Právo strana 3 z 5

Korespondenční volbou posilujeme právo a možnosti občanů volit, uvedl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Připomněl, že většina zemí EU ji má. Podle stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) korespondenční volba nezaručuje to, že bude osobní, tajná a svobodná, jak je dáno ústavou. Vadí jí také, že byl návrh předložen jako poslanecký, tudíž neprojde řádným legislativním procesem.

Nejsou soudci, přesto nosí talár a rozhodují o verdiktech. Některé trestní a pracovněprávní kauzy posuzují přísedící, kteří mohou soudce i přehlasovat. Vláda ve středu schválila návrh na omezení případů, které řeší právě takzvaní soudci z lidu. Někteří přísedící i zástupci justice jsou ale proti změně. Říkají, že i laický pohled do rozhodování o osudech lidí patří.

Obecné soudy podle Ústavního soudu (ÚS) pochybily, když předběžným opatřením poslaly šestnáctiletého hocha do ústavu, aniž by ho vyslechly. Nic se pro něj ale nemění, v ústavu už je rozsudkem soudu. Šlo o první nález, který připravila a ve středu vyhlásila ústavní soudkyně Kateřina Ronovská, která u ÚS působí od srpna.

Demokraté amerického prezidenta Joea Bidena po úterních státních volbách slaví. Ve Virginii získali kontrolu nad oběma komorami kongresu a v Ohiu uspěli se snahou uzákonit právo na potrat. Podle amerických médií výsledky ukázaly, jak silnou kartou přístup k interrupcím pro demokraty zůstává více než rok poté, co nejvyšší soud USA umožnil potraty zakazovat. Popularita šéfa Bílého domu mezitím soustavně klesá.

Páry stejného pohlaví by mohly získat v úředním svazku shodná práva a povinnosti jako manželé, svazek by se ale nazýval partnerstvím, nikoli manželstvím. Předpokládá to pozměňovací návrh skupiny poslanců z ústavně-právního výboru k poslanecké novele občanského zákoníku, která by uzákonila možnost uzavřít manželství také homosexuálům. O úpravě mluvil na středečním jednání výboru jeden z předkladatelů předlohy Josef Bernard (STAN). Ve hře by mohla být i další úprava, která by z práv vyňala osvojení dětí. Výbor projednávání novely občanského zákoníku přerušil do příští schůze.

Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Státní zástupce poslal k soudu případ aktivistky Nely Liskové, která na sociální síti X vyzvala k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky. ČT to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Žena je podezřelá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Lisková výzvu připojila k fotce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle svých slov jen vyjádřila svůj názor.

Tlak na nezávislé advokáty se v Rusku od začátku otevřené invaze Moskvy na Ukrajinu stále stupňuje. Už týden jsou ve vazbě tři právníci vězněného opozičního lídra Alexeje Navalného. Úřady je viní z extremistického spolčení. Desítky nezávislých advokátů se připojily k rostoucí ruské diaspoře.

Ukrajina by podle standardních pravidel měla letos v říjnu pořádat parlamentní volby a v březnu 2024 hlasovat o hlavě státu. Protože ale v zemi platí stanné právo, není jasné, kdy se nakonec uskuteční. Někteří západní politici se nechali slyšet, že by země měla volby uskutečnit i ve válce, bojují za to zejména američtí republikáni. Prezident Volodymyr Zelenskyj to nevyloučil, požádal ale státy o peníze, které by zajištění hlasování stálo.

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Vrchní soud v Olomouci chyboval, když zabral hotovost tehdy už zemřelého muže, nepravomocně odsouzeného za krácení daně. Podle ústavních soudců aplikoval nesprávné ustanovení trestního zákoníku a porušil práva dědiček, které nemohly účinně hájit své zájmy. Ve sporu jde zhruba o tři čtvrtě milionu korun, Vrchní soud bude rozhodovat znovu. Nález vyhlásila soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová, šlo o její první nález ve funkci ústavní soudkyně.

Nemůžeme jim garantovat stejná práva, jako by měli jinde, zdůvodňují firmy, proč někteří LGBT+ lidé nechtějí přijet pracovat do Česka. Potvrzují to i jejich zkušenosti. Velké společnosti v týdnu v otevřeném dopise vyzvaly premiéra Pera Fialu (ODS), aby podpořil manželství stejnopohlavních párů. Firmy uvádějí, že kvůli nerovným podmínkám pro LGBT+ lidi přicházejí o talentované zaměstnance s novými nápady. Pro pořad 168 hodin o tom natáčeli Václav Crhonek a David Sebíň.

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Celkem 66 velkých firem či bank v Česku žádá premiéra Petra Fialu (ODS) o podporu přijetí zákona o manželství pro všechny. Adresovaly mu otevřený dopis s výzvou. Píšou v něm, že nerovné podmínky pro LGBT+ lidi znamenají pro zaměstnavatele náklady a pro společnost miliardové ekonomické ztráty. Iniciativu byznysu představil na středeční tiskové konferenci generální ředitel Vodafone Petr Dvořák a zástupci dalších firem a organizací. Předseda vlády reagoval, že se nikdy nebránil debatě o posunu legislativy, aby stejnopohlavní páry měly víc práv. Firmám za jejich podnět poděkoval. Podle premiéra by poslanci v morálních a etických otázkách měli rozhodovat volně podle svého přesvědčení.

Přes sto tisíc učitelů protestovalo po celé Jižní Koreji proti šikaně ze strany rodičů a žáků. Zatím poslední kapkou byla sebevražda mladé pedagožky. Ta neunesla útoky na způsob své výuky, za který ji vedení školy dokonce opakovaně donutilo se omluvit. Kult dítěte a vzdělání v zemi, která čelí hluboké demografické krizi, vyvolává hrozbu učitelské stávky.

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Požáry ve Středomoří zkomplikovaly dovolenou tisícům Čechů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto připravilo přehled práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o zájezdu pořádaného cestovní kanceláří i pro individuální turisty. Podle ministra Ivana Bartoše (Piráti) obsahuje dokument informace o tom, jaká mají lidé práva, jak je to se stornem či změnou zájezdu a s vrácením peněz.

Maďarská síť knihkupectví, která prodávala nezabalenou knihu s homosexuálním obsahem, dostala rekordní pokutu. Prodejce knih podle maďarských úřadů porušil zákon z roku 2021, který zakazuje prezentaci homosexuality dětem a mládeži. Proti pokutě se knihkupectví odvolá, takže případ nejspíš skončí u soudu. Představitelé maďarské LGBTQ+ komunity, kteří se účastnili tradičního pochodu za svá práva, si stěžují na restriktivní zákony vlády Viktora Orbána.