Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení více než 99 procent okrsků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal zhruba dvě třetiny hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů. Seguro po vítězství prohlásil, že nechce být opozičním prezidentem.

Seguro byl jasným favoritem druhého kola, ačkoli pozorně sledován byl i Ventura, jehož strana se loni v květnu po parlamentních volbách stala druhou nejsilnější stranou v zákonodárném sboru. Jeho 34 procent je výrazně více než 22,8 procenta hlasů, které Chega obdržela v parlamentních volbách.

Hlasování poznamenala bouře Marta, kvůli ní a souvisejícím povodním se odložilo hlasování v několika volebních obvodech o týden. Odklad se podle Reuters týká zhruba 37 tisíc voličů, což odpovídá 0,3 procenta. Reuters dodal, že toto dodatečné hlasování nebude mít na konečný výsledek žádný vliv.

André Ventura (vlevo) s vítězem voleb Antóniem Josém Segurem (vpravo)
Zdroj: Reuters/Pedro Nunes

Současný konzervativní prezident Marcelo Rebelo de Sousa zastává úřad od roku 2016 a ústava mu neumožňuje ucházet se o třetí funkční období po sobě.

Nový prezident chce spolupracovat s vládou

Seguro, ačkoliv pochází z jiného politického tábora než současná středopravicová vláda, v prvním proslovu po nedělních volbách deklaroval, že chce s vládou spolupracovat a že chce zaručit politické podmínky pro vládnutí.

Zvolený prezident poukázal na to, že v příštích třech letech nečekají Portugalsko žádné větší volby. „Portugalsko má výjimečnou příležitost, aby politické strany, parlament a vláda připravily trvalá řešení vážných problémů, kterým čelíme ve zdravotnictví, v přístupu k bydlení, v tvorbě příležitostí pro mladé,“ prohlásil Seguro.

Reprezentativní a ceremoniální funkce

Role prezidenta je v Portugalsku především reprezentativní a ceremoniální, ale má pravomoci za určitých podmínek rozpustit parlament, vyhlásit předčasné volby a vetovat zákony. Veto parlament nicméně může přehlasovat.

Venturova strana Chega se loni v květnu po parlamentních volbách stala druhou nejsilnější stranou v zákonodárném sboru a za pouhých šest let od svého založení v roce 2019 dosáhla podle deníku El País nejrychlejšího volebního růstu v demokratické historii země.

Socialistický bývalý vicepremiér Seguro se podle agentury Reuters prezentuje jako kandidát moderní a umírněné levice, jenž může bránit demokratické hodnoty před vzestupem krajně pravicového populismu a aktivně zprostředkovávat jednání, aby se předcházelo politickým krizím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
11:10Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 50 mminutami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není jisté, zda mírová jednání USA a Íránu proběhnou, píší média

Nejistota stále panuje kolem mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem plánovaných na sobotu v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf večer uvedl, že před zahájením vyjednávání musí mimo jiné začít příměří v Libanonu.
13:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 1 hhodinou

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 5 hhodinami

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 5 hhodinami
Načítání...