Právo strana 3 z 5

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Požáry ve Středomoří zkomplikovaly dovolenou tisícům Čechů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto připravilo přehled práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o zájezdu pořádaného cestovní kanceláří i pro individuální turisty. Podle ministra Ivana Bartoše (Piráti) obsahuje dokument informace o tom, jaká mají lidé práva, jak je to se stornem či změnou zájezdu a s vrácením peněz.

Maďarská síť knihkupectví, která prodávala nezabalenou knihu s homosexuálním obsahem, dostala rekordní pokutu. Prodejce knih podle maďarských úřadů porušil zákon z roku 2021, který zakazuje prezentaci homosexuality dětem a mládeži. Proti pokutě se knihkupectví odvolá, takže případ nejspíš skončí u soudu. Představitelé maďarské LGBTQ+ komunity, kteří se účastnili tradičního pochodu za svá práva, si stěžují na restriktivní zákony vlády Viktora Orbána.

Společnost Seznam média může koupit firmu Silky, která je většinovým vlastníkem ve vydavatelství deníku Právo. Transakci ohlášenou koncem loňského roku nyní odsouhlasil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj si Seznam.cz a Silky, respektive jím vlastněné vydavatelství Borgis, přímo nekonkurují, naopak dlouhodobě spolupracují.

Další novou ústavní soudkyní může být Kateřina Ronovská, která nyní vede katedru občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Její nominaci prezident Petr Pavel v úterý poslal do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Celkem tak mají nyní senátoři během léta rozhodnout o třech adeptech na ústavní soudce.

Do amerických médií unikla nahrávka z léta 2021, která je mezi klíčovými důkazy federálních prokurátorů proti americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi v kauze neoprávněného držení vládních dokumentů. Trump na ní před několika lidmi mluví o informacích od ministerstva obrany, které označuje za „vysoce důvěrné“ a které má zřejmě před sebou. Přiznává, že dokumenty mohl odtajnit, když byl ve funkci, ale neučinil tak, a listiny tak jsou stále „tajemstvím“. Po odchodu z funkce přitom neměl právo takové dokumenty přechovávat, natož je ukazovat svým hostům.

Napříč Spojenými státy v sobotu pořádali shromáždění lidé na obou stranách debaty o potratech při příležitosti prvního výročí verdiktu nejvyššího soudu, který umožnil americkým zákonodárcům znovu interrupce zakazovat. Zastánci i odpůrci práva na potrat se sešli v centru Washingtonu, informovala agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Republikánská strana chce potraty zakázat v celých USA, republikánští politici se ovšem k takovémuto postupu v poslední době staví poměrně vlažně.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast otce u porodu je součástí práva na rodinný život, zdůraznil soud v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

Mezi Francií a Itálií roste napětí kvůli ilegální migraci přes společnou hranici. Podle Paříže sousední stát nezvládá migrační politiku, podle Říma země galského kohouta porušuje zákony, když uprchlíky vrací přes hranice. Od začátku roku jich hranice přešlo na dva tisíce, je mezi nimi stále více nezletilých. Počet dětských migrantů roste i v dalších zemích Evropské unie.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Nejistota spojená s bydlením může podle Ústavního soudu ohrozit důvěru lidí v demokratický právní stát. Česku chybí zákon o sociálním bydlení, uvedl. Soudci míní, že jde o dlouhodobě neudržitelný stav, směřující proti mezinárodním závazkům státu. Soud sice zamítl stížnost nájemníků obecního bytu v Olomouci, která ho k tématu přivedla, v nálezu ale zároveň zkritizoval systémové nedostatky spojené s bydlením v Česku.

Okresní soud v americkém Texasu zahájil slyšení ve věci zákazu prodeje interrupční pilulky. Požaduje ho místní protipotratová organizace. Pře zapadá do celoamerické kontroverze kolem rozhodnutí lékárenského megařetězce stáhnout tento prášek z prodeje úplně. Manažeři se obávají žalob v 21 státech, kde republikánští prokurátoři hrozí žalobami. Ke změně došlo po loňském zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se dohodla na rozvázání pracovního poměru s jedním z učitelů podezřelých z nevhodného chování ke studentkám. Rektor Martin Bareš nařídil celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů od roku 2019 do současnosti. Podle tiskové zprávy univerzity bude kontrola hotová do konce února. Hodnocení jsou anonymní a mohou kromě sexuálního obtěžování ukázat i na další případy nevhodného chování.

Část zákona o advokacii je podle Ústavního soudu neplatná. Soud proto zrušil ustanovení, podle kterého advokátní komora nemá povinnost určit advokáta člověku, který je sice ochoten za služby zaplatit, ale nemůže v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Na návrh Městského soudu v Praze rovněž odložil vykonavatelnost rozhodnutí na konec roku, aby mohli zákonodárci přijít s vhodnou zákonnou úpravou.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

Při rozhodování o přípustnosti vydání Rusů k trestnímu stíhání do vlasti musí české soudy vždy důkladně zvážit dopady invaze na Ukrajinu, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Ani po vypuknutí války a vyloučení Ruska z Rady Evropy však není vydávání Rusů absolutně vyloučené, plyne z úterního nálezu.

Společnost Seznam.cz média kupuje firmu Silky Zdeňka Porybného a jejím prostřednictvím firmu Borgis, která je vydavatelem deníku Právo a dodává obsah pro zpravodajský web Novinky.cz. Seznam od roku 2013 vlastní 33,6 procenta akcií Borgisu. Spojení od 23. prosince posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve zjednodušeném řízení, informoval o tom nyní v tiskové zprávě. Případné námitky lze podat do pěti dnů.