Stanné právo na Ukrajině zakazuje konání voleb. Některé hlasy ze Západu je ale přesto chtějí

Ukrajina by podle standardních pravidel měla letos v říjnu pořádat parlamentní volby a v březnu 2024 hlasovat o hlavě státu. Protože ale v zemi platí stanné právo, není jasné, kdy se nakonec uskuteční. Někteří západní politici se nechali slyšet, že by země měla volby uskutečnit i ve válce, bojují za to zejména američtí republikáni. Prezident Volodymyr Zelenskyj to nevyloučil, požádal ale státy o peníze, které by zajištění hlasování stálo.

Příští rok by měla Ukrajina pořádat prezidentské volby, které se obvykle konají v březnu pátého roku vlády hlavy státu. Zatím není jasné, jestli, jak a kdy se uskuteční. Oproti tomu v případě voleb do parlamentu, které by měly padnout na konec října, už je jasné, že k nim v řádném termínu nedojde.

Tomu, aby si lidé v současné situaci vybrali své zástupce, brání mnoho překážek. Pět milionů Ukrajinců je vnitřně vysídleno a žije mimo své volební okrsky a dalších 14 milionů uprchlo do zahraničí, kde by mohli volit pouze na velvyslanectvích. Země by musela najít způsob, jak zorganizovat hlasování pro vojáky na frontě a jak zabránit Rusům, aby cílili na volební místnosti. Nejasné je také, jak umožnit volit lidem na územích, která aktuálně Rusko okupuje.

The Washington Post (WP) píše, že někteří ukrajinští politici tvrdí, že organizovat volby ve válce je přímo nemožné a mohlo by to poskytnout Moskvě prostředek k infiltraci a oslabení Ukrajiny zevnitř.

„Rusové na to tlačí prostřednictvím svých tajných kanálů,“ uvedl anonymně jeden z ukrajinských představitelů bezpečnostního aparátu. „Neexistuje situace, kdy by bylo možné uspořádat demokratické volby během války.“

Podobně se vyjádřila i bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, když prohlásila, že konání voleb v době války by vedlo k prohře Ukrajiny, protože vnitropolitické neshody by narušily národní jednotu potřebnou k porážce Ruska.

Válka a stanné právo

V neposlední řadě stojí v cestě konání voleb stanné právo, které v zemi platí. Stanné právo (lze také přeložit jako válečný či vojenský stav) je zakotveno v ukrajinské ústavě a naposledy bylo aktualizováno v roce 2015, tedy před Zelenského vstupem do politiky.

Článek 83 ukrajinské ústavy stanoví, že pokud za válečného stavu vyprší funkční období Nejvyšší rady, automaticky se prodlužuje až do ustavení nové Rady po skončení válečného stavu. Článek 19 ukrajinské legislativy o válečném stavu výslovně zakazuje konání celostátních voleb. Provedení voleb na Ukrajině ve válečném stavu by tedy bylo porušením právních norem, které předcházely Zelenskému a ruské invazi v plném rozsahu.

Stanné právo by omezilo i průběh kampaně – bylo by třeba hlídat, co mohou strany nebo média veřejnosti říkat. Stanovit nezávislý orgán, který by na bezpečnost veřejných informací dohlížel, by bylo bez politického vlivu nemožné.

Nejistá budoucnost

Platnost stanného práva musí každých 90 dní prodloužit ukrajinská vláda, což znamená, že se dá jen těžko odhadovat, jestli bude platit za několik měsíců. Naposledy ho prodloužila do 15. listopadu, což parlamentní volby v říjnovém termínu vyloučilo. 

Zelenskyj řekl, že je připraven se souhlasem parlamentu stanné právo zrušit, to ale vyvolává velké otázky ohledně demokratické legitimity: většina televizních kanálů je pod silnou kontrolou vlády a účast obyvatel by komplikovaly již zmíněné problémy. Přerušení by navíc muselo trvat dva až tři měsíce, aby poskytlo stranám zákonnou dobu na kampaň.

V těžce postižených oblastech by se volby možná nemohly konat ani bezprostředně po skončení válečného stavu, a to kvůli problémům s bezpečností, dostupností volebních míst, členů volebních komisí, nebo informací o voličích – zkrátka narušené státní struktuře.

