Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.
„Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších, od nynějška potenciálně, šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost,“ uvedla v úterý Čaputová, den před svými padesátými narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.
Nejvyšší politický úřad vykonává Čaputová jako první žena v historii země. Zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu bránící se Ukrajině, klade důraz na vládu práva. I ve funkci hlavy státu se spíše vyhýbá slovním přestřelkám se svými kritiky a v minulosti opakovaně zmiňovala heslo „slušnost není slabost“.
„Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se slušností se nedá uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat nejdůvěryhodnějším politikem,“ řekla Čaputová.
Podle prezidentky osud Slovenska nezávisí na jednom člověku; moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie kandidovali v různých volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i v prezidentské volbě. Neuvedla, zda se po skončení prezidentského mandátu nadále hodlá angažovat v politice.
Čaputová vzešla z nyní neparlamentního hnutí Progresívne Slovensko, které se v posledním volebním modelu agentury Ipsos dostalo na druhé místo v žebříčku popularity stran za vedoucí Smer-SD expremiéra Roberta Fica.
Prezidentka čelí útokům
Slovenská prezidentka dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Smer-SD, která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také od šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.
Šéf Smeru-SD a bývalý trojnásobný premiér Fico, s nímž se Čaputová rozchází nejen v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, dříve kromě jiného tvrdil, že prezidentka je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose.
Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Smeru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni.
„Fico velmi rychle pochopí, co chce jeho elektorát slyšet. Bude určitě opakovat, že odešla kvůli němu, že on je ten, kdo ji sestřelil,“ zamyslel se šéfredaktor webu Aktuality.sk Péter Bárdy nad tím, jestli rozhodnutí Čaputové někdejšímu premiérovi prospěje.
Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci přišel o křeslo ministra financí.
Čaputová: Kritici mě z politiky nevyštvali
Listu Sme nicméně Čaputová řekla, že není správná interpretace, že by ji její kritici vyštvali z politiky. „Už pátý rok s jeho (Ficovou) politikou poctivě zápasím. A tedy já nikam neodcházím, tomu by mohl i Robert Fico rozumět. Dokončím mandát, do kterého jsem byla zvolena. I v jeho posledním roce budu bránit všechny demokratické hodnoty a principy.“
Politika na Slovensku se podle ní změnila v osobní boj. „Snažím se ho zvládat, protože to je bohužel úděl politiků. Pokud však útoky směřují na rodinné příslušníky, je to velmi nefér, neboť oni nekandidovali. Považuji to za naprosto nepřípustné a devastující celou naši společnost. Ačkoli mé rozhodování bylo mnohem komplexnější a v mnohem hlubších vodách,“ řekla listu Sme.
Možní nástupci: Kubiš či Korčok
Sociolog Michal Vašečka podotkl, že Čaputová měla druhé období téměř jisté, neboť by podle výzkumů porazila kteréhokoliv z dosud diskutovaných vyzyvatelů. „Ve světě není úplně standardní, aby člověk, který má téměř jisté zvolení v takové významné ústavní funkci, do toho nešel,“ konstatoval sociolog z Bratislava Policy Institute.
Přední politické strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta a zaměřují se spíše na předčasné volby, které budou 30. září. Podle tisku kandidaturu na prezidenta zvažuje někdejší šéf diplomacie Ján Kubiš (Smer-SD).
Další exministr zahraničí Ivan Korčok (nestr.), který v této funkci skončil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Sloboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice, dříve zase řekl, že se o funkci prezidenta nebude ucházet, pokud bude kandidovat Čaputová. Právě Korčok má podle Vašečky největší šanci porazit kandidáty blízké stranám Smer-SD, Hlas-SD či nacionalistickému hnutí Republika.
Ani předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu Andrej Kiska se o znovuzvolení neucházel. V posledních parlamentních volbách v roce 2020 kandidoval jako lídr své strany Za ľudí, která se stala nejslabší parlamentní stranou. Mandát poslance Kiska nepřevzal a později oznámil odchod z politiky, což zdůvodnil zdravotními potížemi. Stranu Za ľudí pak postupně opustili téměř všichni poslanci, většina z nich přestoupila do klubu SaS.
Smíšené reakce
Slovenští politici přijali oznámení Čaputové rozdílně. Předseda úřednické vlády Ľudovít Ódor ocenil její působení, vděk jí vyjádřili i další politici včetně představitelů předchozí vlády premiéra Eduarda Hegera.
Naopak podle předsedy nejpopulárnější strany Smer-SD a expremiéra Fica se hlava státu k občanům Slovenska obrátila zády vždy, když ji nejvíce potřebovali.
Expremiér a šéf třetí nejpopulárnější strany Hlas – sociálna demokracia Peter Pellegrini uvedl, že Čaputová patrně nebyla připravena na tlak, který je spojen s prezidentským úřadem. Řekl, že s důvěrou lidí se nehazarduje. Vyjádřil zároveň očekávání, že občané nejen v předčasných zářijových parlamentních volbách, ale také v příštích prezidentských volbách budou zvažovat, zda zvolí kandidáty, kteří nemají s politikou zkušenosti.
Český prezident Petr Pavel rozhodnutí Čaputové chápe a respektuje. Mrzí ho však, neboť vnímají stejně význam svobody, spravedlnosti i prosazování slušnosti v politice. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Čaputová političkou s nezpochybnitelným prodemokratickým a prozápadním směřováním. Ve vyjádření, které poskytl Fialův mluvčí Václav Smolka, poděkoval Čaputové za výbornou spolupráci.
Kostolný: Čaputová vládla slušností
Rozhodnutí prezidentky neucházet se o znovuzvolení je podle šéfredaktora slovenského Denníku N Matúš Kostolný nezvyklé. „Politici takto dobrovolně bez vážného důvodu donucení nejsou zvyklí reagovat,“ řekl v Událostech, komentářích.
Kostolný si myslí, že odchod Čaputové z úřadu bude předčasný, zdůraznil ale, že ukázala, že slušností je možné vyhrát volby a být dobrou prezidentkou. Díky tomu se může sama rozhodnout odejít z úřadu, i když ji nikdo nevyhání.
