Německá média: Hackerský útok na vládní síť byl širší, cílil třeba i na Ukrajinu a Pobaltí

Hackerský útok na německou vládní síť byl zřejmě součástí celosvětové akce. Směřoval také do Skandinávie, Jižní Ameriky nebo postsovětských zemí, uvedly německé rozhlasové a televizní stanice NDR, WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Kolik států bylo celkem zasaženo, zatím není jasné.

Akce hackerů, z níž spolkové úřady podezřívají ruskou skupinu Snake (had), zasáhla v Německu vládní síť a dotkla se především ministerstva zahraničí. Zdejší ministerstvo vnitra sdělilo, že se útok podařilo izolovat a dostat pod kontrolu. Členové výboru Spolkového sněmu pro kontrolu tajných služeb ale ve čtvrtek uvedli, že útok stále pokračuje.

Hackerům se zřejmě podařilo škodlivý program do jednoho z počítačů na síti dostat už koncem roku 2016, a to skrze počítač jedné spolkové vysoké školy. V březnu loňského roku pak pronikli i do počítače na ministerstvu zahraničí. Software ale zůstal neaktivní až do letošního 15. ledna, kdy jím bylo zasaženo 17 počítačů v Německu.

Spolkové úřady nechaly útok pokračovat, i když ho odhalily, aby se dozvěděly více o tom, jak si hackeři počínají a co je jejich cílem. Těm se údajně podařilo zkopírovat malý počet dokumentů, z nichž se některé týkaly Ruska a východní Evropy.

Z východní Evropy jsou podle všeho také některé země, kterých se útok týká. Má mezi nimi být Ukrajina nebo pobaltské země. Jaké přesně, ale zatím není s výjimkou Ukrajiny jasné.

Rusko účast na útocích popřelo

Kreml jakoukoli účast na útocích proti síti německé vlády popřel. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov poznamenal, že jakmile se informace o akcích hackerů objeví, je vždy bez důkazů obviňována Moskva. „S politováním zjišťujeme, že veškeré hackerské útoky ve světě jsou spojovány s Ruskem. Nikdy se ale neobjeví hmatatelné důkazy,“ řekl Peskov.

Na akce ruských hackerů upozorňuje hlavně Washington. Podle amerických tajných služeb se ruští útočníci s podporou tajných služeb pokusili ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016. Podezření prošetřuje zvláštní skupina FBI a tři výbory amerického Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 59 mminutami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 2 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 3 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 10 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...