Slovenské hnutí Progresívne Slovensko (PS) má tentokrát velkou šanci se v předčasných volbách dostat do Národní rady. Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova by mohlo dokonce hlasování vyhrát. PS je podle politologů na slovenské scéně výjimečné tím, že navzdory tomu, že nemá parlamentní zastoupení a často střídá lídry, přežívá a posiluje. Jestli ale svou mírnou a nekonfliktní kampaní osloví i voliče, jimž nejsou otázky menšin či životního prostředí blízké, se teprve ukáže.
Progresívne Slovensko přežilo neúspěchy a doufá, že porazí Fica
Progresívne Slovensko (PS) je poměrně mladé politické hnutí. Než bylo v roce 2017 oficiálně zaregistrováno, zhruba rok fungovalo jako občanské sdružení. Jeden z jeho zakladatelů, podnikatel v oblasti startupů Ivan Štefunko, tehdy o Progresívnem Slovensku hovořil jako o think-thanku, který si kladl za cíl přinášet vlastní analýzy a návrhy na politická řešení v různých oblastech.
„Chceme spojit progresivní lidi, kteří podobně smýšlejí,“ říkal tehdy Štefunko. O záměru občanského sdružení transformovat se do politické strany začala média psát v září 2016.
Impulsem pro registraci PS jako strany byly dle zakladatelů výsledky parlamentních voleb, ve kterých zvítězila strana Smer-SD, přičemž významného výsledku dosáhla také extremistická strana Kotleba – L'udová strana Naše Slovensko. To bylo pro PS údajně důkazem, že se Slovensko ubírá špatným směrem.
Podle slovenského politologa z Fakulty sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského v Bratislavě Pavla Hardoše je na PS zajímavé to, že hnutí nevzniklo jako projekt jedné charismatické osobnosti, na kterou se „nalepila“ politická strana. Naopak se podle něj PS od počátku profilovalo jako hnutí vícero osobností spojených liberálními a technokratickými ideami.
Úspěch s Čaputovou
V roce 2018 Progresívne Slovensko v obecních volbách samostatně získalo tři starosty a šestačtyřicet zastupitelů, v koalicích pak šest starostů a šestadevadesát zastupitelů. Úspěchem bylo obsazení postu primátora v Bratislavě, kterým se stal Matúš Vallo.
Od listopadu 2018 je jako jediný slovenský zástupce součástí evropské frakce liberálů ALDE. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2019 hnutí získalo dva mandáty.
Největší úspěch si hnutí připsalo v prezidentských volbách 2019. Postavilo vlastní kandidátku, spoluzakladatelku strany a svou tehdejší místopředsedkyni Zuzanu Čaputovou, která ve volbách zvítězila.
Naopak o rok později PS utrpělo ránu v parlamentních volbách. Kandidovalo společně se stranou SPOLU (nyní Demokrati) a k překonání hranice pro vstup do parlamentu jim tehdy chyběly jen čtyři setiny procenta hlasů. Jediným zástupcem PS v Národní radě je nyní poslanec Tomáš Valášek, který byl ale původně zvolený za centristickou stranu Za Ľudí.
„Myslím, že rozhodnutí jít do voleb v koalici se stranou SPOLU nebylo příliš šťastné,“ soudí politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov. Podle něj šlo PS tehdy hlavně do konfrontace s extremisty. „To voliči neocenili. Podle mě to byl – co se týče jejich východisek – správný přístup, extremismus byl nebezpečný. Ale když vstupujete do konfrontace s extremisty, potom část voličů může považovat za extremisty vás,“ prohlásil.
Důraz na otázky menšin a životního prostředí
Progresívne Slovensko je z evropského hlediska standardní sociálně liberální stranou, která podle Hardoše klade silný důraz na environmentální a menšinové otázky. V konkrétních politikách pak spoléhá zejména na technokratická, tedy odborná řešení, jak zní i její motto: „Jde to, normálně a odborně“.
