„Neměla bych dost sil.“ Čaputová se nebude ucházet o další prezidentský mandát

3 minuty
Události ČT: Čaputová nebude obhajovat post prezidentky
Zdroj: ČT24

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

„Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších, od nynějška potenciálně, šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost,“ uvedla v úterý Čaputová, den před svými padesátými narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.

Nejvyšší politický úřad vykonává Čaputová jako první žena v historii země. Zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu bránící se Ukrajině, klade důraz na vládu práva. I ve funkci hlavy státu se spíše vyhýbá slovním přestřelkám se svými kritiky a v minulosti opakovaně zmiňovala heslo „slušnost není slabost“.

„Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se slušností se nedá uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat nejdůvěryhodnějším politikem,“ řekla Čaputová.

Podle prezidentky osud Slovenska nezávisí na jednom člověku; moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie kandidovali v různých volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i v prezidentské volbě. Neuvedla, zda se po skončení prezidentského mandátu nadále hodlá angažovat v politice.

Čaputová vzešla z nyní neparlamentního hnutí Progresívne Slovensko, které se v posledním volebním modelu agentury Ipsos dostalo na druhé místo v žebříčku popularity stran za vedoucí Smer-SD expremiéra Roberta Fica.

13 minut
Vyjádření prezidentky Čaputové a komentář šéfredaktora Aktuality.sk Bárdyho
Zdroj: ČT24

Prezidentka čelí útokům

Slovenská prezidentka dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Smer-SD, která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také od šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.

Šéf Smeru-SD a bývalý trojnásobný premiér Fico, s nímž se Čaputová rozchází nejen v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, dříve kromě jiného tvrdil, že prezidentka je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose.

Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Smeru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni.

„Fico velmi rychle pochopí, co chce jeho elektorát slyšet. Bude určitě opakovat, že odešla kvůli němu, že on je ten, kdo ji sestřelil,“ zamyslel se šéfredaktor webu Aktuality.sk Péter Bárdy nad tím, jestli rozhodnutí Čaputové někdejšímu premiérovi prospěje. 

Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci přišel o křeslo ministra financí.

Čaputová: Kritici mě z politiky nevyštvali

Listu Sme nicméně Čaputová řekla, že není správná interpretace, že by ji její kritici vyštvali z politiky. „Už pátý rok s jeho (Ficovou) politikou poctivě zápasím. A tedy já nikam neodcházím, tomu by mohl i Robert Fico rozumět. Dokončím mandát, do kterého jsem byla zvolena. I v jeho posledním roce budu bránit všechny demokratické hodnoty a principy.“

Politika na Slovensku se podle ní změnila v osobní boj. „Snažím se ho zvládat, protože to je bohužel úděl politiků. Pokud však útoky směřují na rodinné příslušníky, je to velmi nefér, neboť oni nekandidovali. Považuji to za naprosto nepřípustné a devastující celou naši společnost. Ačkoli mé rozhodování bylo mnohem komplexnější a v mnohem hlubších vodách,“ řekla listu Sme.  

8 minut
Komentář sociologa Vašečky
Zdroj: ČT24

Možní nástupci: Kubiš či Korčok

Sociolog Michal Vašečka podotkl, že Čaputová měla druhé období téměř jisté, neboť by podle výzkumů porazila kteréhokoliv z dosud diskutovaných vyzyvatelů. „Ve světě není úplně standardní, aby člověk, který má téměř jisté zvolení v takové významné ústavní funkci, do toho nešel,“ konstatoval sociolog z Bratislava Policy Institute.

Přední politické strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta a zaměřují se spíše na předčasné volby, které budou 30. září. Podle tisku kandidaturu na prezidenta zvažuje někdejší šéf diplomacie Ján Kubiš (Smer-SD).

Další exministr zahraničí Ivan Korčok (nestr.), který v této funkci skončil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Sloboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice, dříve zase řekl, že se o funkci prezidenta nebude ucházet, pokud bude kandidovat Čaputová. Právě Korčok má podle Vašečky největší šanci porazit kandidáty blízké stranám Smer-SD, Hlas-SD či nacionalistickému hnutí Republika. 

Ani předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu Andrej Kiska se o znovuzvolení neucházel. V posledních parlamentních volbách v roce 2020 kandidoval jako lídr své strany Za ľudí, která se stala nejslabší parlamentní stranou. Mandát poslance Kiska nepřevzal a později oznámil odchod z politiky, což zdůvodnil zdravotními potížemi. Stranu Za ľudí pak postupně opustili téměř všichni poslanci, většina z nich přestoupila do klubu SaS.

Smíšené reakce

Slovenští politici přijali oznámení Čaputové rozdílně. Předseda úřednické vlády Ľudovít Ódor ocenil její působení, vděk jí vyjádřili i další politici včetně představitelů předchozí vlády premiéra Eduarda Hegera.

Naopak podle předsedy nejpopulárnější strany Smer-SD a expremiéra Fica se hlava státu k občanům Slovenska obrátila zády vždy, když ji nejvíce potřebovali.

Expremiér a šéf třetí nejpopulárnější strany Hlas – sociálna demokracia Peter Pellegrini uvedl, že Čaputová patrně nebyla připravena na tlak, který je spojen s prezidentským úřadem. Řekl, že s důvěrou lidí se nehazarduje. Vyjádřil zároveň očekávání, že občané nejen v předčasných zářijových parlamentních volbách, ale také v příštích prezidentských volbách budou zvažovat, zda zvolí kandidáty, kteří nemají s politikou zkušenosti.

Český prezident Petr Pavel rozhodnutí Čaputové chápe a respektuje. Mrzí ho však, neboť vnímají stejně význam svobody, spravedlnosti i prosazování slušnosti v politice. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Čaputová političkou s nezpochybnitelným prodemokratickým a prozápadním směřováním. Ve vyjádření, které poskytl Fialův mluvčí Václav Smolka, poděkoval Čaputové za výbornou spolupráci.

Kostolný: Čaputová vládla slušností

Rozhodnutí prezidentky neucházet se o znovuzvolení je podle šéfredaktora slovenského Denníku N Matúš Kostolný nezvyklé. „Politici takto dobrovolně bez vážného důvodu donucení nejsou zvyklí reagovat,“ řekl v Událostech, komentářích.

Kostolný si myslí, že odchod Čaputové z úřadu bude předčasný, zdůraznil ale, že ukázala, že slušností je možné vyhrát volby a být dobrou prezidentkou. Díky tomu se může sama rozhodnout odejít z úřadu, i když ji nikdo nevyhání. 

4 minuty
Události, komentáře: Čaputová už nebude kandidovat
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 9 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...