„Jsme jeden lid.“ Nový Zéland zažil jeden z největších protestů v historii

Nahrávám video

Desetitisíce lidí vyrazily demonstrovat před novozélandský parlament proti návrhu zákona, jenž by podle nich podkopal práva původních obyvatel. Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Podle BBC se v metropoli Wellington sešlo přes čtyřicet tisíc lidí, list The New Zealand Herald píše, že účast přesáhla 55 tisíc. Kontroverzní legislativa podle premiéra parlamentem neprojde.

Legislativa má umožnit nový výklad znění 184 let staré úmluvy mezi Brity a původními obyvateli Maory. Návrh, který předložila vládní libertariánská strana ACT, by dal všem Novozélanďanům stejná práva, kritici změn se ale obávají, že by podkopal práva původních obyvatel, uvádí BBC.

„Můj Zákon o zásadách smlouvy říká, že já, stejně jako všichni ostatní, ať už sem jejich předkové přišli před tisíci lety jako někteří moji, nebo právě dnes ráno vystoupili z letadla na mezinárodním letišti v Aucklandu, aby zahájili svou (životní) cestu jako Novozélanďané, mají stejná základní práva a důstojnost,“ řekl BBC předseda strany ACT David Seymour, který má maorské předky.

Úterkem vyvrcholil devítidenní poklidný protestní pochod, který začal na severu země. Na shromáždění se hodně mluvilo o jednotě a solidaritě, popsala agentura Reuters. V čele pochodu stála maorská královna Nga Wai hono i te po. „Pro ty, kdo nás budou rozdělovat, je pozdě. Už jsme jeden lid,“ zdůraznil podle ní jeden z účastníků Helmut Modlik.

Protest za práva původních obyvatel
Zdroj: Reuters/Lucy Craymer

Spory o práva Maorů

Takzvanou Smlouvu z Waitangi v roce 1840 podepsali zástupci britské koruny a maorští kmenoví náčelníci. Dohoda Maorům zaručuje právo na půdu a stanoví způsob vládnutí, na němž se obě strany dohodly. Výkladem jejího textu se dodnes řídí právní předpisy a politika v zemi.

Rozhodnutí soudů a samostatného maorského tribunálu v průběhu desetiletí maorská práva a výsady postupně rozšiřovaly. Podle názoru některých Novozélanďanů tím však jsou diskriminováni nepůvodní obyvatelé.

„Zdá se, že (Maorové) chtějí víc a víc a víc,“ řekla BBC Barbara Lecomteová, která žije na pobřeží severně od Wellingtonu. „Teď je tu celá kosmopolitní směs různých národností. Všichni jsme Novozélanďané. Myslím, že bychom měli spolupracovat a mít stejná práva,“ konstatovala.

Tanec haka jako protest v parlamentu

Činnost v parlamentu minulý týden přerušili poslanci, kteří v opozici vůči návrhu předvedli tradiční novozélandský tanec haka. Záběry sledoval na sociálních sítích celý svět, zmiňuje BBC.

Premiér Christopher Luxon už prohlásil, že legislativa v parlamentu neprojde. „Naše pozice jako Národní strany se nemění. Nebudeme podporovat návrh zákona po druhém čtení, a proto nevejde v platnost,“ zdůraznil Luxon podle listu New Zealand Herald.

Nový Zéland je často považován za světového lídra, pokud jde o podporu práv původních obyvatel. V souvislosti se současnou Luxonovou středopravicovou vládou ale panují obavy, že tato politika se ocitá v ohrožení.

Skutečná rovnost je navíc podle spolupředsedkyně Maorské strany Debbie Ngarewa-Packerové stále ještě daleko. To, co dělá koaliční vláda, označila za „absolutní pokus o rozdělení jinak pokrokové země“. „Je to opravdu trapné,“ cituje političku BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 26 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 16 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled