Ministerstvo spravedlnosti strana 3 z 5

Ubývá advokátů zajišťujících právní pomoc zvlášť zranitelným obětem trestných činů. Soudy jim často krátí odměny za úkony, které jim po dobu procesu poskytují. Mnohdy dostanou od státu proplacenou třeba jen třetinu jimi vyčíslených nákladů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal trestní oznámení v souvislosti s možnou korupcí na insolvenčním odboru resortu spravedlnosti. České televizi informaci potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Blažek podal trestní oznámení na doporučení protikorupčního ředile Jiřího Kaprase. Podle jeho zjištění v letech 2015 a 2016 docházelo k protiprávnímu jednání v rámci zkoušek insolvenčních správců. Tehdy insolvenční agendu řídil Blažkův bývalý náměstek Antonín Stanislav (ODS).

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Resort spravedlnosti přichází s plánem, jak ulevit věznicím a tím i státnímu rozpočtu. Návrh předpokládá méně vězňů v zařízeních díky nižším trestním sazbám a častějším alternativním trestům. Záměr vítá justice i opoziční hnutí ANO. Většina trestanců je teď za mřížemi za opakované krádeže nebo neplacení alimentů.

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.

Policie zahájila trestní stíhání zaměstnance Okresního soudu v Lounech, který podle ní zpronevěřil soudní peníze. Celkově si na své bankovní účty převedl více než šestnáct milionů korun, trestnou činnost páchal přes čtyři a půl roku. Sdělil to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Ministerstvo spravedlnosti k věci uvedlo, že byla selháním jednotlivce, ne systémovou chybou.

Soudní výslech svědka nebo znalce odkudkoli by mohla umožnit novela trestního řádu. Zatím musí během videokonference u vyslýchaného být soudem pověřený člověk, který zajišťuje, že výpověď nikdo další neovlivňuje. Výslechy jsou tak omezené na budovy soudů, věznic nebo policejních služeben. Proti videokonferencím bez kontroly na místě je ale Nejvyšší soud.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Jeden ze dvou politických náměstků ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) k 1. březnu rezignoval. Oznámil to na síti X. Důvodem je podle něj „mediální tlak a lynč“. Jeho jméno se mimo jiné objevovalo v souvislosti s kauzou úředníka Jana Benýška, který oznámil možné protiprávní jednání ministerského insolvenčního odboru z období, kdy tomuto útvaru šéfoval právě Stanislav. Seznam Zprávy také loni zveřejnily sérii zpráv, v nichž kritizovaly Stanislavovu činnost na postu ředitele Domova sociální péče v Tmavém Dole na Trutnovsku.

Celkem sto tisíc korun jako odškodné za nezákonné trestní stíhání dostane od státu zdravotní sestra, která byla v roce 2022 zproštěna obžaloby z ublížení na zdraví z nedbalosti. Stíhání souviselo s případem chlapce, který v roce 2017 skončil po operaci mandlí v pardubické nemocnici v takzvaném bdělém kómatu. Sestra podala žalobu na ministerstvo spravedlnosti, požadovala původně odškodné milion korun, později dvě stě tisíc korun, nakonec soud schválil smír s podstatně nižší částkou.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nepodá dovolání v kauze muže, kterému odvolací Krajský soud v Brně za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery uložil podmíněný trest. Zákonné podmínky mu neumožňují rozsudek napadnout. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom informovalo na webu. Případ zhruba před měsícem vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.

Česko zatím nevydá do Spojených států indického občana Nikhila Guptu viněného za oceánem ze spiknutí s cílem vraždit. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost rozhodnutí o vydání do doby, než rozhodne o mužově stížnosti. Ta směřuje vůči usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost Guptova vydání, a Vrchního soudu v Praze, který rozhodnutí potvrdil.

Česko vydalo gruzínského občana Polada Omarova do Spojených států. V USA ho podezírají z nájemné vraždy či spiknutí a označují ho za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Muže ráno na Letišti Václava Havla v Praze převzala americká eskorta, sdělilo ministerstvo spravedlnosti. Proti vydání k trestnímu stíhání se Omarov neúspěšně bránil u soudů. Za jeho vydání poděkoval české vládě americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyjádřil v Interview ČT24 svou spokojenost se středečním rozhodnutím poslanců podpořit vládní novelu měnící definici znásilnění. Zákon je podle něj „správný krok, ale nikoliv velký skok“. Na dotaz, zda by nebylo vhodné zakázat udělování podmíněných trestů za sexualizované násilí, Blažek namítl, že jsou různé formy a intenzity znásilnění, v některých případech by podle něj uvěznění pachatele nebylo vhodné. Ani aktivisté dle Blažka nevolají po zrušení podmínek, jen mají neoprávněný pocit, že je soudy ukládají příliš často.

