Německá média: Hackerský útok na vládní síť byl širší, cílil třeba i na Ukrajinu a Pobaltí

Hackerský útok na německou vládní síť byl zřejmě součástí celosvětové akce. Směřoval také do Skandinávie, Jižní Ameriky nebo postsovětských zemí, uvedly německé rozhlasové a televizní stanice NDR, WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Kolik států bylo celkem zasaženo, zatím není jasné.

Akce hackerů, z níž spolkové úřady podezřívají ruskou skupinu Snake (had), zasáhla v Německu vládní síť a dotkla se především ministerstva zahraničí. Zdejší ministerstvo vnitra sdělilo, že se útok podařilo izolovat a dostat pod kontrolu. Členové výboru Spolkového sněmu pro kontrolu tajných služeb ale ve čtvrtek uvedli, že útok stále pokračuje.

Hackerům se zřejmě podařilo škodlivý program do jednoho z počítačů na síti dostat už koncem roku 2016, a to skrze počítač jedné spolkové vysoké školy. V březnu loňského roku pak pronikli i do počítače na ministerstvu zahraničí. Software ale zůstal neaktivní až do letošního 15. ledna, kdy jím bylo zasaženo 17 počítačů v Německu.

Spolkové úřady nechaly útok pokračovat, i když ho odhalily, aby se dozvěděly více o tom, jak si hackeři počínají a co je jejich cílem. Těm se údajně podařilo zkopírovat malý počet dokumentů, z nichž se některé týkaly Ruska a východní Evropy.

Z východní Evropy jsou podle všeho také některé země, kterých se útok týká. Má mezi nimi být Ukrajina nebo pobaltské země. Jaké přesně, ale zatím není s výjimkou Ukrajiny jasné.

Rusko účast na útocích popřelo

Kreml jakoukoli účast na útocích proti síti německé vlády popřel. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov poznamenal, že jakmile se informace o akcích hackerů objeví, je vždy bez důkazů obviňována Moskva. „S politováním zjišťujeme, že veškeré hackerské útoky ve světě jsou spojovány s Ruskem. Nikdy se ale neobjeví hmatatelné důkazy,“ řekl Peskov.

Na akce ruských hackerů upozorňuje hlavně Washington. Podle amerických tajných služeb se ruští útočníci s podporou tajných služeb pokusili ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016. Podezření prošetřuje zvláštní skupina FBI a tři výbory amerického Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...