Výzvy ze zahraničí

Ze Západu se ale i přes všechna tato fakta ozývají výzvy k tomu, aby se volby konaly. Původně to navrhl šéf Parlamentního shromáždění Rady Evropy Tiny Kox, při své návštěvě Kyjeva pak stejné přesvědčení vyjádřil i americký senátor Lindsey Graham.

K věci se přihlásili i další republikáni, včetně konzervativního komentátora Tuckera Carlsona, který nepravdivě obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze zrušení voleb.

Zelenskyj v televizním rozhovoru na kanálu 1+1 řekl, že s Grahamem o této otázce hovořil. „Lindseymu jsem dal velmi jednoduchou odpověď, a to velmi rychle,“ řekl. Uvedl, že uspořádání voleb v době míru stojí pět miliard hřiven (přes tři 3 miliardy korun). „Nevím, kolik je potřeba v době války,“ dodal.

„Tak jsem mu řekl, že pokud USA a Evropa poskytnou finanční podporu…,“ naznačil tak, že by byl pro konání voleb, kdyby země měla dost prostředků. Zdůraznil ale, že nebude finance určené na zbraně alokovat na volby a že to ani zákon neumožňuje.

Postoj republikánů a demokratů

Graham následně vydal prohlášení, v němž uvedl, že „je velmi potěšen, že prezident Zelenskyj otevřel dveře volbám na Ukrajině v roce 2024“, a označil toto rozhodnutí za odvážné a důsledné a za „akt vzdoru proti ruské invazi“.

Republikánský kandidát na prezidenta Vivek Ramaswamy oproti tomu označil Zelenského požadavek na peníze za podvod na voliče. Podle něj je to vydírání. Ramaswamy již dříve uvedl, že Spojené státy by měly zastavit financování Ukrajiny a donutit Kyjev k jednání s Moskvou.

Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že je na Ukrajině, aby rozhodla, kdy uspořádá volby. Během návštěvy Kyjeva na začátku tohoto měsíce ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Zelenského, aby široce konzultoval s občanskou společností a ukrajinskou opozicí, kdy uspořádat další hlasování.

Vysoce postavený americký úředník, který hovořil s WP, uvedl, že Bidenova administrativa má pochopení pro mnohé logistické překážky, které brání konání voleb v době války. „Netlačíme na ně, aby se volby konaly,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odtajněné dokumenty ukazují, jak Argentina pomáhala utéct nacistům

Argentina odtajnila dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Napsal to britský list The Times.
před 54 mminutami

Kyjev to s mírem myslí vážně, říká Lipavský o paktu s USA

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil americko-ukrajinskou dohodu o přírodních zdrojích za milník v partnerství obou zemí. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) považuje ujednání za důkaz, že Kyjev je připraven na mírová jednání, zatímco Rusko se dál vykrucuje.
před 1 hhodinou

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi a dalších patnáct zranil

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších patnáct zranil, informovala agentura Reuters s odvoláním na šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera. Moskvou dosazený šéf Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo tvrdí, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky.
06:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump po dohodě o nerostech schválil prodej zbraní Ukrajině

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
00:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol čelí další obžalobě

Jihokorejská prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze zneužití pravomocí, informovala agentura Jonhap. Exprezident už je také souzen za vzpouru v souvislosti s vyhlášením stanného práva na začátku loňského prosince. Statní zastupitelství pro Juna vazbu nepožadovalo. Ve čtvrtek také podle očekávání rezignoval na své funkce premiér a úřadující prezident Han Duk-so, aby se mohl 3. června zúčastnit předčasných prezidentských voleb.
08:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čapími mláďaty se chlubí už sedm hnízd

V sedmi pozorovaných hnízdech na západě a jihu země se v posledních dnech narodila čápata, která se tradičně líhnou až kolem poloviny května. Odborná data naznačují, že pokračuje vědecky zdokumentovaný trend dřívějšího hnízdění těchto ptáků. Informace ČT potvrdil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. V rámci programu Čapí hnízda sledují ornitologové se zapojením veřejnosti 1709 známých hnízd čápa bílého v Česku.
před 7 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 14 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 17 hhodinami
Načítání...