Parlamentní volby strana 3 z 5

Španělští socialisté po sečtení volebních hlasů ze zahraničí přišli o jeden poslanecký mandát. Sestavení levicové koalice tak pro ně bude ještě obtížnější, než se po parlamentních volbách z minulého víkendu zdálo. Nyní by totiž potřebovali podporu radikálních katalánských separatistů, a ne jen aby se tito separatisté zdrželi hlasování, řekli analytici agentuře Reuters.

Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují neúplné oficiální výsledky po započítání více než devadesáti procent volebních okrsků. Podle údajů na webu listu Kathimerini se zisk ND ustálil nad čtyřiceti procenty, což by vzhledem k výsledkům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Krajně levicová strana Syriza na druhém místě ztrácela na vítěze přes 20 procentních bodů.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v pondělí jmenovala novou vládu v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem. Poprvé ve své novodobé historii řídí Slovensko úřednický kabinet, který má zemi dovést k zářijovým předčasným parlamentním volbám.

Turecké vládní a opoziční zdroje se neshodnou, kdo má blíž k vítězství v prezidentských volbách. Provládní média uvádějí, že vede nynější hlava státu Recep Tayyip Erdogan, opozice ale tvrdí, že je v čele její kandidát Kemal Kilicdaroglu. Podle obou táborů je nicméně zřejmé, že nikdo nezíská přes padesát procent hlasů a bude nutné druhé kolo. Účast ve volbách podle dosavadních údajů přesáhla 88 procent.

Turci hlasovali v prezidentských a parlamentních volbách, které by mohly ukončit dvacetiletou vládu autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle průzkumů ho mohl už v prvním kole porazit dlouholetý politik a lídr opozice Kemal Kilicdaroglu, jehož podporují všechny velké opoziční strany. Volební místnosti se zavřely v 16 hodin středoevropského času, první výsledky se očekávají v neděli večer. Pokud by nikdo nezískal přes padesát procent hlasů, uskuteční se druhé kolo prezidentských voleb 28. května. Zájem o volby byl tradičně velký.

Podle prvních výsledků místních voleb v částech Anglie zažívají konzervativci britského premiéra Rishiho Sunaka zásadní porážku. V místních radách konzervativci podle sčítání BBC zatím ztratili přes 460 křesel, opoziční labouristé si polepšili o více než 260 křesel. Předseda konzervativců Greg Hands dokonce připouští ztrátu až tisícovky křesel. Labouristé uvedli, že na základě částečných výsledků jsou na dobré cestě vyhrát příští parlamentní volby. Polepšily si i menší politické strany, jako jsou Liberální demokraté a Strana zelených.

Opoziční konzervativní Národní koaliční strana vyhrála nedělní parlamentní volby ve Finsku. Sociální demokraté premiérky Sanny Marinové skončili až třetí. Vyplývá to z výsledků po sečtení hlasů, uvedla agentura AP. Předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo dostane jako první šanci sestavit vládu, premiérka Marinová uznala porážku.

Turci půjdou v polovině května k očekávaným prezidentským a parlamentním volbám, v zemi oficiálně začala předvolební kampaň. O post hlavy státu se ucházejí čtyři kandidáti, z nichž největší šance mají současný vůdce Recep Tayyip Erdogan (AKP) a Kemal Kilicdaroglu (CHP), na kterém se shodlo šest opozičních stran. Průzkumy jsou stále velmi vyrovnané.

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

Estonské parlamentní volby se 31,2 procenta hlasů jasně vyhrála Reformní strana současné premiérky Kaji Kallasové. Druhá podle předběžných výsledků skončila pravicově-populistická Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) se 16,1 procenta. V novém parlamentu zasedne celkem šest politických uskupení, Kallasová by měla pokračovat v čele vlády.

Strany bývalé čtyřčlenné slovenské vládní koalice se dohodly na vypsání předčasných parlamentních voleb na 30. září, oznámil dosluhující premiér Eduard Heger. Jeho menšinovému kabinetu sněmovna v prosinci vyslovila nedůvěru. V řádném termínu by se příští parlamentní volby v zemi konaly v únoru příštího roku.

Opoziční Fronta národní spásy v Tunisku (NSTF) vyzvala tuniského prezidenta Kaíse Saída k odchodu z funkce. Prezident podle ní po parlamentních volbách s účastí pod devět procent ztratil legitimitu. Informovala o tom agentura Reuters. Volby bojkotovala většina opozičních politických stran, podle kterých bylo hlasování vyvrcholením snahy prezidenta o přechod k nedemokratické vládě.

V parlamentních volbách v Izraeli vede po sečtení téměř šestaosmdesáti procent odevzdaných hlasů pravicová strana Likud expremiéra Benjamina Netanjahua. Konečné výsledky mají být podle izraelské televize známy ve čtvrtek večer. Likud má zatím 32 ze 120 mandátů a se spojenci by mohl dát nyní dohromady pohodlnou parlamentní většinu až 65 hlasů, uvádí deník Ha'arec.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho spojenci podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zřejmě získali v úterních parlamentních volbách dostatek hlasů k zajištění parlamentní většiny potřebné k sestavení budoucí vlády. V Izraeli se konaly páté parlamentní volby za tři a půl roku.

V Izraeli začaly parlamentní volby, jsou pátými za tři a půl roku. Za hlavní soupeře jsou označovány pravicový blok stran vedený Likudem expremiéra Benjamina Netanjahua a centristické a levicové strany, z nichž nejsilnější je Ješ Atid současného premiéra Jaira Lapida. Neočekává se, že Likudu či Ješ Atidu se podaří získat dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Obě strany tak doufají, že potřebnou většinu 61 křesel v Knesetu (parlamentu) budou mít s podporou menších politických spojenců. Pokud se to ovšem nikomu nepodaří, mohly by Izrael brzy čekat další volby.

Dánové v úterý hlasují v předčasných parlamentních volbách, které by mohly vést ke vzniku širší koalice tvořené středolevými a středopravými politickými stranami. Volební místnosti se otevřely v 8 hodin ráno, uzavřeny budou o dvanáct hodin později.

Sobotní parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Podle lotyšské tiskové agentury LETA a televize LSM získala 22 procent hlasů. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).

Švédská sociálnědemokratická premiérka Magdalena Anderssonová uznala porážku v nedělních parlamentních volbách a oznámila, že podá demisi. Vítězný blok čtyř pravicových stran, včetně nacionalisticky populistických Švédských demokratů, dostane podle agentury Reuters jako první příležitost sestavit novou vládu.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož koalice ztratila po nedělních volbách většinu v parlamentu, odmítl demisi, kterou podala premiérka Élisabeth Borneová. Její vláda tak bude pokračovat dál i za složitého vyjednávání o novém kabinetu, informovala agentura AFP. Macron se chce postupně sejít s lídry všech parlamentních stran, jako první zamířil dnes do Elysejského paláce šéf pravostředových Republikánů Christian Jacob. Macron v úterý přijal také šéfa Socialistické strany (PS), komunistů a šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, informovala agentura AFP. Rokování má pokračovat ve středu.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona sice vyhrála volby do Národního shromáždění, v 577členné dolní komoře parlamentu už ale nebude mít většinu. Historický úspěch zaznamenalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, které oproti předchozímu volebnímu období téměř zdesetinásobilo počet mandátů. Macronova koalice chce vyjednávat o většinové podpoře, levice hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

První kolo francouzských parlamentních voleb skončilo jen velmi těsným vítězstvím koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona. Před levicovou formací NUPES Jeana-Luka Mélenchona má náskok jen zhruba desetinu procenta. Zásadní tak bude výsledek druhého kola v neděli.