Macron ztratil většinu v parlamentu, Le Penová slaví historický úspěch

Nahrávám video

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona sice vyhrála volby do Národního shromáždění, v 577členné dolní komoře parlamentu už ale nebude mít většinu. Historický úspěch zaznamenalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, které oproti předchozímu volebnímu období téměř zdesetinásobilo počet mandátů. Macronova koalice chce vyjednávat o většinové podpoře, levice hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Macronova koalice Spolu získala v Národním shromáždění 245 křesel, vyplývá z výsledků parlamentních voleb, které zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba sto křesel. 

Prezident tak bude při schvalování zákonů muset shánět hlasy mimo svůj politický tábor. Podle Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami.

Druhé místo podle údajů ministerstva ve volbách obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luce Mélenchona, která získala 131 křesel. K uskupení se ale zřejmě připojí alespoň část z 22 jiných levicových poslanců a také několik zástupců regionálních stran. 

Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na sestavení poslaneckého klubu či k podání návrhu na vyjádření nedůvěry vládě.

„Před pěti lety mělo Národní sdružení jen devět poslanců,“ připomněl zpravodaj ČT Jan Šmíd. „Lze se samozřejmě jen domnívat, co to může znamenat pro příští prezidentské volby, protože to je vůbec poprvé, kdy francouzští voliči volili na lokální úrovni ve větší míře členy Národního sdružení.“

Předseda republikánů: Zůstaneme v opozici

Na čtvrtém místě se umístila aliance pravicových Republikánů s centristickou stranou UDI, která může počítat s minimálně 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku.

„Pokud budou všichni hlasovat s koalicí prezidenta Macrona, tak v tomto případě může mít Macron většinu. Je tady však jedno velké ‚ale‘ – předseda republikánů Christian Jacob prohlásil, že strana zůstane v opozici,“ dodal zpravodaj ČT Šmíd. Jiní představitelé strany se ale vyjadřovali k dohodě s vládními silami vstřícně.

Koalice Spolu v druhém kole obdržela zhruba osm milionů hlasů, NUPES pak 6,6 milionu hlasů. Třetí Národní sdružení dostalo 3,6 milionu hlasů. 

Nahrávám video

Od uzavření volebních místností se Macron veřejně nevyjádřil. Prezident během úterý a středy v Elysejském paláci přijme představitele všech uskupení, která chtějí sestavit poslanecký klub. Pro ten je potřeba nejméně patnáct zákonodárců. Podle zdrojů francouzských médií je cílem setkání mezi čtyřma očima „dialog, výměna názorů ve jménu vyšších zájmů národa a nalezení řešení uspokojivého pro Francouze“.

Mélenchon chce jeden poslanecký klub

Mélenchon v pondělí vyzval k vytvoření jednoho levicového poslaneckého klubu v Národním shromáždění. Pokud by se NUPES rozdělila, její nejsilnější člen, Mélenchonova LFI, by měla klub o 66 poslancích a propadla by se na třetí pozici za RN. Le Penová by se tak místo Mélenchona stala mluvčí nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu.

Mélenchonův návrh ihned odmítla vedení všech tří uskupení, která vedle LFI tvoří NUPES, tedy Socialistická strana, Komunistická strana Francie a Evropská ekologie – Zelení (EELV).

Otazník visí také nad další kariérou samotného Mélenchona. V prezidentských volbách skončil v dubnu s 22 procenty třetí a v obvodu Bouches-du-Rhône, kde byl zvolen v roce 2017, se rozhodl mandát neobhajovat. Během celé kampaně prohlašoval, že by se měl stát premiérem. K tomu se ale podle médií také neschyluje, a tak je krajně levicový politický matador bez volené funkce. Sám ale v pondělí prohlásil, že z politického života neodchází a „boj nekončí“. 

Tři ministryně ve vládě končí

Vládu však nyní čeká částečná personální obměna. Ve volbách totiž neuspěly tři ministryně, které podle ústavního zvyku podají demisi. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších dvanáct členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.

