Vrchní soud v Olomouci chyboval, když zabral hotovost tehdy už zemřelého muže, nepravomocně odsouzeného za krácení daně. Podle ústavních soudců aplikoval nesprávné ustanovení trestního zákoníku a porušil práva dědiček, které nemohly účinně hájit své zájmy. Ve sporu jde zhruba o tři čtvrtě milionu korun, Vrchní soud bude rozhodovat znovu. Nález vyhlásila soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová, šlo o její první nález ve funkci ústavní soudkyně.
ÚS: Soud chyboval, když zabral peníze tehdy už zemřelého muže, poškodil dědičky
Na Ústavní soud se obrátila se stížností bývalá partnerka zemřelého muže z Moravskoslezského kraje a jeho tři dcery. Soudci stížnosti vyhověli ve vztahu k dcerám, které jsou zákonnými dědičkami.
Policie peníze už dříve zajistila při prohlídce rodinného domu. Šlo o jedenapadesát tisíc korun a téměř třicet tisíc eur. Muže později uznal soud vinným z krácení daně, poplatku a podobné povinné platby, za což si nepravomocně vyslechl také trest propadnutí věci, týkající se právě finanční hotovosti.
Muž sice podal odvolání, ale než padl pravomocný rozsudek, zemřel. Trestní stíhání bylo zastaveno, zemřelého totiž nelze stíhat ani odsoudit. Vrchní soud následně rozhodl o zabrání hotovosti. Použil ale nesprávné ustanovení trestního zákoníku, které umožňuje zabrat věc náležející pachateli. V té době totiž peníze muži nenáležely.
Dědičky budou moci uplatnit svá práva
„Zemřelý nemůže být vlastníkem věci, nemůže mu náležet. Otázku vlastnictví zabírané věci je třeba posuzovat vždy k okamžiku rozhodování soudu, nikoliv k okamžiku zajištění,“ řekla Křesťanová.
Další ustanovení zákoníku umožňuje zabrat věc i jiné osobě než pachateli, třeba dědicům. Soud by jim ale musel dát prostor k uplatnění jejich práv, včetně možnosti zpochybnit, že jde o výnos z trestné činnosti. „To se vlivem aplikace nesprávného ustanovení trestního zákoníku nestalo,“ řekla Křesťanová. Nyní by měl vrchní soud jednat s dědičkami zemřelého muže jako se zúčastněnými osobami.
