Volby v Bulharsku vyhrála konzervativní GERB

V nedělních předčasných parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB). Vyplývá to z dat po sečtení 100 procent hlasů. Podle dat volební komise získala strana GERB 25,55 procenta hlasů, téměř dvojnásobek oproti druhému uskupení.

Podle výsledků přinese hlasování v sedmých parlamentních volbách za posledních 3,5 roku opět roztříštěný parlament. Poslanecká křesla získalo osm uskupení.

Vítězná strana GERB (Občané za evropský rozvoj Bulharska) tak získala celkem 69 křesel v Národním shromáždění, které dohromady čítá 240 poslanců a poslankyň.

Na druhém místě skončila proreformní centristická strana Pokračujeme ve změně (PP) se ziskem 13,84 procenta hlasů. Následuje ultranacionalistická a proruská strana Obrození s 12,97 procenta hlasů.

Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, získalo 10,98 procenta hlasů. Socialisté (BSP) se umístili na pátém místě se 7,35 procenta. Šestá je s 7,14 procenta strana Svaz za práva a svobody, která rovněž zastupuje bulharské Turky a před volbami se odštěpila od DPS. Čtyřprocentní práh pro vstup do parlamentu překonaly ještě populistické strany Je takový národ (ITN) a Morálka, Jednota a Čest (MEČ) i nacionalistické uskupení Velikost.

Borisov chce jednat se všemi kromě Obrození

Lídr strany GERB Bojko Borisov již v neděli poděkoval voličům za podporu a řekl, že jeho strana sestaví novou vládu. K tomu ale bude potřebovat podporu dalších stran. Podle Borisova bude GERB jednat se všemi politickými stranami, které vstoupí do parlamentu, kromě Obrození.

Od roku 2020 se vlády v Bulharsku rychle střídají. Protikorupční protesty z té doby vedly k rozpadu koalice v čele s GERB. Zemi nyní spravuje úřednická vláda vedená Dimitarem Glavčevem.

Bulharsko podle pozorovatelů naléhavě potřebuje stabilní vládu, aby zlepšilo příliv peněz z unijních fondů. Politická patová situace zemi rovněž komplikuje plány vstoupit do eurozóny a naplno se připojit k schengenskému prostoru volného pohybu osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 2 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 4 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 4 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...