volič dostane od resortu poučení o způsobu volby a dvě obálky – jednu s pečetí slovenského ministerstva vnitra a jednu takzvanou návratnou s předtištěnou adresou MV SR a označenou heslem „VOĽBA POŠTOU – ELECTION BY MAIL“.
Člověk, který požádal o korespondeční volbu v papírové podobě, dostane i hlasovací lístky všech kandidujících stran. Volič, který podal žádost elektronicky, si musí hlasovací lístky stáhnout z webu ministerstva a sám si je vytisknout. Vytisknout si lístek může ale i volič, který zažádal poštou. Hlasovací lístky pro korespondeční volbu jsou určeny výlučně pro ni a nebude možné je použít při hlasování ve volební místnosti.
Pokud se volič rozhodne dát některému z kandidátů uvedených na hlasovacím lístku přednostní hlas, zakroužkuje pořadové číslo uvedené před jménem kandidáta. Přednostní hlas je možné udělit maximálně čtyřem kandidátům.
Pokud jsou údaje o kandidátech uvedené na dvou stranách lístku, volič musí vytisknout obě strany, pokud možno oboustranně. Hlasovací lístek je na konci opatřený otiskem úřední pečeti Státní komise pro volby a kontrolu financování politických stran. Pokud z nějakého důvodu člověk nemůže vytisknout lístek oboustranně, musí obě strany lístku k sobě pevně spojit sponkami nebo lepicí páskou, aby se při následném počítání hlasů „nerozletěly“.
Kdyby v případě dvoustranného hlasovacího lístku volič vytiskl jen jednu stranu, byl by neplatný. „Neplatné jsou i všechny hlasovací lístky, pokud je v obálce více hlasovacích lístků, jakož i hlasovací lístky politické strany nebo koalice, která vzala svou kandidátní listinu zpět,“ připomněla mluvčí resortu Zuzana Eliášová. Naopak natržený, počmáraný či zašpiněný hlasovací lístek je platný.
Hlasovací lístek tedy volič vloží do obálky, která je opatřena pečetí ministerstva. Tu poté vloží do obálky návratné, kterou zašle na vlastní náklady na adresu slovenského resortu vnitra. Obálku je možné zaslat i ze Slovenska – poštou nebo přinést osobně na podatelnu ministerstva.
Materiály musí resortu dorazit nejpozději poslední pracovní den před dnem konání voleb, tedy v pátek 29. září v 11:59. Je vhodné tedy poslat návratnou obálku co nejdříve, sníží se tak riziko, že se nestihne doručit. Obálky bude komise otevírat a počítat až v den voleb od 18. hodiny.
Poprvé se má ukázat, jak hlasují Slováci v zahraničí
To, že všichni Slováci, kteří mají zájem v předčasných volbách hlasovat, posílají žádost ministerstvu vnitra, je změna, kterou umožnila novela zákona o podmínkách výkonu volebního práva.
Dříve totiž byly do organizování volby zapojeny i obce. Pokud měl volič trvalý pobyt na Slovensku, žádal o hlasovací lístky svou obec. Byly s tím ale časté problémy, některým žadatelům třeba lístky vůbec nepřišly, jiní je zase obdrželi příliš pozdě.
Vytvoří se také jednotný seznam voličů ze zahraničí. „O politických preferencích Slováků v zahraničí tak nevíme zatím nic. V zářijových volbách se díky změně zákona budou hlasy ze zahraničí sčítat v rámci samostatných okrsků, což umožní poprvé zjistit, koho Slováci v zahraničí volili,“ ujasnil politolog z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Erik Láštic.
Co se preferencí Slováků v zahraničí týče, kampaň Srdcom Doma, která má za cíl mobilizovat voliče v zahraničí k volbě poštou, na svých stránkách tvrdí, že voliči, kteří získali rozhled v zahraničí, „mají většinou střízlivý pohled na fungování státu“, jsou „odolnější vůči populismu“ i vůči nesnášenlivosti.
S tím v podstatě souhlasí i politolog z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě Jozef Lenč. „Voliči žijící v zahraničí se na domácí politiku dívají s nadhledem a skrze prizma moderní otevřené společnosti, která je charakteristická pro západní liberální demokracie. Tak jsou jejich voličské preference jiné než ty, které dosud dominují mezi voliči na Slovensku,“ myslí si. Podle něj však nelze tvrdit, že by všichni Slováci žijící v cizině byli „odolnější vůči populismu“.
Lenč: Stát se tváří, že ho organizace voleb pro Slováky v zahraničí obtěžuje
Odlišné politické preference Slováků žijících v zahraničí a jejich upřednostňování liberálních a progresivních politických subjektů může být dle Lenče také důvodem, proč stát příliš nepodporuje jejich politickou participaci. „Problém informovanosti voličů o jejich právech či povinnostech týkajících se voleb je na Slovensku skutečně velký,“ okomentoval.
Stát podle něj nevytváří podmínky, které by participaci na volbách ulehčovaly a „téměř se tváří, že ho organizace voleb pro občany v zahraničí otravuje“. Od roku 2006, kdy byla korespondeční volba zavedena, až do parlamentních voleb 2020 se podíl odevzdaných hlasů ze zahraničí pohyboval pod jedním procentem celkového počtu odevzdaných hlasů. Ve volbách 2020 to už bylo více než 1,5 procenta.
Podle Láštice se ani kandidující politické strany o Slováky v zahraničí příliš nezajímají. „Samozřejmě existují politické strany, které se pokoušejí alespoň symbolicky s těmito voliči komunikovat, třeba přes sociální sítě nebo přímo,“ okomentoval.
Prostor pro vylepšení
Oba experti se také shodují v tom, že je prostor samotnou volbu ze zahraničí ulehčit. „Problémem je komplikovaný proces registrace, doručení volebních lístků a jejich následné zaslání zpět na Slovensko. Proces by určitě zjednodušilo to, kdyby lidé mohli volit přímo na slovenských zastupitelských úřadech, respektive kdyby se zavedlo elektronické hlasování,“ myslí si Lenč.
To by však podle něj mohlo zasáhnout do samotného výsledku voleb, což prý není v zájmu relevantních politických stran. „To je důvod, proč někteří politici opakovaně otevírají téma změny způsobu hlasování, například Martin Klus (poslanec Národní rady SR za stranu Sloboda a Solidarita, pozn. red.), v konečném důsledku se ale prosadily jen kosmetické změny,“ doplnil.
„Vždy existuje prostor, jak některé věci změnit či vylepšit, například umožněním volby v prostorech slovenských ambasád,“ souhlasí Láštic. „Zde sehrává důležitou úlohu tlak iniciativ, jako je Srdcom Doma. V konečném důsledky všechny vylepšení naráží na to, že se hlasy odevzdávají v papírové formě,“ uzavřel.
Co se týče elektronického hlasování, bývalá vláda Eduarda Hegera se dokonce k jeho zavedení zavázala ve svém programovém prohlášení, to se ale nakonec nepodařilo. Důvodem, proč elektronické hlasování nevzniklo, je podle ředitelky odboru voleb ministerstva vnitra velké množství bezpečnostních hrozeb, kvůli kterým tento způsob nenašel podporu.