Ruští hackeři napadli maďarskou diplomacii, roky mají přístup i k citlivým informacím, tvrdí investigativci

Hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU se úspěšně nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU. Píše o tom maďarský investigativní web Direkt36. Podle něj vláda útok odhalila až po několika letech. Ani poté však pracovníky ministerstva nevarovala, ani o napadení neinformovala západní spojence či veřejnost. Na hrozbu své zahraniční kolegy upozornila jen maďarská kontrarozvědka.

Investigativní web se odvolává mimo jiné na zdroje obeznámené s konkrétními případy – bývalé pracovníky maďarských vládních úřadů či zástupce zpravodajské a bezpečnostní komunity.

Podle nich podnikají ruští hackeři v uplynulé dekádě opakovaně úspěšné útoky na maďarské vládní úřady včetně ministerstva zahraničí. V případě maďarské diplomacie byly napadeny všechny počítače v budapešťském sídle úřadu a také na dalších více než 150 místech po světě, která spadají pod více než devadesát zahraničních misí.

Hackerům se podařilo prolomit také šifrované zprávy v systému, v kterém se vyměňují i informace podléhající utajení podle dvou nižších stupňů „vyhrazené“ a „důvěrné“ včetně citlivých dokumentů NATO a EU. Direkt36 nemá žádné zprávy o tom, že by se útok dotkl i informací klasifikovaných jako „tajné“ či „přísně tajné“.

Vládní počítače byly podle zdrojů webu napadeny už před několika lety, odhalit útok se ale podařilo relativně nedávno. Pokračoval ještě minimálně letos v lednu a částečně také po začátku ruské invaze na Ukrajinu, píše Direkt36.

Szijjártó si odjel pro vyznamenání do Moskvy

Vedení ministerstva zahraničí včetně šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa bylo o ruské aktivitě informováno minimálně před šesti měsíci, nevarovalo ale své pracovníky, že jejich počítače byly napadeny. Pouze je počínaje podzimem 2021 ve zvýšené míře upozorňovalo na možná bezpečnostní rizika v souvislosti s používáním některých zařízení či programů.

Szijjártó hrozbu v prosinci zatajil i parlamentnímu výboru pro národní bezpečnost, kterému sice oznámil, že jsou činěna opatření pro posílení vnitřní bezpečnosti diplomacie, neřekl ale, že to souvisí s kyberútoky. Den před koncem roku pak odjel do Moskvy převzít ruské státní vyznamenání.

Několik diplomatů EU a NATO podle Direct36 letos v únoru uvedlo, že neobdrželi žádné informace od maďarského ministerstva zahraničí o tom, že by k ruskému útoku došlo, jeho závažnosti či zda se dotkl dokumentů obou organizací.

Pouze maďarská kontrarozvědka své zahraniční kolegy o ruské aktivitě loni na podzim informovala, a to na neformálním posezení v rámci konference takzvaného Bernského klubu, fóra pro výměnu informací mezi zástupci evropských zpravodajských služeb.

Česko o podobném útoku informovalo

Rusko používalo napadené maďarské počítače k útokům na další státy NATO včetně USA před prezidentskými volbami v roce 2016, píše Direkt36 a připomíná, že Moskva v posledních letech podniká útoky i vůči dalším evropským zemím. V roce 2016 se například dostala k obsahu e-mailových schránek nejméně sto padesáti pracovníků českého ministerstva zahraničí. Česká diplomacie ale na rozdíl od Maďarska útok zveřejnila.

Direkt36 podotýká, že zejména po roce 2014, kdy se Budapešť dohodla s ruským Rosatomem na dostavbě jaderné elektrárny Paks2, Maďarsko kybernetickou bezpečnost zanedbávalo. Připomněl také, jak Maďarsko nakládá s odhalenými ruskými špiony – místo veřejného oznámení o vyhoštění, jako to činí jiné západní země, Budapešť zpravidla dotyčného jen v tichosti pošle zpět do Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Izrael obnoví boje v Gaze, nepropustí-li Hamás v sobotu rukojmí

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že současné příměří v Pásmu Gazy skončí a Izrael obnoví intenzivní boje až do úplné porážky teroristického hnutí Hamás, pokud hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelská rukojmí. Nespecifikoval přitom, kolik rukojmí Izrael žádá či zda musí Hamás propustit všechny, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Hnutí reagovalo prohlášením, že je dohodě o příměří stále zavázáno.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V případě jednání nabídneme výměnu území s Ruskem, řekl Zelenskyj

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Kyjev a Moskvu k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Rusku výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. Trump naznačil, že Ukrajina by v budoucnu mohla být ruská, záleží podle něj na tom, zda Kyjev dospěje k dohodě.
včeraAktualizovánovčera v 22:04

USA a Británie odmítly v Paříži deklaraci o AI

Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence (AI) v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). Na summitu v Paříži to oznámila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti. Na šest desítek zemí včetně Česka podepsalo na summitu deklaraci o AI. USA a Velká Británie ale chybí.
včeraAktualizovánovčera v 21:30

Jaltská konference předznamenala posun Československa do sovětské sféry vlivu

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.
včera v 20:32

Rusko propustilo vězněného Američana Fogela

Rusko propustilo z vězení Američana Marca Fogela, kterého ruský soud v roce 2021 uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na čtrnáct let, informují světové agentury s odvoláním na Bílý dům.
včeraAktualizovánovčera v 20:31

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, jejichž uvalení oznámil americký prezident Donald Trump.
včera v 20:28

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Trumpova administrativa zasáhla do financování medicínského výzkumu

Americké univerzity a další výzkumné instituce dostanou nižší granty na biomedicínský výzkum. Podle dotčených institucí to omezí jejich schopnost plnit jejich roli, administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak věří, že se tím stane systém efektivnějším. V související žalobě ze strany dvou desítek států vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla částečně zablokoval.
včera v 18:19
Načítání...