Je to jedna z nejhůř zkoušených zemí poslední doby, která se topí v hluboké hospodářské krizi. V neděli se v Libanonu konají parlamentní volby, první po ekonomickém kolapsu v roce 2019 a po mohutné explozi v hlavním městě Bejrútu, při které zemřelo 215 lidí. I proto se předpokládá, že šanci na úspěch má opozice i radikální hnutí Hizballáh.
Právník Firas Hamdan si potřásá rukou s desítkami lidí a plamenně promlouvá na předvolebním mítinku. Ve své kanceláři denně přijímá nespokojené lidi. Za poslední tři roky jejich počet prudce vzrostl. A stejně jako Hamdan viní z nepříznivé situace libanonské elity.
„Je to střet mezi jedním procentem bankéřů, finančníků, politiků, příslušníků bezpečnostních složek a soudců a 99 procenty lidí, kteří jsou oběťmi této společnosti,“ tvrdí právník a opoziční kandidát Hamdan.
Jednou z obětí je i samotný Hamdan. V roce 2020 se účastnil protivládních protestů poté, co obrovský výbuch zdevastoval přístav v Bejrútu. Demonstranti byli přesvědčeni o tom, že vláda o nebezpečí věděla a nic nedělala. Při protestech narazili na tvrdou reakci policie. Hamdan dostal zásah, který ho téměř připravil o život. „Kulka mě zranila přímo na srdci. Chirurgové mě museli otevřít, aby zastavili krvácení. Ta kulka tam pořád je, nedokázali ji odstranit,“ sděluje.
Výhody pro zavedené strany
Navíc se stal i obětí hospodářské krize. Stejně jako spoustě dalších Libanonců mu banky zmrazily přístup k úsporám. Přesto není jisté, že nové tváře, jako je on, čeká výrazný průlom ve volbách do parlamentu. Volební systém je podle analytiků šitý na míru stranám zavedeným.
„Způsob, jakým se počítají procenta, všechny detaily stávajícího volebního zákona vytvářejí nespravedlivá pravidla hry pro rodící se politické strany,“ tvrdí ředitelka Carnegie Middle East Centre Maha Yahya.
Bývalý premiér Saad Harírí patří k těm, kteří v minulosti drželi velkou část moci. Obrovské protivládní demonstrace ho v roce 2019 přiměli k demisi. Po výbuchu v bejrútském přístavu se k moci vrátil. Klíčovou postavou byl hlavně pro libanonské sunnity. Jenže ty před letošními volbami zaskočil, když oznámil, že se jich nezúčastní. Přestože podle kritiků nese velký díl viny na drastické situaci v zemi, někteří voliči jsou bezradní.
K volbám nemusí přijít až pětina voličů
„Odstoupení Saada Harírího mělo obrovský dopad na sunnitské čtvrti a na volební náladu,“ prohlašuje politický analytik a bývalý Harírího poradce Ibrahím Džauhárí. Podle odborníků nepůjde k urnám až pětina voličů z těch, kteří minule hlasovali. A mezi sunnity to i kvůli Harírího odstoupení může být až třetina.
„Je to velmi nebezpečné, protože to snižuje volební práh a otevírá to dveře Hizballáhu, šaškům a kšeftařům,“ říká nezávislý kandidát Mustafa Alúš. Úspěch Íránem podporovaného hnutí Hizballáh by přitom měl dopad nejen na dění v sedmimilionové zemi, ale i za jejími hranicemi. Izrael – jižní soused Libanonu – považuje Hizballáh za hrozbu a v minulosti s ním vedl válku. Většina Západu označuje hnutí za teroristickou organizaci. Přesto si zřejmě ve volbách polepší.
„Hizballáh může získat čtyři nebo pět poslaneckých křesel a nemusí ani hnout prstem. To je ten hlavní problém,“ vysvětluje analytik Džauhárí. Pro Libanonce je ale hlavním problémem dramatická hospodářská situace. Potřebují, aby se země po volbách uklidnila a vynořila se ze tmy, do které ji hluboká krize uvrhla.