Co se konkrétně otázek menšin týče, strana by si přála „budoucnost, ve které každý člověk může žít spokojený a naplněný život bez ohledu na svou národnost, etnicitu, náboženské vyznání, barvu pleti, vztahovou a sexuální orientaci či rodovou identitu“, jak píše ve svých programových prioritách. Podporuje zavedení manželství pro homosexuální páry, ratifikaci Istanbulské úmluvy či finanční osamostatnění církví.
V otázkách životního prostředí je hnutí například zastáncem snížení emisí skleníkových plynů Slovenska o šedesát procent (oproti roku 1990) do roku 2030 či posuzování všech zákonů a investic z hlediska vlivu na emise skleníkových plynů a adaptaci na změnu klimatu.
„Jsou také silně proevropskou stranou s jasným odhodláním pro euroatlantické spojenectví a pro podporu Ukrajiny proti ruské agresi,“ poznamenal Hardoš. To strana tvrdí i ve svých programových prioritách. Důležitá je podle PS podpora Ukrajiny nejen ve snaze získat zpět její okupované území, ale i ve snaze jejího začlenění do evropských struktur.
Navzdory názvu je PS spíše středové, míní politologové
Ačkoliv Progresívne Slovensko třeba v oblasti lidských práv dle Hardoše stojí na politickém spektru nalevo, v otázkách ekonomických se ale příliš neliší od podobných liberálních stran v Evropské unii. „Tam jsou mírně napravo, zejména svým důrazem na neoliberálně politické řešení upřednostňující individuální snahu a odpovědnost,“ míní politolog.
„To je na standardní politické pravolevé ose řadí někam do středu. V porovnání s českými Piráty jsou ekonomicky trochu více vpravo, ale nalevo od STAN,“ poznamenal Hardoš.
S tím souhlasí i Mesežnikov. „Myslím, že je to středová strana. Je to strana demokratická a dává přednost občanským principům,“ ujasnil. Podle něj tak PS není stranou levicovou, jak ji občas někteří označují, ačkoliv samotný název strany k takovým závěrům může svádět.
Lídr s českými kořeny
Současným předsedou PS je od května loňského roku pětatřicetiletý Michal Šimečka. Politickou zkušenost má zatím z Evropského parlamentu, kam byl zvolen v roce 2019. Od ledna 2022 je jakožto první Slovák v historii jeho místopředsedou.
Bakalářské studium absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze, poté odešel na Oxfordskou univerzitu. Patří tedy mezi Slováky, kteří své vysokoškolské vzdělání získali v zahraničí, což PS na webových stránkách zdůrazňuje.
Zaujmout může i politikova česká stopa v životopisu. Jeho dědečkem byl český filozof a disident Milan Šimečka a otcem česko-slovenský publicista a novinář Martin Milan Šimečka, který v letech 2006 až 2009 vedl český týdeník Respekt.
Toho si všímá i politolog Mesežnikov. „Osobnosti z PS nejvíce symbolizují generační změnu. Symbolismus je navíc osobní, protože lídr strany je synem Martina Milana Šimečky, který byl součástí revolučního hnutí během roku 1989. On se poté ve stranické politice angažoval, byl takovým intelektuálním pozorovatelem. Teď jeho syn jakoby přebírá žezlo občansko-demokratické části politického spektra,“ soudí.
Výjimečná schopnost přežít
Šimečka je celkem čtvrtým předsedou hnutí. Jako první v čele PS stanul Štefunko, v roce 2019 byl jeho nástupcem zvolen podnikatel Michal Truban, který rezignoval po nevydařených volbách do parlamentu v roce 2020. Nahradila jej Irena Bihariová, která se na ale na stranickém sněmu v roce 2022 rozhodla post neobhajovat.
Na Slovensku je takové střídání předsedů politických stran nezvyklé, na což upozorňují i oba politologové. Tím je podle nich strana svým způsobem výjimečná. „Není to strana jednoho lídra. Dokáže tak posílit i v případě odchodu šéfa strany. Tři odešli a strana je stále silná,“ okomentoval Mesežnikov.
„Střídání či výměna lídrů je problémem, na který obvykle jiné slovenské strany umírají. Většinou tak k tomu nedochází a nespokojení odcházejí zakládat nové projekty. Z PS ale zatím nikdo neodešel, spíše byli úspěšní v náboru dalších osobností z jiných stran,“ poznamenal Hardoš.
