Maďarské parlamentní volby staví zemi na rozhodující křižovatku. Poměr sil favoritů je velmi těsný. Podle jednoho z posledních průzkumů měl Fidesz, strana konzervativního premiéra Viktora Orbána, jen dvoubodový náskok před opoziční koalicí šesti stran Společně pro Maďarsko. Velkým tématem voleb je válka na Ukrajině a Orbánovy vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina, zároveň se ale koná i referendum o LGBT otázkách, které má k volbám přilákat více konzervativních voličů Fideszu.
Z průzkumů veřejného mínění před volbami se zdá, že Fidesz volby pravděpodobně vyhraje, může ale přijít o dvoutřetinovou většinu v parlamentu, díky které strana prosadila většinu zákonů, které hluboce změnily maďarský politický život a společnost.
Podle průzkumu agentury Závecz by pro konzervativní vládní stranu hlasovalo 41 procent voličů a pro opozici vedenou Péterem Márkim-Zayem 39 procent. Jiný průzkum agentury Bloomberg ale Fideszi předpověděl 50procentní zisk a uskupení Společně pro Maďarsko pouhých 40 procent.
Faktor Ukrajina
Nejviditelnějším tématem kampaně se stala ruská invaze na Ukrajinu. Maďarská opozice se pokusila využít toho, že Viktor Orbán udržoval dobré vztahy s Ruskem. „Málokterý evropský státník se setkával dvakrát do roka s Putinem,“ připomíná hungarista Evžen Gál z katedry středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Připomíná přitom, že historicky se Orbán, jako jedna z hlavních postav antikomunistického převratu v roce 1989, prezentoval velmi protirusky: „Heslo Fideszu bylo v roce 1989 a v následných volbách 'Rusáci domů'.“
Dnes ovšem totéž heslo vyvolává u voličů Fideszu nevoli. „Před nedávnem jeden ze spoluzakladatelů Fideszu, Zsolt Németh, napsal na Facebook příspěvek, kde citoval toto staré heslo. Bylo mu ale vyčítáno, že je zrádce a podobně,“ říká Gál. Podle něj šlo o pokus sondovat, zda může před volbami Fidesz otočit. „Podle některých politologů bude Orbánovým úkolem, pokud vyhraje volby, dostat své voliče opět do protiruské pozice,“ dodává Gál.
Od Viktora Orbána se v poslední době kvůli jeho vztahům s Vladimirem Putinem a neochotě podpořit evropský postup vůči Rusku odvrátili jeho někdejší konzervativní spojenci jak ze západní, tak i východní Evropy. O ochlazení vztahů v Evropě svědčí také tento týden zrušené setkání ministrů obrany zemí Visegrádské skupiny poté, co se kvůli přístupu Budapešti k Ukrajině odhlásili ministři z Česka a Polska.
Orbán štěpí společný postup evropských zemí například tím, že odmítl rozšíření protiruských sankcí Evropské unie na dovoz energií a Maďarsko také nepovolilo převoz zbraní na Ukrajinu přes své území.
Opoziční blok Společně pro Maďarsko vedený Péterem Márkim-Zayem se tak pokusil vnímání Orbána jako Putinova spojence využít v útoku na Fidezs, stejně jako historické zkušenosti Maďarska s ruskou agresí. Marki-Zay například ve svém vystoupení na shromáždění v jihomaďarské Pécsi prohlásil, že v roce 1956 při protisovětském povstání bylo Maďarsko ve stejné situaci jako Ukrajina a „čekalo na pomoc“.
Orbán jako mírotvorce nepůsobí důvěryhodně
Válku se ale ve své kampani snaží využít také Viktor Orbán, i když zprvu působil zaskočeně. „On až do dnešního dne nikde veřejně nevyslovil jméno Putina, na to upozornilo hodně lidí, vůbec o něm nemluví,“ připomíná hungarista Gál.
Viktor Orbán se snaží opozici očernit jako „proválečnou“ zejména kvůli televizní debatě, ve které se Marki-Zay nechal slyšet, že by byl pro posílání zbraní ukrajinské armádě a v případě toho, že by se do konfliktu zapojilo NATO, také pro vyslání maďarských vojáků.
Svůj Fidesz vykresluje Orbán jako stranu míru a stability. Snaží se také vzbudit dojem, že díky jeho působení se nebudou zvyšovat ceny energií. Maďarsko totiž odebírá většinu své spotřeby zemního plynu z Ruska a loni na podzim s ním uzavřelo novou dlouhodobou smlouvu o dodávkách této suroviny.
Podle maďarského novináře a spisovatele Renátó Fehéra je tento postoj pro voliče Fidészu nezvyklý. „Taktika Orbána byla vždycky boj. Boj proti Bruselu, boj proti migraci, proti LGBTQ+ komunitě. Teď musí změnit taktiku. Tvrdí, že potřebujeme mír, potřebujeme údajně takzvaný strategický klid proti válce na Ukrajině. Nejsem si ale jistý, jestli tato nová taktika může fungovat. Bojovník Orbán nemůže být mírotvorce, protože voliči Fideszu jsou vždy hnáni do nějakého boje proti někomu,“ podotýká spisovatel.