Z Macronova tábora neuspěli také předseda Národního shromáždění Richard Ferrand či šéf poslaneckého klubu Christophe Castaner.

Nahrávám video

Každou porážku současného člena vlády přijali příznivci Mélenchona s obrovským nadšením.

„Jsem hlavně spokojený s tím, že vládní koalice nemá většinu. Bude pro ni velmi složité vládnout při pohledu na strany, které jsou v parlamentu zastoupeny,“ uvedl pro ČT například obyvatel Montmartru Frank.

„Nejdůležitějším tématem pro nás je ekologie, máme jen tři roky na to něco změnit. Potřebujeme vládu, která pro životní prostředí opravdu něco udělá. Ne jako Macron,“ dodala zase levicová aktivistka Isabelle.

Vláda chce vyjednávat o většině

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. „Chceme naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy,“ prohlásila.

Koaliční vlády jsou však ve francouzské politice v posledních desetiletích cizorodým prvkem. Pátá republika a poloprezidentský systém se zrodily za účelem omezit předchozí styl koaličního vládnutí, který byl typický pro čtvrtou republiku a generoval křehké vlády.

Levice plánuje hlasování o nedůvěře

Prezident Macron také může nechat ve funkci stávající vládu a doufat, že se proti ní nevytvoří většina, která by ji odvolala. V takovém případě by si kabinet musel vyjednávat pokaždé podporu u opozičních poslanců.

Tato situace nebyla ani za páté republiky zcela nezvyklá. Na konci 80. let za mandátu prezidenta Françoise Mitterranda takto vládly socialistické kabinety, které se střídavě opíraly o hlasy komunistů a středových stran.

Levicový blok NUPES už nicméně avizoval, že podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Borneové. Vláda, kterou prezident Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července. 

Pro vyjádření nedůvěry je nutný souhlas většiny členů Národního shromáždění, to znamená 289 hlasů. NUPES, která může společně s nezávislými poslanci za levici počítat se 140 až 150 hlasy, tak pro úspěch svého návrhu musí najít podporu prakticky všech budoucích parlamentních klubů mimo prezidentský blok.

Mluvčí vlády Olivia Grégoireová uvedla, že nevidí důvod ke změně na premiérském postu, když předsedkyně vlády Borneová ve volbách obhájila poslanecký mandát.

Rozpuštění komory nyní nehrozí

Nejvíce se příznivci Macrona obávají ochromení parlamentu. Již v neděli večer premiérka Borneová mluvila o „neobvyklé situaci“, další členové koalice ale volí podstatně peprnější výrazy. „Bude to peklo,“ řekl jeden z nich deníku Le Monde.

Pokud by sněmovna byla opravdu ochromena, prezident ji může rozpustit. Udělat to Macron může prakticky kdykoliv, média ale mluví o tom, že by ke kroku pravděpodobně nepřistoupil dříve než za rok. „V tuto chvíli ne,“ odpověděla v rádiu France Inter na otázku k rozpuštění dolní parlamentní komory mluvčí vlády Grégoireová.

Politologové také poukazují na případy z minulosti, kdy se rozpuštění Národního shromáždění obrátilo proti prezidentovi a v nové sestavě získala převahu opozice.

Představitelé NUPES opakovaně vyjádřili přesvědčení, že nová situace může posílit roli Národního shromáždění, které v situaci, kdy má prezident i parlamentní většinu, funguje jako potvrzovatel rozhodnutí hlavy státu a jeho vlády. Nyní prezident, kterému je často vyčítána arogance a neschopnost vnímat názory jiných lidí, bude muset přistoupit na podstatně konsenzuálnější druh vládnutí. Podle komentátorů tak bude muset projevit vlastnosti, ve kterých dosud příliš nevynikal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Jeruzalém se k incidentu zatím nevyjádřil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 42 mminutami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 4 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 6 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 13 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami
Načítání...