Podle něj ale strana zatím neprošla skutečnou zatěžkávací zkouškou vysoké parlamentní politiky, kde se teprve může ukázat, jak umí zvládat vnitřní diskusi, nesouhlas a tlaky při případném vládnutí.
Zkušenost PS s „přežitím“ je ale podle něj celkem výjimečná. „Dokázali vygenerovat silnou osobnost na prezidentský úřad, v koalici se stranou SPOLU vyhráli volby do EP v roce 2019, aby potom těsně neprošli do parlamentu. Výjimečné je PS ve slovenské politice tedy i tím, že přežili a přetrvali, protože obvykle je neúčast v parlamentu rozsudkem smrti,“ zhodnotil Hardoš.
Přesvědčit pravicové voliče
Progresívne Slovensko současnou kampaň před zářijovými parlamentními volbami zahájilo poměrně brzy. Postupuje v ní celkem umírněně a s důrazem na nekonfliknost. „Jde zřejmě o reakci na zkušenost s vládou Igora Matoviče, která se nesla ve znamení permanentních konfliktů a chaosu, stejně tak reakcí na únavu voličů z těchto konfliktů,“ myslí si Hardoš. Množství kampaňových krátkých videí PS na sociálních sítí se tak nese v duchu poukazování na výroky oponentů a pokojných reakcí na ně, podotkl politolog.
Z umírněnosti a nekonfliknosti kampaně ale dle Hardoše nelze vyvozovat, že se některým tématům kvůli obavám z opakování scénáře z roku 2020 vyhýbají. „Například práva LGBT+ lidí jsou opakovaně zdůrazňována jako důležitá, čelní představitelé se zúčastnili bratislavského Pride a tuto skutečnost komunikovali i na sociálních sítích,“ uvedl jako příklad.
Na to upozorňuje i Mesežnikov. „Nedá se říci, že by rezignovali na témata, která jsou pro ně profilující,“ podotkl. Na kontaktních akcích s občany podle něj určitě otevřeně hovoří o všech svých programových priotách. „Nicméně třeba na billboardech, na tom, co má celoplošný dosah, spíše reagují na reálné problémy – ale to neznamená, že se nedotýkají témat, která jsou pro ně důležitá.“
Pro další úspěch a růst budou dle Hardoše muset přesvědčit zejména pravicové voliče, pro které nejsou kulturní a environmentální témata až tak důležitá, že PS je schopným vyzyvatelem strany Smer-SD.
Není vyloučeno, že PS volby vyhraje, říká Mesežnikov
Dosavadní průzkumy dávají PS ve volbách poměrně velké šance. Mesežnikov si rostoucí podporu hnutí vysvětluje tím, že strana nikdy nebyla ve vládě. S tím souhlasí i Hardoš. „Jsou jednou z mála etablovaných značek, které nejsou ničím spojené s předešlou zdiskreditovanou vládou.“
Mesežnikov také připomíná, že část zklamaných voličů středopravých stran, se posunula právě k Progresívnemu Slovensku. „A elektorát těchto stran je stále rezervoárem pro PS,“ poznamenal.
„Pokud volič těchto stran získá pocit, že jejich hlas propadne, tak to raději hodí straně, která je jim buď nejbližší, nebo nejvíce akceptovatelná. A tou může být právě Progresívne Slovensko,“ doplnil.
Z tohoto důvodu se podle něj nedá úplně vyloučit, že Progresívne Slovensko parlamentní volby vyhraje. V takovém případě by ale mohlo mít těžké hledat koaliční partnery.
Hardoš také dodal, že velkou roli hraje i fakt, že Progresívne Slovensko je jedinou významnou politickou silou, která reprezentuje plnohodný liberalismus. K „nabalování“ dalších voličů přispívá podle něj také to, že se s rostoucími preferencemi stávají hlavním soupeřem Smeru-SD. „Chtějí podpořit někoho, kdo je schopný Smer porazit,“ uzavřel politolog.
