Desetitisíce lidí vyrazily demonstrovat před novozélandský parlament proti návrhu zákona, jenž by podle nich podkopal práva původních obyvatel. Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Podle BBC se v metropoli Wellington sešlo přes čtyřicet tisíc lidí, list The New Zealand Herald píše, že účast přesáhla 55 tisíc. Kontroverzní legislativa podle premiéra parlamentem neprojde.
„Jsme jeden lid.“ Nový Zéland zažil jeden z největších protestů v historii
Protest Novozélanďanů za práva původních obyvatel ve Wellingtonu (zdroj: Reuters)
Legislativa má umožnit nový výklad znění 184 let staré úmluvy mezi Brity a původními obyvateli Maory. Návrh, který předložila vládní libertariánská strana ACT, by dal všem Novozélanďanům stejná práva, kritici změn se ale obávají, že by podkopal práva původních obyvatel, uvádí BBC.
„Můj Zákon o zásadách smlouvy říká, že já, stejně jako všichni ostatní, ať už sem jejich předkové přišli před tisíci lety jako někteří moji, nebo právě dnes ráno vystoupili z letadla na mezinárodním letišti v Aucklandu, aby zahájili svou (životní) cestu jako Novozélanďané, mají stejná základní práva a důstojnost,“ řekl BBC předseda strany ACT David Seymour, který má maorské předky.
Úterkem vyvrcholil devítidenní poklidný protestní pochod, který začal na severu země. Na shromáždění se hodně mluvilo o jednotě a solidaritě, popsala agentura Reuters. V čele pochodu stála maorská královna Nga Wai hono i te po. „Pro ty, kdo nás budou rozdělovat, je pozdě. Už jsme jeden lid,“ zdůraznil podle ní jeden z účastníků Helmut Modlik.
Protest za práva původních obyvatel
Spory o práva Maorů
Takzvanou Smlouvu z Waitangi v roce 1840 podepsali zástupci britské koruny a maorští kmenoví náčelníci. Dohoda Maorům zaručuje právo na půdu a stanoví způsob vládnutí, na němž se obě strany dohodly. Výkladem jejího textu se dodnes řídí právní předpisy a politika v zemi.
Rozhodnutí soudů a samostatného maorského tribunálu v průběhu desetiletí maorská práva a výsady postupně rozšiřovaly. Podle názoru některých Novozélanďanů tím však jsou diskriminováni nepůvodní obyvatelé.
„Zdá se, že (Maorové) chtějí víc a víc a víc,“ řekla BBC Barbara Lecomteová, která žije na pobřeží severně od Wellingtonu. „Teď je tu celá kosmopolitní směs různých národností. Všichni jsme Novozélanďané. Myslím, že bychom měli spolupracovat a mít stejná práva,“ konstatovala.
Tanec haka jako protest v parlamentu
Činnost v parlamentu minulý týden přerušili poslanci, kteří v opozici vůči návrhu předvedli tradiční novozélandský tanec haka. Záběry sledoval na sociálních sítích celý svět, zmiňuje BBC.
Premiér Christopher Luxon už prohlásil, že legislativa v parlamentu neprojde. „Naše pozice jako Národní strany se nemění. Nebudeme podporovat návrh zákona po druhém čtení, a proto nevejde v platnost,“ zdůraznil Luxon podle listu New Zealand Herald.
Nový Zéland je často považován za světového lídra, pokud jde o podporu práv původních obyvatel. V souvislosti se současnou Luxonovou středopravicovou vládou ale panují obavy, že tato politika se ocitá v ohrožení.
Skutečná rovnost je navíc podle spolupředsedkyně Maorské strany Debbie Ngarewa-Packerové stále ještě daleko. To, co dělá koaliční vláda, označila za „absolutní pokus o rozdělení jinak pokrokové země“. „Je to opravdu trapné,“ cituje političku BBC.