Maorský politik nechtěl nosit „koloniální oprátku“. Spor s parlamentem vyhrál

Novozélandský poslanec Rawiri Waititi, který je příslušníkem maorské menšiny, zvítězil ve sporu o pravidla odívání v parlamentu. Nařízení, které vyžadovalo po mužích nošení kravaty, předseda zákonodárného sboru zrušil, informovaly agentury Reuters a AP. Waititi označoval vázanku za „koloniální oprátku“ a odmítal ji.

Waititi v úterý přišel do parlamentu v rozporu s pravidly bez kravaty. Tvrdil, že nutit zvoleného poslance oblékat se v západním stylu je porušením jeho práv a snahou o potlačení domorodé kultury. Předseda zákonodárného sboru Trevor Mallard mu nejprve zabránil hovořit a následně jej ze zasedacího sálu vykázal.

Čtyřicetiletý Waititi, poprvé zvolený loni v říjnu, na sobě měl místo kravaty maorský přívěsek ze zeleného kamene hei tiki. „S Maory není v jejich vlastní zemi zacházeno jako s rovnými. (…) Postavit se proti podrobení, proti asimilaci, proti těm, kteří chtějí, abychom vypadali, cítili se a mysleli stejně jako oni… proti tomu všemu jsem se postavil,“ řekl v úterý Waititi agentuře Reuters.

Odteď už dobrovolně

Incident vyvolal na Novém Zélandu debatu o koloniální minulosti a o vztahu k Maorům, kteří žili na souostroví před britskou kolonizací. Po setkání s organizačním výborem předseda parlamentu Mallard ve středu večer uvedl, že nošení kravaty bude ve sněmu napříště dobrovolné.

„Jako předseda se řídím debatou a rozhodnutím výboru, a proto nebudou již kravaty považovány za součást náležitého pracovního oděvu,“ uvedl. Mallard už dříve poznamenal, že osobně s povinností nosit kravatu nesouhlasí, musí ale dohlížet na dodržování pravidel.

Podle novozélandských médií ve čtvrtek do parlamentu Waititi přišel opět bez kravaty a přidalo se k němu i několik dalších poslanců.

Maoři představují přibližně 15 procent z pěti milionů obyvatel Nového Zélandu. Je mezi nimi nadprůměrná míra chudoby, nezaměstnanosti i trestů odnětí svobody. Maoři své špatné postavení často přisuzují britské kolonizaci Nového Zélandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 49 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...