Parlamentní volby strana 4 z 5

Je to jedna z nejhůř zkoušených zemí poslední doby, která se topí v hluboké hospodářské krizi. V neděli se v Libanonu konají parlamentní volby, první po ekonomickém kolapsu v roce 2019 a po mohutné explozi v hlavním městě Bejrútu, při které zemřelo 215 lidí. I proto se předpokládá, že šanci na úspěch má opozice i radikální hnutí Hizballáh.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v nedělních prezidentských volbách obhájil funkci ziskem 58,6 procenta hlasů. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb po sečtení více než 96 procent hlasů. Vučičovo vítězství přivítal i ruský prezident Vladimir Putin. V souběžných parlamentních volbách získala Vučičova Srbská pokroková strana (SNS) zhruba 43 procent hlasů.

V kampani před maďarskými parlamentními volbami se podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) stíral rozdíl mezi státem a stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána. Mediální zpravodajství podle OBSE nebylo vyvážené, zákony o financování stran jsou neprůhledné, samotné nedělní hlasování se ale uskutečnilo v pořádku. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács v reakci řekl, že část OBSE zodpovědná za sledování voleb ztratila veškerý kredit, který ještě měla.

Maďarské parlamentní volby staví zemi na rozhodující křižovatku. Poměr sil favoritů je velmi těsný. Podle jednoho z posledních průzkumů měl Fidesz, strana konzervativního premiéra Viktora Orbána, jen dvoubodový náskok před opoziční koalicí šesti stran Společně pro Maďarsko. Velkým tématem voleb je válka na Ukrajině a Orbánovy vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina, zároveň se ale koná i referendum o LGBT otázkách, které má k volbám přilákat více konzervativních voličů Fideszu.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Už několik let doručují maďarští dobrovolníci do schránek týdenní zpravodaj Nyomtass Te Is! (Tiskni i ty!). Jeho autoři se snaží zásobovat zejména veřejnost na venkově zprávami, které maďarská média – z nichž naprostá většina je pod vlivem vlády – podle nich opomíjejí. Nestranická iniciativa nabrala na síle poté, co jí podporu na podzim vyjádřil opoziční volební lídr. Maďaři budou na začátku dubna vybírat poslance a podle dosavadních průzkumů lze čekat těsný souboj vládnoucí strany Fidesz se sjednocenou opozicí.

Rekordně nízká třicetiprocentní účast jako forma tichého protestu poznamenala parlamentní volby v Hongkongu. Byly první po reformě volebního zákona, který umožňuje kandidovat pouze lidem loajálním Pekingu. Ze 153 poslanců v Legislativní radě jich z přímé volby vzejde dvacet. Jde o historicky nejhorší účast v hongkongských volbách.

Maďarský ústavní soud dospěl k závěru, že Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel. Zároveň však podle tiskových agentur zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí nejvyšší soudní instance Evropské unie v případu zpochybňujícím způsob, jakým Maďarsko zachází s migranty. Ústavní soud podle agentury AFP uvedl, že není s to „ani zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva“.

V parlamentních volbách v Kyrgyzstánu podle prvních předběžných údajů s přehledem zvítězili spojenci prezidenta Sadyra Žaparova. Toto vítězství zřejmě ještě více upevní jeho moc ve středoasijské zemi se 6,5 miliony obyvatel, která má úzké vazby na Rusko a Čínu, uvedla agentura Reuters.

Nová bulharská protikorupční strana Pokračujeme ve změně podle všeho vyhraje třetí letošní parlamentní volby, které se v zemi konaly v neděli. Vyplývá to z průběžných oficiálních údajů, jež zveřejnila centrální volební komise po sečtení výsledků ze 75 procent hlasovacích středisek. V souběžně pořádaném prvním kole prezidentských voleb vede stávající šéf státu Rumen Radev, za týden se ale zřejmě bude konat druhé kolo.

Ani v pořadí už třetí parlamentní volby v Bulharsku v letošním roce nemají jasného vítěze. Podle odhadů výsledků získala konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) dlouholetého premiéra Bojka Borisova 24, 8 procent hlasů. Většina politických subjektů s ní ale odmítá spolupráci. V souběžně pořádaném prvním kole prezidentských voleb podle dvou povolebních odhadů vede stávající hlava státu Rumen Radev.

