Slovenská sněmovna vyslovila důvěru nové vládě premiéra Roberta Fica, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Kabinet po čtyři dny trvající rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo 78 ze 143 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.
Ficova nová vláda získala důvěru parlamentu
Vládní strany mají ve sněmovně 79 zákonodárců. Pro vyslovení důvěry Ficova kabinetu hlasovali pouze vládní poslanci, jeden z nich se hlasování nezúčastnil, podle své mateřské strany se ze zdravotních důvodů nemohl dostavit.
„Přesně vím, do čeho jdeme, co nás čeká, a nemíním si stěžovat. Vždyť jsme o vítězství ve volbách a o sestavení vlády s vaší nenahraditelnou podporou tvrdě bojovali,“ vzkázal ve videu na Facebooku svým sympatizantům Fico.
Poslanci spolu s vyslovením důvěry schválili programové prohlášení Ficova kabinetu. „Během toho celkem týden trvajícího jednání se u řečnického pultu střídali zejména zástupci opozice,“ popsal debatu zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. Zástupci koalice podle něj vystoupili na začátku i konci jednání.
Programové prohlášení má 88 stran. Koalice složená z Ficovy strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD), strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) a nacionalistické SNS ohlásila například zvýšení daní pro banky, bohaté firmy a lidi s vyššími příjmy, zavedení plnohodnotného 13. důchodu či zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi. Odmítá rovněž zrušení stávající podmínky jednomyslnosti při těch rozhodnutích Evropské unie, která v současnosti podle unijních pravidel takovou podobu souhlasu členských zemí vyžadují. Vyslovila se také proti neodůvodněnému přesouvání pravomocí z členských států na samotnou EU.
„Slovensko vykročilo na cestu budování silného a sociálně spravedlivého státu. Vládní program garantuje zahraničněpolitickou orientaci Slovenska na základě členství v Evropské unii a NATO při suverénním a hrdém postoji Slovenské republiky,“ řekl předseda parlamentu a Hlasu–SD Peter Pellegrini po vyslovení důvěry vládě.
Slovensko ruší nařízení zjednodušující administrativní změnu pohlaví
Slovenské ministerstvo zdravotnictví bezprostředně po vyslovení důvěry nové vládě v tiskové zprávě oznámilo, že země zruší nařízení, které zjednodušuje proces administrativní změny pohlaví a které prosadil dřívější šéf resortu. „V zájmu deklarování stability vládní koalice přistoupí resort zdravotnictví ke zrušení tohoto pokynu,“ uvedla ministryně Zuzana Dolinková. Resort uvedl, že tak učiní na žádost Slovenské národní strany. Dodal, že záležitost bude „komplexně a odborně řešit v rámci zavedení nové mezinárodní klasifikace nemocí“. Nevládní organizace postup ministerstva kritizují.
Nyní platné nařízení podle nevládní organizace Inakosť, která zastupuje komunitu LGBT+, umožňuje transgenderovým lidem změnit si rodné číslo, jméno a příjmení bez nutnosti podstoupit chirurgický zákrok. K vydání příslušného posudku o změně pohlaví postačuje, aby člověk absolvoval hormonální léčbu po dobu alespoň jednoho roku. Platnost nařízení, které komunita LGBT+ podle tisku požadovala po loňské homofobní vraždě v centru Bratislavy, měla původně skončit na jaře příštího roku.
Šimečka: Ficovy vlády provázela korupce
Představitelé opozice záměry vlády kritizovali a tvrdili, že její programové prohlášení je málo konkrétní, dostatečně se nevěnuje největším problémům země a že vládní strany do něj nepromítly své předvolební sliby. Vládní koalice podle Šilhana zase v programovém prohlášení mluví o tom, že zemi přebírá v nejhorších ekonomických podmínkách za posledních třicet let.
Podle nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) má země nejhorší zkušenosti s dosavadními Ficovými vládami. „Vždy je provázela korupce, vulgárnost, naše země stagnovala, a ta poslední dokonce skončila vraždou novináře a jeho snoubenky,“ prohlásil předseda PS Michal Šimečka. V roce 2018 Fico rezignoval na funkci premiéra po vraždě novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, která vyvolala v zemi mohutné protivládní demonstrace.
V předchozím volebním období mělo Slovensko postupně tři vlády. Nejprve v roce 2021 v zájmu řešení krize v tehdejším kabinetu rezignoval na funkci ministerského předsedy Igor Matovič. Loni se ale vládní koalice nakonec rozpadla a sněmovna následně vyslovila nedůvěru kabinetu premiéra Eduarda Hegera. V reakci na toto hlasování parlament schválil vypsání nových voleb na konec letošního září. K nim zemi přivedla úřednická vláda. Volby vyhrál Smer–SD, který v zemi vládl už v letech 2006 až 2010 a pak dvě volební období od 2012 do 2020.