Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.
Očekávané se na Slovensku stalo realitou. Ódorova vláda nezískala důvěru, v úřadu zůstane
Kabinet bez důvěry sněmovny například nebude moci rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky. Výkon jiných pravomocí, které vládě vyplývají ze zákonů, a nikoliv přímo z ústavy, zase bude podléhat předchozímu souhlasu hlavy státu. V tomto režimu fungovala předchozí Hegerova vláda od poloviny prosince, kdy jí Národní rada vyslovila nedůvěru.
„Výsledek pro nás není překvapením. Dopředu jsme věděli, které strany podporují program vlády a které strany se zdrží nebo budou proti,“ řekl Ódor po hlasování a dodal, že kabinet hodlá naplňovat své programové prohlášení, byť dokument sněmovna neschválila.
Minimální šance na prosazení návrhů a reforem
Ódorova vláda ve svém programovém prohlášení například slíbila pokračovat v pomoci Ukrajině bránící se ruské invazi, dále chce zajistit co největší čerpání peněz z evropských fondů z předchozího sedmiletého rozpočtového období a zrychlit plnění milníků z plánu obnovy. Kromě toho hodlá v klíčových oblastech připravit strategické materiály pro příští vládu.
S ohledem na blížící se parlamentní volby vláda ekonoma Ódora už prakticky nemá prostor prosadit zásadnější návrhy či reformy.
Čaputová označila postoj většiny poslanců při hlasování za velmi nezralý. V tiskové zprávě také uvedla, že vznik úřednické vlády byl jedinou ústavní možností, jak přivést Slovensko k předčasným volbám poté, co parlament vyslovil nedůvěru předchozí vládě a zároveň se v něm nenašla většina potřebná ke vzniku jiné vlády.
Kabinet podpořili zejména poslanci liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) a skupina zákonodárců kolem expremiéra Eduarda Hegera. Dvě v současnosti nejpopulárnější strany, Smer – sociálna demokracia bývalého trojnásobného předsedy vlády Roberta Fica a Hlas – sociálna demokracia expremiéra Petera Pellegriniho, už naopak předem ohlásily, že úřednickou vládu nepodpoří.
K nim se přidali rovněž poslanci nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče. Pro vyslovení důvěry vládě navíc nehlasovali ani poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko, jejíž poslanec Rastislav Schlosár v rozpravě kritizoval, že slovenským premiérem poprvé v historii země není příslušník státotvorného národa, ale národnostní menšiny, konkrétně maďarské.
Úřednický kabinet také bude muset připravit návrh rozpočtu veřejného sektoru na příští rok bez deficitu. Očekává se, že příští vládní koalice, která vzejde z voleb, parametry rozpočtu upraví. Dosažení vyrovnaného rozpočtu v příštím roce by ekonomiku země podle nezávislé rozpočtové rady stáhlo do recese. Pro letošek rada dříve odhadla, že schodek veřejných financí země dosáhne 7,5 miliardy eur (179 miliard korun), tedy více než šesti procent výkonu ekonomiky.