Opozice vsadila na téma korupce
Fehér ale upozorňuje na to, že opozice je ve špatném postavení také kvůli nastavení poměrně nepřehledného maďarského volebního systému, který zvýhodňuje silnější strany. „Maďarský volební systém vyhovuje Fideszu, který si ho sám vytvořil, takže výsledky předvolebních průzkumů nejsou příliš relevantní,“ říká Fehér.
Také hungarista Gál upozorňuje, že díky maďarskému volebnímu systému by opozice, složená ze šesti stran, potřebovala minimálně několikaprocentní náskok.
Podle spisovatele Fehéra je nyní nejdůležitějším tématem opozice korupce a klientelismus v Maďarsku. „Opozice se snaží mluvit o korupci Fideszu a Orbánovy rodiny. Terčem jsou nejen Orbánovi přátelé a maďarští oligarchové, ale třeba i Orbánův zeť, Orbánův otec. Ti všichni v posledních letech obrovsky zbohatli,“ připomíná.
Problémem pro maďarské voliče ale může být také fakt, že šest stran opozice tvoří poněkud nesourodou koalici. Zahnuje demokraty, socialisty, liberály, zelené, ale také nacionalistickou stranu Jobbik, které byl v minulosti vyčítán příklon k ultrapravici. Lídr opozičního bloku Péter Márki-Zay je ovšem konzervativec, což ztížilo Orbánovi útoky na opoziční blok jako na „levicové hnutí“.
Vliv na rozhodování voličů mají také maďarská média. Zejména ta státní jsou pod silným vlivem linie strany Fidesz. Komentátoři připomínají, že se v posledních týdnech stává, že přímo opakují narativy ruské propagandy. To potvrzuje také Evžen Gál: „Válka se navíc ani v televizi neobjevuje tak často jako u nás, a tak mají lidé v Maďarsku pocit, že je jim více vzdálená než u nás. V Madarsku ani nejsou zakázané proruské dezinformační servery, které píší o tom, že konflikt začali Ukrajinci, za válku mohou USA a podobně.“
„Státní média jsou kontrolována Fideszem a tyto mediální kanály stále šíří proruskou propagandu od Russia Today a Sputniku,“ dodává Fehér.
Referendum o LGBT otázkách může přitáhnout voliče
Tématem, které před vypuknutím války na Ukrajině mělo hrát v maďarských volbách prim, byly sexuální menšiny. Viktor Orbán se totiž rozhodl spojit parlamentní volby s referendem o LGBT otázkách, což je téma, kterým se dlouhodobě snaží zaujmout konzervativní voliče hlavně na venkově.
Načasování a vyznění referenda přitom kritizují mezinárodní lidskoprávní organizace. Žaneta Sladká z organizace Amnesty International připomíná, že vyhlášení referenda zapadá do dlouhodobé strategie útoků na sexuální menšiny v Maďarsku: „Už před časem Viktor Orbán vyhlásil projekt takzvané Nové kulturní éry, který má za účel podporovat tradiční rodinu a křesťanskou kulturu, ale ve skutečnosti šíří homofobii a transfobii. Hon na LGBT komunitu se mu vyplácí, protože část jeho elektorátu na to slyší. Toto téma využívá k lákání voličů i v těchto parlamentních volbách.“
Podle Sladké je problematické nejen to, že se Orbán snaží využít v podstatě legitimního demokratického mechanismu referenda hlavně k získání volebních hlasů, ale hlavně to, že otázky v referendu jsou manipulativně položené. Jedna z nich například zní: „Podporujete neomezené vystavování nezletilých sexuálně explicitnímu mediálnímu obsahu, který může ovlivnit jejich vývoj?“
„Pokud toto referendum bude úspěšné, tak posílí právní diskriminaci LGBT komunity a znemožní mladým lidem přístup k důležitým informacím o sexuálním zdraví a sexuálních právech. Je to také nástoj k legitimizaci zákona o LGBT propagandě, který byl přijat v roce 2021 a spustil vlnu mezinárodní kritiky,“ říká Sladká a připomíná, že v reakci na tento zákon Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin.
Výsledek voleb tedy může výrazně ovlivnit další směřování Maďarska. Podle liberální opozice vítězství Fideszu může prohloubit izolaci Maďarska v Evropě. Toho se obává také Renátó Fehér. „Myslím, že nová středně-východní Evropa byla zrozena v těchto dnech v bunkru v Kyjevě, když se premiéři Fiala, Morawiecki a Janša setkali s prezidentem Zelenským a po Viktorovi Orbánovi ani vidu ani slechu,“ uzavírá s odkazem na cestu předsedů vlád Česka, Polska a Slovinska do ostřelované ukrajinské metropole.
