Srbským prezidentem se opět stal Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić v nedělních prezidentských volbách obhájil funkci ziskem 58,6 procenta hlasů. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb po sečtení více než 96 procent hlasů. Vučičovo vítězství přivítal i ruský prezident Vladimir Putin. V souběžných parlamentních volbách získala Vučičova Srbská pokroková strana (SNS) zhruba 43 procent hlasů.

Svému srbskému protějšku pogratuloval také prezident Miloš Zeman. V gratulačním telegramu uvedl, že je dlouholetým příznivcem členství Srbska v Evropské unii a že nadcházející předsednictví České republiky v radě EU bude vynikající příležitostí pro další přiblížení země na cestě do bloku.

„Rád vzpomínám na Vaši poslední návštěvu v Praze v květnu loňského roku, která potvrdila vynikající kvalitu vzájemných vztahů. V této souvislosti mohu upřímně říct, že můj vztah se Srbskem byl vždy ovlivněn primárně mým srdcem, a nikoliv rozumem. Velmi mě tak těší nejen intenzivní spolupráce na občanské či kulturní úrovni, ale zejména rostoucí obchodní výměna mezi našimi zeměmi a zvýšený zájem českých firem o investice v Srbsku,“ uvedl Zeman.

Průběžné výsledky

Opoziční prezidentský kandidát, bývalý náčelník generálního štábu Zdravko Ponoš, dostal přes 18 procent hlasů a jeho koalice Sjednoceni pro vítězství Srbska si v parlamentních volbách připsala kolem 13,6 procenta hlasů.

Vučičova strana získala podle předběžných údajů volební komise 120 mandátů, což nestačí na většinu v parlamentu s 250 členy. Opřít se ale zřejmě bude moci o dlouhodobého partnera, Socialistickou strana Srbska, jejíž volební blok získal 11,5 procenta hlasů a přes 30 mandátů. V předchozím volebním období měla SNS v parlamentu rozsáhlou většinu. To bylo mimo jiné výsledkem rozhodnutí opozice bojkotovat volby.

Vučičovi v pondělí pogratuloval k vítězství i ruský prezident Vladimir Putin. Volební výsledky podle něj ukazují rozsáhlou podporu voličů politice dosavadní srbské hlavy státu, která se podle Putina snaží řešit sociální a ekonomické problémy a vést nezávislou zahraniční politiku. „Domnívám se, že vaše kroky v čele státu budou i nadále směřovat k podpoře posílení strategického partnerství, které existuje mezi našimi zeměmi,“ napsal Putin Vučičovi.

Vučić a jeho vláda postupovali v souvislosti s válkou na Ukrajině opatrně. Bělehrad odsoudil ruskou invazi, nepřidal se ale k západním sankcím. V neděli se konaly také komunální volby a o starostovi se hlasovalo i v hlavním městě. V Bělehradě jsou předběžné výsledky zatím velmi těsné, naději na úspěch má ale opozice.

Podle agentury AP opozice a nezávislí pozorovatelé poukázali na volební nesrovnalosti a incidenty, včetně těch násilného charakteru. Vláda ale tuto kritiku odmítá.

Vučić je určující osobou srbské politické scény v posledních letech, ve svých rukou za tu dobu soustředil téměř veškeré mocenské páky v zemi. Při svém prvním zvolení v roce 2017 získal hned v prvním kole pětapadesát procent hlasů. Ve volbách do Skupštiny z roku 2020, které většina opozice bojkotovala, získala SNS bezmála jednašedesát procent hlasů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 37 mminutami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 1 hhodinou

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.