Parlamentní volby strana 2 z 5

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve druhém kole prezidentských voleb, informuje agentura Reuters. V průběžném sčítání hlasů vede s velkým náskokem kandidátka opozice Gordana Siljanovská-Davkovová. Konzervativní opozice vede i v parlamentních volbách, které se rovněž konaly ve středu. Její příznivci už začali v hlavním městě Skopje slavit.

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Indové se v sedmifázových parlamentních volbách posunuli do druhé fáze. Voliči nyní rozhodnou o obsazení 88 z 543 křesel v dolní komoře parlamentu, přičemž volit může 160 milionů lidí. Druhá fáze voleb byla rozložena do 13 států a federálních území v nejlidnatější zemi světa. Více než polovina křesel v nynějším klání se nachází v jižních státech Kérala a Karnátaka a v severozápadním státě Rádžasthán. Premiér Naréndra Módí, který je se svou hinduistickou nacionalistickou Indickou lidovou stranou (BJP) favoritem, i jeho soupeři podle agentury Reuters zvyšují intenzitu kampaně a zaměřují se na ožehavé otázky, jako jsou náboženská diskriminace nebo daně.

V nedělních parlamentních volbách na Maledivách podle předběžných výsledků zvítězila strana prezidenta Mohameda Muíze, napsala agentura AP. Výsledek podle ní naznačuje, že voliči v tomto tropickém souostroví ležícím v Indickém oceánu vyjádřili souhlas s posilováním vztahů s Čínou.

Bulharsko se zmítá v politické nestabilitě. Na konci března nebyl úspěšný ani třetí pokus parlamentních stran sestavit vládní koalici. Nikolaje Denkova na postu premiéra vystřídal Dimitar Glavčev. Bulharsko se chystá na předčasné parlamentní volby, šesté za poslední tři roky. Důsledky politické krize budou podle Denkova zřejmé – posílení korupce a další pokusy Ruska znovu získat vliv.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Chaos i násilné střety zasáhly Pákistán po parlamentních volbách. Za vítěze se prohlásili oba hlavní rivalové: expremiéři Naváz Šaríf i vězněný Imran Chán, jehož stoupenci kandidovali jako nezávislí. Armáda, která před volbami stála spíše na straně Šarífa, po volbách vyzvala ke klidu a jednotě. Sčítání stále pokračuje, na mnoha místech panují obavy z volebních podvodů.

Bývalý premiér Andrej Babiš obhájil pozici předsedy opozičního ANO, které vede nepřetržitě od založení v roce 2012. V rozhovoru pro ČT označil za současný hlavní cíl vítězství v příštích sněmovních volbách. Nevyloučil přitom, že by znovu usiloval o post premiéra. Chce také přesvědčit příznivce svého hnutí, aby víc než dříve přišli k červnovým volbám do Evropského parlamentu.

V Pákistánu se konají parlamentní volby, které jsou poznamenány násilím. Při třech útocích na příslušníky bezpečnostních sil zahynulo nejméně osm lidí a další utrpěli zranění. Krátce před začátkem hlasování pákistánská vláda pozastavila fungování mobilních sítí v celé zemi. Důvěryhodnost hlasování je zpochybňována kvůli zákrokům úřadů vůči expremiérovi Imranu Chánovi a jeho straně.

Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.

Ve stínu čínských hrozeb a provokací Tchaj-wan v sobotu zvolí nového prezidenta a parlament. V uplynulých dnech zachytil čtyři čínské balony a rozeslal obyvatelům varování kvůli přeletu rakety se satelitem. Vůbec nejblíž čínské pevnině je ostrov Ťin-men s pohnutou minulostí, na němž je také podpora tchajwansko-čínské spolupráce nejsilnější.

Severní Korea v pátek odpálila do moře u hranic s Jižní Koreou na dvě stě dělostřeleckých granátů. Podle tiskových agentur to uvedla jihokorejská armáda. Soul nařídil evakuaci ostrova Jeonpchjong, který se nachází deset kilometrů od severokorejských hranic. Jihokorejská armáda později uvedla, že v oblasti po severokorejské střelbě provedla odpovídající cvičení s ostrou municí.

Úderem půlnoci z pátku na sobotu končí v Polsku možnost vést kampaň před nedělními volbami. Ta letošní byla podle expertů dosud nejvyhrocenější, kromě témat bezpečnosti či migrace vynikala také vzájemnými ostrými výpady kandidátů. Poláci v neděli rozhodnou, zda zůstane u moci vládnoucí strana Právo a spravedlnost a její spojenci, nebo je po osmi letech vystřídá opozice v čele s Občanskou koalicí.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Slovenské hnutí Progresívne Slovensko (PS) má tentokrát velkou šanci se v předčasných volbách dostat do Národní rady. Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova by mohlo dokonce hlasování vyhrát. PS je podle politologů na slovenské scéně výjimečné tím, že navzdory tomu, že nemá parlamentní zastoupení a často střídá lídry, přežívá a posiluje. Jestli ale svou mírnou a nekonfliktní kampaní osloví i voliče, jimž nejsou otázky menšin či životního prostředí blízké, se teprve ukáže.

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Prezident Andrzej Duda oznámil, že polské parlamentní volby budou 15. října. Napsal to na sociální síti X, dříve Twitteru. Poláci budou rozhodovat o novém složení obou komor parlamentu – Sejmu i Senátu.

Slovensko opět řeší výskyt medvědů a jejich nebezpečnost pro veřejnost. Tlak vzrostl poté, co šelmy v krátkém sledu zaútočily na různých místech. Většina stran v parlamentu mluví o přemnožení a žádá řízený odstřel. Podle části expertů to ale problém nevyřeší. Mluví o zneužívání tématu před volbami.

Španělští socialisté po sečtení volebních hlasů ze zahraničí přišli o jeden poslanecký mandát. Sestavení levicové koalice tak pro ně bude ještě obtížnější, než se po parlamentních volbách z minulého víkendu zdálo. Nyní by totiž potřebovali podporu radikálních katalánských separatistů, a ne jen aby se tito separatisté zdrželi hlasování, řekli analytici agentuře Reuters.

Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují neúplné oficiální výsledky po započítání více než devadesáti procent volebních okrsků. Podle údajů na webu listu Kathimerini se zisk ND ustálil nad čtyřiceti procenty, což by vzhledem k výsledkům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Krajně levicová strana Syriza na druhém místě ztrácela na vítěze přes 20 procentních bodů.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.