Bulharsko v neděli čekají již třetí parlamentní volby v letošním roce. Ukončit mohou vleklou politickou krizi a potvrdit přípravu na přijetí eura do tří let. Nerozhodný volební výsledek ale může adaptaci společné evropské měny zkomplikovat. Bulhaři stejný den hlasují i v prvním kole prezidentských voleb.

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

Lídři německých sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených se dohodli, že zahájí formální jednání o vytvoření společné koalice. Oznámili to po své páteční schůzce, uvedla agentura DPA. Německo tak necelé tři týdny po volbách udělalo další krok ke vzniku nové vlády.

Koalice SPOLU těsně zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny a s koalicí Pirátů a Starostů podepsala memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu. Obě formace požádaly také prezidenta Miloše Zemana, aby pověřil předsedu ODS Petra Fialu jednáním o sestavení kabinetu. Prezident již avizoval, že jako prvního přijme v neděli před polednem předsedu ANO Andreje Babiše. Hnutí ANO ztratilo na SPOLU necelých sedm desetin procenta, ANO však díky volebnímu systému zřejmě získá o jeden mandát více. Volby také přinesly konec zastoupení ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně. Předsedové obou stran Jan Hamáček a Vojtěch Filip ohlásili rezignaci. Sečteny jsou všechny okrsky.

Koalice SPOLU získala v letošních sněmovních volbách nejvíc hlasů. Lídr koalice Petr Fiala (ODS) sdělil, že obě demokratické koalice mají většinu, a tedy i šanci postavit většinovou vládu. „Toto je změna, my jsme změna, vy jste změna,“ sdělil ve volebním štábu Fiala, kterého na pódium volebního štábu doprovodili Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL). V sobotu večer SPOLU a koalice Pirátů se Starosty podepsaly memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu.

Skončil první den voleb do Poslanecké sněmovny. Hlasování začalo ve 14 hodin a volební místnosti se na noc zavřely ve 22 hodin. V sobotu ještě bude možné přijít k volbám od 8 do 14 hodin. První den se ve většině okrsků pohybovala účast mezi 20 a 40 procenty, zájem je větší než při předchozích sněmovních volbách. Hlasovat mohou všichni občané České republiky, kterým bude nejpozději v sobotu 18 let.

Ve středu již hlasovali první lidé v letošních sněmovních volbách. I když jejich řádný termín bude až v pátek a sobotu, uprostřed pracovního týdne mohli do 17 hodin přijet autem na speciální drive-in volební místa lidé, kteří jsou v izolaci kvůli nákaze covidem-19, případně mají nařízenou karanténu kvůli podezření, že se mohli touto nemocí nakazit. V celé republice bylo 82 drive-in stanovišť. Auta na ně přijížděla většinou jen zřídka, v některých krajích dorazily jen desítky lidí. Lidé v karanténě budou moci volit i doma, kam za nimi přijde komise s přenosnou schránkou. Musí si ji však objednat na své radnici, a to nejpozději do čtvrtečních 20 hodin.

Parlamentní volby v Rusku by i podle průzkumu nezávislého Analytického centra Jurije Levady vyhrála strana Jednotné Rusko. Podle jejího zjištění ale dalo vládní straně prezidenta Vladimíra Putina svůj hlas méně Rusů, než uvádějí oficiální výsledky. Nevládní analytické centrum, v Rusku označené za zahraničního agenta, chce svá zjištění zveřejnit příští týden. Česká televize je získala v předstihu.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Němci v neděli rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu a předvolební kampaň provázejí i některé dezinformace. Tvrdí třeba, že mohou volit jen očkovaní, což není pravda. Kromě toho útočí na některé strany či kandidáty. Statistický úřad, který bude zpracovávat výsledky voleb, zase čelil kybernetickému útoku.

Už před více než rokem sebevědomě prohlašoval, že chce být kancléřem. Tehdy, krátce po svém zvolení volebním lídrem sociálních demokratů, tím však budil spíše posměch. Olaf Scholz sice patří k oblíbeným politikům, SPD se ale v průzkumech dlouho krčila na třetím místě. Teprve v posledních měsících se i do jejích preferencí promítlo přesvědčení, že dokáže být kancléřem – respektive kancléřkou, jak hlásala jeho kampaň: Er kann Kanzlerin. Scholz v ní využil své pověsti seriózního kliďase a tvářil se jako přirozený nástupce Angely Merkelové. I tento pragmatismus ho teď může dovést do čela vlády, neboť SPD v průzkumech stále těsně vede.