Ministerstva ročně vyplatí na odškodnění za újmy způsobené státem desítky milionů korun. Největší částky vyplácí resort spravedlnosti, lidé se ale obracejí na všechna ministerstva. Když neuspějí, mohou zvolit soudní cestu. Celý proces tak ale může trvat dlouhé roky.

Robert Tempel, který byl po dvacetiletém vězení zproštěn obžaloby z dvojnásobné vraždy, ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že po propuštění z vězení vyhledává samotu. Podle svých slov trpí posttraumatickou stresovou poruchou, dochází na psychiatrii. Tempel po státu požaduje za nezákonné stíhání, dobu strávenou ve vězení a další nároky zhruba 86 milionů korun. Jednání bude pokračovat na konci února.

Soud přiznal bývalému středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi nárok na omluvu od státu za mediální výroky, které o něm pronesl někdejší státní zástupce Petr Jirát. Informovala o tom soudkyně Dagmar Stamidisová, která o Rathově žalobě na ochranu osobnosti rozhodovala. Páteční verdikt není pravomocný.

Česká republika si mírně polepšila v žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí vnímání korupce ve 180 zemích a oblastech. Z možných sta bodů jich v bilanci za loňský rok získala 57, o rok dříve obdrželo Česko 56 bodů. Před Českem se s lepším hodnocením umístilo čtyřicet zemí. Kriticky se TI vyjádřila o vývoji na Slovensku a v Maďarsku, obě země mají podle organizace nedostatky v zásadách právního státu. Nejlepšího výsledku stejně jako loni dosáhlo Dánsko.

V kauze podmínky pro otčíma za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery zohlednil Krajský soud v Brně doznání pachatele, jistou míru sebereflexe i jeho závazky ke zbytku rodiny, kterou by z vězení nemohl podporovat. Případ označil za hraniční, kdy lze ještě na odsouzeného působit bez přímého výkonu trestu odnětí svobody. Odůvodnění poskytla mluvčí soudu Klára Belkovová. Verdikt vzbudil značnou pozornost, podle řady kritiků je příliš mírný. Před budovou soudu se ve čtvrtek v podvečer konala demonstrace za spravedlnost pro oběti znásilnění, na místě se sešlo asi 150 lidí.

Ministerstvo spravedlnosti chce pomoct lidem, kterým pražská advokátka Hana Suková podle policie zpronevěřila svěřených více než 150 milionů. To je závěr schůzky poškozených s vedením úřadu. Ten zároveň chystá změny, které by takovým podvodům měly napříště zabránit.

Ministerstvo spravedlnosti ročně vyplatí desítky milionů korun jako odškodnění za pochybení justice. Další peníze pak míří obětem trestných činů, ty na finance ale často čekají dlouhé měsíce. Od ledna má právě tyto případy na starosti samostatné oddělení, pomoc obětem by se tak mohla zrychlit.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

Premiér a předseda ODS Petr Fiala ve svých majetkových přiznáních opomněl, že byl vlastníkem podílu v Podnikatelské družstevní záložně, napsal v pondělí web Seznam Zprávy. Předsedovi vlády za chybu hrozí padesátitisícová pokuta. Server uvedl, že informaci zjistil při prověřování podezřelých finančních operací v tomto peněžním ústavu. Později portál přinesl informace o pochybnostech kolem pověsti záložny i o tom, že Fialův tým o nich byl informován. Premiér uvedl, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Na sociální síti X doplnil, že začal prověřovat, jakým způsobem lze situaci napravit, a požádá o doplnění chybějících informací.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění nezletilé dívky, za které pachatel dostal u soudu podmínku. O změně výše trestu rozhodl minulý týden Krajský soud v Brně. Podle znalce oběť neměla mít vážné následky. Původně si měl muž odsedět tři roky ve vězení. O problematice v pořadu Události, komentáře debatovali advokátka Lucie Hrdá a vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.